Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Modré pondělí a infarkt myokardu

 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 655, 1995/11

Rozsah dílčích poznatků o mechanizmech akutního infarktu myokardu je stále příliš malý na to, aby prevence nemoci mohla být dost účinná. Projekt MONICA Světové zdravotnické organizace je zaměřen na zjišťování trendů a příčin kardiovaskulárních onemocnění. Studie biorytmů vzniku infarktu myokardu patří spolu s mnoha ostatními otázkami do problematiky projektu MONICA.

Je prokázané, že riziko výskytu infarktu myokardu je nejvyšší v prvních hodinách po probuzení (viz Vesmír 73, 476, 1994/8) a v zimě. Co se však týče úmrtí po infarktu myokardu v průběhu jednoho týdne, dosavadní studie přinesly rozporuplné údaje o tom, v které části týdne je riziko infarktu nejvyšší. Výpovědní hodnotu takovýchto studií totiž ovlivňují rozdílné kvality dokumentace i eventuálně malý počet hodnocených případů.

V Augsburgském registru programu MONICA je z let 1985 až 1990 zaznamenáno 5 596 příhod infarktu myokardu a náhlého srdečního selhání. To je již poměrně velký a velmi dobře zdokumentovaný soubor údajů, který umožnil týmu S. N. Willicha ze Svobodné univerzity v Berlíně reprezentativní analýzu. V uvedeném souboru dat je výskyt infarktu myokardu v pondělí vyšší o 20 % než v ostatní dny, zbývající dny v týdnu se mezi sebou již významně nelišily. Přesněji, toto zvýšení zjistili u pracujících osob. U osob, které nepracovaly (ženy v domácnosti apod.), pondělní zvýšení prokazatelně nenastalo (Circulation 90, 87 – 93, 1994).

Poměrně rozšířená nechuť hned v pondělí ráno začít intenzivně pracovat (vyspávat – „držet modré pondělí“) má, zdá se, jistý fyziologický základ. Jestliže kdysi Jungmann ve svém slovníku potřeboval vysvětlit, co znamená české slovo „pondělek“, použil i on vysvětlení „Pondělek gest nedělin bratr, řjkagj zaháleči, gjmž se w pondělj od korbele neb procházek do práce geště nechce“. S tím korbelem je to jistě pravda. Klidnou ranní pondělní procházku lze však asi doporučit každému pracovitému člověku, kterému se na tomto světě líbí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Berger

Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity se zabývá klinickou biologií. (e-mail: berger@jcu.cz)

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné