Berger Josef
Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity se zabývá klinickou biologií. (e-mail: berger@jcu.cz)
Počet článků: 16
Nevyslyšená poselství u leukemie
5. 9. 1999 | Vesmír 78, 504, 1999/9
Když před šesti lety hodnotil Jean Bernard 150 let zkoumání leukemie a snahy o její léčení, shrnul, že jde o historii úsilí proti ignoranci...
Všeho s mírou a nekouřit
5. 11. 1996 | Vesmír 75, 655, 1996/11
O vlivu alkoholu na lidský organizmus bylo na stránkách Vesmíru napsáno mnoho důležitého (např. Vesmír 69, 671, 1990/12; 70, 319, 1991/6; 70, 632,...
Lze se adaptovat na noční práci?
5. 7. 1996 | Vesmír 75, 415, 1996/7
Někteří lidé, kteří delší dobu pracují v nočních směnách, uvádějí, že si na noční práci zvykli. Je pravda, že si mohou po určité době „přehodit“...
J. VYTŘASOVÁ, J. MAZUROVÁ: Mikrobiologická kontrola v klinické a technické praxi.
5. 1. 1996 | Vesmír 75, 45, 1996/1
Učebnice zahrnuje tradiční tematické okruhy mikrobiologie: charakteristiku mikrobiologie jako oboru, klasifikaci, morfologii, fyziologii, růst a...
Modré pondělí a infarkt myokardu
8. 11. 1995 | Vesmír 74, 655, 1995/11
Rozsah dílčích poznatků o mechanizmech akutního infarktu myokardu je stále příliš malý na to, aby prevence nemoci mohla být dost účinná. Projekt...
Umělá inteligence v klinické biologii
5. 9. 1995 | Vesmír 74, 535, 1995/9
V klinických laboratořích se zkoušejí a provozují zejména dva typy umělé inteligence, a to neuronové sítě a expertní systémy (Ann. Biol. Clin. 52,...
Po padesátce opatrněji?
5. 8. 1995 | Vesmír 74, 430, 1995/8
S věkem se mění nejenom fyziologické vlastnosti lidského organizmu, ale také jeho schopnosti k různým aktivitám. Ze zdravotního hlediska patří mezi...
Trombin - klíč k mechanizmu vzniku trombóz?
5. 6. 1995 | Vesmír 74, 356, 1995/6
Trombin je látka, která má centrální postavení ve schématech zobrazujících celý složitý mechanizmus srážení krve. Během srážení krve vzniká z...
Stanislav Trojan a kolektiv: Lékařská fyziologie
5. 2. 1995 | Vesmír 74, 103, 1995/2
Učebnice, kterou sestavili S. Trojan a spol., je jednou z několika knih o fyziologii, které v krátké době po sobě přišly na český knižní trh. To...
Sideropenie a neostrá logika
5. 1. 1995 | Vesmír 74, 56, 1995/1
Železo je čtvrtým nejrozšířenějším prvkem na naší planetě. A přesto mnoho lidí trpí jeho nedostatkem. Důsledkem nedostatku železa, který označujeme...
Vápník a noc
5. 12. 1994 | Vesmír 73, 678, 1994/12
Epifýza v mozku je orgánem, který synchronizuje 24hodinové biorytmy v organizmu prostřednictvím sekrece hormonu melatoninu. V buňkách epifýzy je...
Druhý posel a molekulární biologické hodiny
5. 8. 1994 | Vesmír 73, 427, 1994/8
Jednobuněčné fotoasimilující řasy a sinice mají biorytmy s periodou přibližně 24 hodin (tzv. cirkadiánní rytmy), a to jako pasivní odpovědi na...
Ranní ptáče dál doskáče?
5. 8. 1994 | Vesmír 73, 476, 1994/8
Ráno je v našem organizmu zvýšená agregace krevních destiček a snížená fibrinolytická aktivita krve. V důsledku těchto změn a několika dalších...
Naprogramovaná sebevražda
5. 6. 1994 | Vesmír 73, 357, 1994/6
Některé bakterie umějí vyvolávat choroby, protože jsou schopné aktivovat onu část genetického programu, která způsobí sebevraždu infikované buňky....
Nedotknutelná čísla?
5. 5. 1994 | Vesmír 73, 273, 1994/5
Může výsledek klinického vyšetření ublížit nemocnému? Neměl by, vždyť smyslem vyšetření je poskytnout informaci, která umožní správnou léčbu....
Porucha biorytmů při infekci HIV
5. 5. 1994 | Vesmír 73, 295, 1994/5
Cirkadiánní rytmy, tj. pravidelné změny s periodou asi 24 hodin, jsou popsány u velkého počtu charakteristik mnoha živočišných i rostlinných druhů...