Aktuální číslo:

2021/4

Téma měsíce:

Město

Původ měkkýší fauny střední Evropy

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 432, 2015/7
 |  Seriál: Vojen Ložek, 4. díl (PředchozíNásledující)

Vesmír věnovaný narozeninám Vojena Ložka prostě nemůže neobsahovat článek o kvartérních šnecích. Zlí jazykové tvrdí, že v Ložkově areálu stejně každý malakozoolog u kvartérních šneků skončí, a asi je na tom něco pravdy. O holocénu, období po poslední době ledové, toho víme nejvíce. Jeho přírodu nejen studujeme, ale žijeme v ní a aktivně ji přetváříme. Nikde na světě nemají o holocenních měkkýších tolik údajů jako my na území bývalého Československa, a to právě díky celoživotní práci jubilanta. Vždyť 1856 fosiliferních vrstev neboli holocenních měkkýších společenstev ve 239 holocenních sukcesích – to už je opravdu něco. Pro srovnání – v severní Francii a jižní Anglii, tedy hned v dalších nejlépe prozkoumaných částech Evropy, nepřekročí počet holocenních sukcesí dvě desítky.

Proč studovat holocenní měkkýše?

Co je vůbec zajímavého na proměně měkkýších společenstev od poslední ledové doby po současnost? Z pohledu faunistického a ochranářského je poučné posoudit současné rozšíření měkkýšů z perspektivy delšího časového období. Společenstva, která se dnes jeví jako přirozená a často jsou dokonce chráněna, mohou mít za sebou mnohem pestřejší a komplikovanější minulost, než naznačuje současný stav. Minulost může odhalit skryté důvody přítomnosti či nepřítomnosti určitých druhů na určité lokalitě a získat mnohem reálnější pohled na místní druhovou bohatost. Známe-li vývoj místa, můžeme mnohem lépe vyhodnotit ochranářskou cenu určitého druhu či společenstva a rozhodnout se pro optimální ochranná opatření.

Z ekologického pohledu je zajímavé sledovat zastoupení konkrétního druhu v jednotlivých společenstvech postglaciálních sukcesí. Získáme tak obraz o stabilitě, respektive posunu ekologické niky druhu. Vycházíme z předpokladu, že nároky společenstva mnoha druhů se celkově nemění. Proto je třeba sledovat případné anomálie v zastoupení jednotlivých druhů ve společenstvech charakteristických pro určité biotopy. Další význam studia měkkýší sukcese v holocénu spočívá ve využití této skupiny jako modelu pro rekonstrukci přirozeného vývoje krajiny i vývoje krajiny ovlivněné člověkem. Je-li složení společenstva v čase stabilní, pomůže nám velmi přesně stanovit

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Lucie Juřičková

Doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D., (*1967) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na katedře zoologie téže fakulty se zabývá recentní i kvartérní malakozoologií.

Doporučujeme

Žabí buňky se proměnily v živé stroje

Žabí buňky se proměnily v živé stroje audiovideo

Jaroslav Petr  |  21. 4. 2021
Nová generace živých robotů vytvořených z buněk žabího embrya si zachovala schopnost autonomního pohybu či samohojení rok staré generace Xenobotů...
Turbo-venkovy

Turbo-venkovy

Radan Haluzík  |  5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin

Bublina českých dějin

Jan Urban  |  5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné