Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Poslední indiánská válka

Klimatická změna v kraji Navahů
 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 440, 2015/7
 |  Seriál: Vojen Ložek, 6. díl (Předchozí)

Trojí velké eroze a suchá období. Kombinace lidských a antropogenních faktorů. Do odlesněné krajiny se vracejí stromy. Závod mezi erozí, oteplováním a vysoušením krajiny a zarůstáním, které zachycuje vláhu. A v tomto rozvráceném prostředí fungují skupiny aktivistů. Zrodí se nová indiánská společnost?

Jáchymov a Telluride

Severní Amerika je díky nedávné kolonizaci, která na obrovské ploše země proběhla až po roce 1850 a někde ještě později, dobrým ukazatelem krajinných změn, jaké se u nás odehrávaly mezi středověkem a raným novověkem. Teprve po návštěvě hornického města Leadville ve Skalistých horách jsem díky archivním fotografiím z konce 19. století dokázal pochopit, jak asi mohl vypadat sběh lidí do „Hor kutných“ ve 13. století či do Jáchymova na počátku 16. století, kdy se malá osada rozrostla na město převážně provizorních bud o 18 tisících obyvatelích. Zejména podobnost Jáchymova, který byl tvořen dlouhým náměstím, v podstatě širokou ulicí (anglicky Broadway), s hornickými osadami Colorada je nápadná, a to dokonce i v tom aspektu, že první horníci u nás i v Coloradu často byli Sasové či Tyrolané.

Ve Skalistých horách máme doložené hornické spolky, bankéře a spekulanty, ale i potulné kazatele, bandity typu Butche Cassidyho. Kolik podobných, jménem neznámých zlosynů působilo třeba v Krušných horách, kde byly přepady v některých obdobích docela běžné? Jaké „westernové“ historky si o nich lidé tehdy vyprávěli? Jáchymov a třeba Telluride spojuje i existence četných saloonů a podniků, jakým se v horách San Juan říkalo „bordello“. Pracovalo v nich celkem 175 řádně evidovaných a daně odvádějících prostitutek, protože řád přece musí být i v těchto institucích.

Horníci v Telluride proplavovali celé kopce říčních a ledovcových usazenin, což mělo za následek, že podobně jako u nás zarovnaly mohutné povodně původně členité říční nivy do plochých údolí

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné