Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Krokusy a šafrány

 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 17, 2010/1

Žádná „jedině správná“ jména nemá smysl prosazovat

Můj skromný návrh zní: Z rodu Crocus říkejme těm okrasným krokusy (ale klidně i šafrány, i to se někdy užívá, zejména pro náš šafrán Heufelův). Obojí je v pohodě, jak kdo chce, máme na vybranou. A tomu užitnému druhu říkejme šafrán, popřípadě celým jménem šafrán setý. Barva přece musí zůstat šafránově žlutá. A krokus setý samo sebou ne, to je jako ta herečka Libuše Krokousková-Setá. Zdůvodnění:

  • Česká jména mohou mít synonyma, žádná „jedině správná“ nemá smysl prosazovat. A taky nemá smysl chtít, aby české jméno kopírovalo latinu (museli bychom pak Allium cepa říkat „česnek cibule“, obludnost naprostá, že jo, z hokynářství by nás vedli rovnou do Bohnic. Taky lilek brambor, ze zvířátek pes vlk, fuj). V cizích jazycích je to většinou taky tak nejednotně. Chaos synonym je v této věci v pořádku.
  • To samé je např. v rodě Ficus. Fíkovník je to ze Středomoří, co rodí fíky, jež pak žerem, a Eva s Adamem z toho listí měli biblické spoďáry, než je kvůli tomu archanděl Gabriel vykopnul. A pak ty tropické a okrasné, to jsou pro nás fíkusy, ale napsat „tropické fíkovníky (Ficus)“ občas taky jde. A zbývá starší oficiální jméno r. Ficus, totiž smokvoň, ale to šustí papírem, styděl bych se to vyslovit, aby to nevypadalo spíš jako něco z anatomie (…spolu až do rána, až jí z toho otekla smokvoň).

RNDr. Jiří Sádlo, Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....