Modré pondělí a infarkt myokardu

Rozsah dílčích poznatků o mechanizmech akutního infarktu myokardu je stále příliš malý na to, aby prevence nemoci mohla být dost účinná. Projekt MONICA Světové zdravotnické organizace je zaměřen na zjišťování trendů a příčin kardiovaskulárních onemocnění. Studie biorytmů vzniku infarktu myokardu patří spolu s mnoha ostatními otázkami do problematiky projektu MONICA.

Je prokázané, že riziko výskytu infarktu myokardu je nejvyšší v prvních hodinách po probuzení (viz Vesmír 73, 476, 1994/8) a v zimě. Co se však týče úmrtí po infarktu myokardu v průběhu jednoho týdne, dosavadní studie přinesly rozporuplné údaje o tom, v které části týdne je riziko infarktu nejvyšší. Výpovědní hodnotu takovýchto studií totiž ovlivňují rozdílné kvality dokumentace i eventuálně malý počet hodnocených případů.

V Augsburgském registru programu MONICA je z let 1985 až 1990 zaznamenáno 5 596 příhod infarktu myokardu a náhlého srdečního selhání. To je již poměrně velký a velmi dobře zdokumentovaný soubor údajů, který umožnil týmu S. N. Willicha ze Svobodné univerzity v Berlíně reprezentativní analýzu. V uvedeném souboru dat je výskyt infarktu myokardu v pondělí vyšší o 20 % než v ostatní dny, zbývající dny v týdnu se mezi sebou již významně nelišily. Přesněji, toto zvýšení zjistili u pracujících osob. U osob, které nepracovaly (ženy v domácnosti apod.), pondělní zvýšení prokazatelně nenastalo (Circulation 90, 87 – 93, 1994).

Poměrně rozšířená nechuť hned v pondělí ráno začít intenzivně pracovat (vyspávat – „držet modré pondělí“) má, zdá se, jistý fyziologický základ. Jestliže kdysi Jungmann ve svém slovníku potřeboval vysvětlit, co znamená české slovo „pondělek“, použil i on vysvětlení „Pondělek gest nedělin bratr, řjkagj zaháleči, gjmž se w pondělj od korbele neb procházek do práce geště nechce“. S tím korbelem je to jistě pravda. Klidnou ranní pondělní procházku lze však asi doporučit každému pracovitému člověku, kterému se na tomto světě líbí.