Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Po padesátce opatrněji?

 |  5. 8. 1995
 |  Vesmír 74, 430, 1995/8

S věkem se mění nejenom fyziologické vlastnosti lidského organizmu, ale také jeho schopnosti k různým aktivitám. Ze zdravotního hlediska patří mezi důležité otázky i vliv noční práce na starší osoby. Za kritická léta bývá považován věk 40 – 50 let.

Jednou z příčin nepříznivého vlivu noční práce s postupujícím věkem mohou být změny cirkadiánních (denních) biorytmů: s vyšším věkem zpravidla klesá amplituda a zvyšuje se sklon k desynchronizaci biorytmů. U starších lidí se posouvá období čilosti do časnějších hodin, ve vyšším věku bývají častější poruchy spánku až nespavost.

Na druhé straně zdraví starší lidé dokáží vydržet 2 – 3 dny beze spánku stejně dobře jako mladí dospělí, třebaže existují věkové rozdíly charakteristik spánku během doby “dospávání″. Po první noční práci dokáží lidé staří 53 – 59 let obnovit své vychýlené fyziologické hodnoty stejně úsporně jako osoby ve věku 19 – 29 let. Tato schopnost je však u starších osob nižší, jestliže noční práci vykonávali více dnů po sobě (Occup. Environ. Med. 51: 568 – 573, 1994).

Uvedené údaje jsou statistické. U jednotlivých osob mohou existovat významné rozdíly, nicméně s věkem se mění cirkadiánní rytmy každého z nás.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Josef Berger

Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity se zabývá klinickou biologií. (e-mail: berger@jcu.cz)

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné