Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Původ měkkýší fauny střední Evropy

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 432, 2015/7
 |  Seriál: Vojen Ložek, 4. díl (PředchozíNásledující)

Vesmír věnovaný narozeninám Vojena Ložka prostě nemůže neobsahovat článek o kvartérních šnecích. Zlí jazykové tvrdí, že v Ložkově areálu stejně každý malakozoolog u kvartérních šneků skončí, a asi je na tom něco pravdy. O holocénu, období po poslední době ledové, toho víme nejvíce. Jeho přírodu nejen studujeme, ale žijeme v ní a aktivně ji přetváříme. Nikde na světě nemají o holocenních měkkýších tolik údajů jako my na území bývalého Československa, a to právě díky celoživotní práci jubilanta. Vždyť 1856 fosiliferních vrstev neboli holocenních měkkýších společenstev ve 239 holocenních sukcesích – to už je opravdu něco. Pro srovnání – v severní Francii a jižní Anglii, tedy hned v dalších nejlépe prozkoumaných částech Evropy, nepřekročí počet holocenních sukcesí dvě desítky.

Proč studovat holocenní měkkýše?

Co je vůbec zajímavého na proměně měkkýších společenstev od poslední ledové doby po současnost? Z pohledu faunistického a ochranářského je poučné posoudit současné rozšíření měkkýšů z perspektivy delšího časového období. Společenstva, která se dnes jeví jako přirozená a často jsou dokonce chráněna, mohou mít za sebou mnohem pestřejší a komplikovanější minulost, než naznačuje současný stav. Minulost může odhalit skryté důvody přítomnosti či nepřítomnosti určitých druhů na určité lokalitě a získat mnohem reálnější pohled na místní druhovou bohatost. Známe-li vývoj místa, můžeme mnohem lépe vyhodnotit ochranářskou cenu určitého druhu či společenstva a rozhodnout se pro optimální ochranná opatření.

Z ekologického pohledu je zajímavé sledovat zastoupení konkrétního druhu v jednotlivých společenstvech postglaciálních sukcesí. Získáme tak obraz o stabilitě, respektive posunu ekologické niky druhu. Vycházíme z předpokladu, že nároky společenstva mnoha druhů se celkově nemění. Proto je třeba sledovat případné anomálie v zastoupení jednotlivých druhů ve společenstvech charakteristických pro určité biotopy. Další význam studia měkkýší sukcese v holocénu spočívá ve využití této skupiny jako modelu pro rekonstrukci přirozeného vývoje krajiny i vývoje krajiny ovlivněné člověkem. Je-li složení společenstva v čase stabilní, pomůže nám velmi přesně stanovit

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Lucie Juřičková

Doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D., (*1967) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na katedře zoologie téže fakulty se zabývá recentní i kvartérní malakozoologií.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...