Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Fenomén Ložek

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 423, 2015/7
 |  Seriál: Vojen Ložek, 2. díl (PředchozíNásledující)

Už jen matně si vzpomínám na okamžik na prahu osmdesátých let, kdy můj biologicky vzdělaný dědeček s téměř posvátnou úctou poprvé vyslovil jméno Vojena Ložka a ze své zoologické knihovny vylovil jakousi knihu v nevábně hnědém přebalu. Snad nejzáhadnější knihu, kterou jsem do té doby držel v ruce. Jejímu textu jsem téměř nerozuměl a z nekvalitních černobílých fotografií se na mne šklebily hromady hlíny s odhozenými lopatami a krumpáči (jak jsem to tehdy jako asi devítiletý kluk vnímal), rozbité skořápky šneků, zvířecí zuby a tabulky připomínající svými klikyháky křivek a podivnými exotickými jmény horoskopy.

Ta kniha tenkrát rozhodně nepatřila k mému nejoblíbenějšímu čtení. Někdy se ale přihodí, že z kamene zavrženého se stane kámen úhelný.

Snad nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že Ložkova kniha Příroda ve čtvrtohorách (Academia, Praha 1973) patří v českém prostředí mezi nejvlivnější přírodovědecké práce druhé poloviny 20. století. V době vydání bezmála padesátiletý autor byl v předcházejících dvou desetiletích nepochybnou vůdčí osobností bádání, které významnou měrou přispělo k rozšíření metodických nástrojů poznávání bezprostřední geologické minulosti a které stálo v počátcích pozdějších horkých diskusí o globálních klimatických změnách a o dynamických přístupech v ochraně přírody. Na tom nic nezmění ani fakt, že světovou slávu, bezesporu zaslouženou, sklízeli spíše Ložkovi někdejší spolupracovníci – nejvíce asi nedávno zesnulý Jiří Kukla, kterého teprve americká emigrace z dusného normalizačního Československa postavila do centra světového vědeckého dění na tomto poli.

Ložek osobně a často ve spolupráci s kolegy geology, pedology, zoology, botaniky a archeology systematicky prozkoumával rozmanité typy čtvrtohorních záznamů ve spraších, jeskyních, převisech, nivách, svahových sedimentech, jezerech a prameništích a se zaujetím až fanatickým bádal nad jejich fosilním biologickým obsahem. Přitom neopomíjel ani z tehdejšího pohledu okrajové a spíše nezajímavé (alespoň pro většinu geologů) postglaciální (holocenní) záznamy. Tento aspekt jeho práce se později ukázal jako mimořádně důležitý, protože položil solidní základy poznání bezprostředních kořenů naší současnosti a podstatnou měrou obohatil diskuse na poli praktické konzervační biologie. Ložek, velký milovník a znalec přírody, přitom nepohrdá ani člověkem a jeho kulturou, jak bývalo a dodnes bývá zvykem u řady přírodovědců a ochranářů – byť se k tomu sotvakdy explicitně přiznají.

Vojen Ložek letos slaví devadesátku. Přesto je každé setkání s ním svěží, jako když se potkáte s čerstvě okouzleným studentem. Souvislá a vždy naprosto věcná a krásná řeč, vášnivé zaujetí pro zákoutí světa, který nás obklopuje. Ložek nementoruje, a i když vás pravděpodobně nepustí ke slovu, nelze ho podezřívat z toho, že by se viděl jako pupek nějakého vesmíru. Vojen Ložek je především Velký Vypravěč, jak o něm jednou napsal Václav Cílek na stránkách tohoto časopisu. Je básníkem světa, průzračným médiem jeho tajemství. Možná takového druhu, jaké někdy mívala stará Čína.

Následující blok článků Jiřího Sádla a spol. (Vesmír 94, 424, 2015/7), Lucie Juřičkové (Vesmír 94, 432, 2015/7), Ivana Horáčka (Vesmír 94, 434, 2015/7) a Václava Cílka (Vesmír 94, 440, 2015/7) autoři věnují Vojenovi Ložkovi k jeho jubileu. Článek „Spraše včera a dnes“ Jana Hoška a Ivana Horáčka se do vyhrazeného bloku již nevešel. Zařadíme ho do zářijového čísla.

Redakce

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Petr Pokorný

Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, se zabývá kvartérní paleoekologií. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK.
Pokorný Petr

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné