Porucha biorytmů při infekci HIV

Cirkadiánní rytmy, tj. pravidelné změny s periodou asi 24 hodin, jsou popsány u velkého počtu charakteristik mnoha živočišných i rostlinných druhů včetně člověka (Vesmír 70, 68, 1991/2; Vesmír 70, 176, 1991/3). Tyto rytmy jsou nejčastěji studovaným typem biorytmů. V důsledku nemoci však může být průběh cirkadiánních rytmů některých charakteristik změněn.

Je tomu tak např. u HIV-pozitivních osob. Mají změněný průběh cirkadiánního rytmu přibývání a ubývání jednoho typu bílých krvinek, tzv. lymfocytů. Ve srovnání se zdravými osobami je obvykle posunuta denní doba, při které je počet lymfocytů nejnižší, a také denní doba, kdy je počet lymfocytů nejvyšší. Rovněž tvar křivky průběhu cirkadiánních změn počtu lymfocytů je u HIV-pozitivních osob dosti odlišný.

Lymfocyty se podílejí na obranyschopnosti organizmu vůči infekcím. Jejich počet i počet jednotlivých typů lymfocytů je v důsledku infekce HIV změněn a nemocný aidsem umírá právě na následky selhání imunity. U zdravých osob je průběh cirkadiánního počtu lymfocytů opačný než průběh cirkadiánního rytmu hladin kortizolu (hormon kůry nadledvin) v plazmě. To naznačuje, že by cirkadiánní změny hladiny kortizolu mohly řídit biorytmy počtů lymfocytů. Uvedený názor podporuje již dříve poznaná skutečnost, že farmakologické podání kortizolu pacientům vede k následnému snížení počtu lymfocytů.

Kortizol, který patří do skupiny glukokortikoidních hormonů, ovlivňuje syntézu proteinů v lymfocytech. Naopak sekrece glukokortikoidů může být ovlivněna imunitním systémem, a to působením cytokinů (viz Vesmír 72, 596, 1993/10), které vylučují mnohé buňky účastnící se imunitních reakcí. Cytokiny mohou ovlivnit sekreci glukokortikoidů působením na hypotalamo-hypofýzo-adrenální regulační okruh.

Popsaný model regulačních mechanizmů je tvořen kroky, které by do sebe logicky zapadaly, nebýt nedávného zjištění, že HIV-pozitivní osoby mají sice značně deformovaný cirkadiánní rytmus počtu lymfocytů, ale jejich cirkadiánní rytmus kortizolu zůstává kupodivu stejný jako u zdravých (J. Acq. Immun. Def. Syndr. 6, s. 1238, 1993). Z toho vyplývá, že u HIV-pozitivních osob je zmíněný komplex fyziologických regulací narušen.

Nález změněného průběhu cirkadiánního rytmu počtu lymfocytů při onemocnění infekcí HIV tak před nás postavil otázku, proč tomu tak je, co je toho příčinou a jakou roli v rozvoji aidsu tento jev hraje.