Poslední indiánská válka
Trojí velké eroze a suchá období. Kombinace lidských a antropogenních faktorů. Do odlesněné krajiny se vracejí stromy. Závod mezi erozí, oteplováním a vysoušením krajiny a zarůstáním, které zachycuje vláhu. A v tomto rozvráceném prostředí fungují skupiny aktivistů. Zrodí se nová indiánská společnost?
Jáchymov a Telluride
Severní Amerika je díky nedávné kolonizaci, která na obrovské ploše země proběhla až po roce 1850 a někde ještě později, dobrým ukazatelem krajinných změn, jaké se u nás odehrávaly mezi středověkem a raným novověkem. Teprve po návštěvě hornického města Leadville ve Skalistých horách jsem díky archivním fotografiím z konce 19. století dokázal pochopit, jak asi mohl vypadat sběh lidí do „Hor kutných“ ve 13. století či do Jáchymova na počátku 16. století, kdy se malá osada rozrostla na město převážně provizorních bud o 18 tisících obyvatelích. Zejména podobnost Jáchymova, který byl tvořen dlouhým náměstím, v podstatě širokou ulicí (anglicky Broadway), s hornickými osadami Colorada je nápadná, a to dokonce i v tom aspektu, že první horníci u nás i v Coloradu často byli Sasové či Tyrolané.
Ve Skalistých horách máme doložené hornické spolky, bankéře a spekulanty, ale i potulné kazatele, bandity typu Butche Cassidyho. Kolik podobných, jménem neznámých zlosynů působilo třeba v Krušných horách, kde byly přepady v některých obdobích docela běžné? Jaké „westernové“ historky si o nich lidé tehdy vyprávěli? Jáchymov a třeba Telluride spojuje i existence četných saloonů a podniků, jakým se v horách San Juan říkalo „bordello“. Pracovalo v nich celkem 175 řádně evidovaných a daně odvádějících prostitutek, protože řád přece musí být i v těchto institucích.
Horníci v Telluride proplavovali celé kopce říčních a ledovcových usazenin, což mělo za následek, že podobně jako u nás zarovnaly mohutné povodně původně členité říční nivy do plochých údolí