Všeho s mírou a nekouřit

O vlivu alkoholu na lidský organizmus bylo na stránkách Vesmíru napsáno mnoho důležitého (např. Vesmír 69, 671, 1990/12; 70, 319, 1991/6; 70, 632, 1991/11; 71, 175, 1992/3; 72, 357, 1993/6; 73, 455, 1994/8).

T. P. Whitehead a spol. ze Zdravotního screeningového střediska v Londýně (screening je metoda vyhledávání časných forem nemocí) nedávno porovnávali vliv kouření a požívání alkoholu na hladinu triglyceridů, na hladinu cholesterolu v lipoproteinových částicích vysoké i nízké hustoty (HDL-C a LDL-C) a na celkovou hladinu cholesterolu v krvi (Ann. Clin. Bioch. 33, II, 99, 1996). Nesrovnávají se zde dvě geograficky vzdálené populace, mezi nimiž by byl rozdíl charakteristik životních stylů a stravovacích zvyklostí, které mohou výsledky podobných srovnávání ovlivnit. Sledovány byly zdravé dospělé osoby.

Za zdravotně příznivé jsou považovány nízké hladiny celkového cholesterolu, LDL-C a triglyceridů a vyšší hodnoty HDL-C. Nejpříznivější hodnoty těchto charakteristik měli lidé, kteří požívali velmi mírné („společenské“) množství alkoholu a byli zároveň nekuřáky. Zvýšené pití působilo nepříznivě zvýšené koncentrace LDL-C. I mírné kouření nepříznivě snižovalo koncentrace HDL-C a tak rušilo ochranný účinek požití malého množství alkoholu.