Po padesátce opatrněji?
| 5. 8. 1995S věkem se mění nejenom fyziologické vlastnosti lidského organizmu, ale také jeho schopnosti k různým aktivitám. Ze zdravotního hlediska patří mezi důležité otázky i vliv noční práce na starší osoby. Za kritická léta bývá považován věk 40 – 50 let.
Jednou z příčin nepříznivého vlivu noční práce s postupujícím věkem mohou být změny cirkadiánních (denních) biorytmů: s vyšším věkem zpravidla klesá amplituda a zvyšuje se sklon k desynchronizaci biorytmů. U starších lidí se posouvá období čilosti do časnějších hodin, ve vyšším věku bývají častější poruchy spánku až nespavost.
Na druhé straně zdraví starší lidé dokáží vydržet 2 – 3 dny beze spánku stejně dobře jako mladí dospělí, třebaže existují věkové rozdíly charakteristik spánku během doby “dospávání″. Po první noční práci dokáží lidé staří 53 – 59 let obnovit své vychýlené fyziologické hodnoty stejně úsporně jako osoby ve věku 19 – 29 let. Tato schopnost je však u starších osob nižší, jestliže noční práci vykonávali více dnů po sobě (Occup. Environ. Med. 51: 568 – 573, 1994).
Uvedené údaje jsou statistické. U jednotlivých osob mohou existovat významné rozdíly, nicméně s věkem se mění cirkadiánní rytmy každého z nás.