Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jedenácté přikázání

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 375, 2015/7
 |  Seriál: Vojen Ložek, 1. díl (Následující)

V tomto roce se sice Vojen Ložek dožívá devadesáti let, ale myslím, že všechnu munici chvály jsme již vyplýtvali při jeho oslavách během minulých 40 let. Nevím, co bych nového po těch všech letech dodal k jeho zásluhám – to by bylo jako nosit plzáky španělské (Arion lusitanicus) na českou zahrádku.

Ale přesto je tady dosud nezpracované téma, a to je Vojen Ložek filozof. Pojďme si hned říct, že filozof je člověk, který se zabývá výkladem světa, nikoliv filozofií (jak si myslí filozofové). O tom, jak se díváme na svět, a o místě člověka v přírodě určitě řekl víc Charles Darwin než kdokoliv z moderních filozofů. Geologie 19. století odkryla čas, astronomie prostor a biologie evoluci. Změnilo se základní vnímání světa kolem nás. Studium geochemických cyklů či trofických pyramid nás přivedlo k vědomí provázanosti celých systémů a interakcí mezi zemí, mořem a atmosférou. Navíc tento proces věda ukazuje názorným způsobem třeba jako putování molekuly oxidu uhličitého z pomíjivého biologického těla do prchavé atmosféry a odtud do hlubin zrádného moře.

Ale i budoucí výklad světa se bude týkat vlivu člověka na globální klimatické změny a povede k nové definici zodpovědnosti a třeba i k formulaci dalších přikázání. Třeba to jedenácté by mohlo znít: „A nebudeš vypouštět skleníkové plyny do ovzduší!“ Málo platné, dřív naše duchovní koordináty ovlivňovala interpretace boha, ale dnes to činí zejména věda. Bylo by jednodušší, kdyby nás posouvala k tomu, co jí náleží – k vědeckým problémům; ale ona stále víc klade otázky, jaké dříve řešili teologové a filozofové sensu stricto. A nebude to lepší, už se nikdy nezbavíme toho, že objektivní bádání bude mít stále větší subjektivní dopady.

Takže kdybychom za jednoho z těchto filozofů nového vztahu k světu vzali Vojena Ložka, co bychom se naučili? Především bychom se začali dívat na svět jako na sled historických obrázků. Podobně jako vnímáme krajinu holocénu jako film, ve kterém se ledová tundra mění na tajgu, smíšený les, neolitickou zemědělskou krajinu a tak dále až po přítomnost, tak bychom jasněji rozeznávali historické příčiny krizí a následnost etap. Je to, jako bychom žili současně ve více světech a věděli, že ten další bude jiný než ten náš.

Dál bychom měli zkušenost nějaké základní jednoty světa. Vyrazíte třeba do Českého krasu, který je složen z původních druhů, archeofytů, neofytů, usazených i invazních druhů a mnoha různých, často protichůdných procesů, ale přece to je nakonec jedna propojená krajina. Získali bychom dějinný optimismus, protože víme, že jednou tady bude jiná propojená krajina. Takový je už zákon holocénu.

Výsledný filozofický dojem světa získaný na základě populací měkkýšů by byl ten, že vesmír je mnohostranný, tekutý a provázaný. Měnil by se i bez nás, ale s námi se mění mnohem rychleji. A pokud mu chceme dát šanci, aby se vyvíjel alespoň trochu podle svého, tak je třeba chránit rozmanitost rostlin, názorů, ryb a půdní fauny, protože víc než jednu Zemi k dispozici mít stejně nebudeme.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné