Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Lze se adaptovat na noční práci?

 |  5. 7. 1996
 |  Vesmír 75, 415, 1996/7

Někteří lidé, kteří delší dobu pracují v nočních směnách, uvádějí, že si na noční práci zvykli. Je pravda, že si mohou po určité době „přehodit“ denní biorytmy a v noci být stejně čilí jako dříve ve dne? Vzhledem k tomu, že některá povolání vyžadují i v nočních směnách vysokou výkonnost, nemá-li být ohroženo zdraví i jiných lidí a nemají-li být ohroženy i větší materiální hodnoty, je tato otázka důležitá jak zdravotně, tak ekonomicky.

V lidském organizmu se během 24 hodin mění významně mnoho charakteristik. Některé tyto biorytmy svým průběhem spolu fyziologicky korelují. L. Weibel a spol. z Laboratoře fyziologie a psychologie prostředí ze Štrasburku vyšetřili změny hladiny hormonu kortizolu v krvi osob pracujících v noci a pro srovnání osob aktivních ve dne (Amer. J. Physiol. – Endocr. Metab. 33, 608, 1996). U osob pracujících v noci byl změněn průběh rytmu hladin kortizolu tak, že se stal méně pravidelný. I jejich začátek spánku byl však spojen s poklesem hladiny kortizolu, stejně jako u osob aktivních ve dne. Přizpůsobení noční práci tak nezahrnovalo obrácení průběhu biorytmu, ale změnu jeho průběhu (disociaci).

Znamená to, že subjektivní pocit o plné adaptaci na noční práci není zcela objektivní, obrácení biorytmu brání jak přírodní (např. změny osvětlení, změny teploty), tak sociální faktory. Do jaké míry zvyšují pocit úplné adaptace příplatky za noční práci, však nebývá součástí fyziologického měření.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Berger

Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity se zabývá klinickou biologií. (e-mail: berger@jcu.cz)

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné