Sideropenie a neostrá logika

Železo je čtvrtým nejrozšířenějším prvkem na naší planetě. A přesto mnoho lidí trpí jeho nedostatkem. Důsledkem nedostatku železa, který označujeme jako sideropenii (řec. sideros – železo, penia – chudoba), může být úbytek krevního barviva hemoglobinu, tzv. sideropenická anémie. Sideropenickou anémií trpí asi desetina všech plodných žen a až přes šedesát procent žen má nedostatek železa bez pozorovatelného úbytku hemoglobinu.

Nemocný si nemusí být přítomnosti choroby vědom (zejména vzniká-li nedostatek železa pozvolna), nebo může trpět například únavou, bolestmi hlavy, pálením jazyka, někdy se projevuje nedostatek železa v chování (např. nutkavé pojídání ledu, omítky, hlíny mizí po užívání léků obsahujících železo).

Železo je součástí mnoha důležitých enzymů, které jsou pro život buněk nezbytné, neboť se zúčastňují buněčného dýchání a řízení mnoha biochemických procesů. Úbytek hemoglobinu je proto jen jedním z možných příznaků nedostatku železa, i když příznakem nejsnáze zjistitelným.

Odhadování nedostatku železa v organizmu je založeno na několika laboratorních vyšetřeních, zejména na stanovení hladiny hemoglobinu, na objemu červených krvinek, koncentraci železa, transferinu a feritinu v krevním séru a na vazebné kapacitě séra pro železo. To je příznivá situace pro automatické klinické využití počítačového expertního systému, který je schopen nejenom předložit návrh diagnózy, ale i vzít v úvahu vliv souběžně probíhajícího zánětu nebo podávání estrogenu.

Vysoké úspěšnosti počítačového expertního systému bylo dosaženo použitím tzv. neostré logiky (Pathology 26, 37 – 39, 1994). Při použití neostré logiky je například nejnižším hodnotám objemu červené krvinky (pod 66 fl) přisouzena jistota rovna +1,0 (tzn. nejvyšší jistota), že byl skutečně zjištěn nedostatek železa v organizmu. Nejvyšším hodnotám objemu krvinky (nad 90 fl) je naopak přisouzena jistota rovná -1,0, tzn. spíše jistota, že nedostatek železa v organizmu zjištěn nebyl. Hodnotám mezi 66 a 90 fl jsou přisouzeny jistoty mezi -1,0 a +1,0.

Uvedeným způsobem jsou rovněž ostatním měřeným charakteristikám přisouzeny hodnoty od -1,0 do +1,0, které vyjadřují stupeň jistoty, že daný laboratorní nález je odrazem nedostatku železa. Počítačový program potom pracuje s hodnotami nejistoty, které odpovídají naměřeným údajům. Napodobuje tím v některých rysech lidské myšlení, které umí pracovat s takovými “neostrými″ pojmy jako “poněkud″, “velmi″, “málo″ atp.

Při kontrole výsledků odhalil počítačový program nedostatek železa u všech prověřovaných osob. V 71 % zcela shodně se zkušeným živým expertem stanovil stupeň postižení nemocného. Neostrá logika v tomto případě umožnila vysokou spolehlivost expertního programu, který může v laboratoři pracovat bez nároků na mzdu, bez rizika subjektivních chyb a vzhledem k přijímání dat přímo ze zásuvek laboratorních přístrojů a rychlosti své práce rovněž bez nároků na čas. Rozhodnutí o následném způsobu léčby nadále závisí na rozhodnutí lékaře.