Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Naprogramovaná sebevražda

 |  5. 6. 1994
 |  Vesmír 73, 357, 1994/6

Některé bakterie umějí vyvolávat choroby, protože jsou schopné aktivovat onu část genetického programu, která způsobí sebevraždu infikované buňky. Mezi takovéto bakterie patří např. Shigella flexneri, jež u lidí způsobuje bakteriální úplavici (Recherche 25, 444 - 5, 1994).

S. flexneri lze nalézt uvnitř makrofágů napadeného organizmu. Makrofágy jsou buňky, jejichž hlavním úkolem je rychle pohlcovat (fagocytovat) a usmrcovat bakterie. Makrofágy svou úlohu fagocytovat Shigelly plní. Ale namísto toho, aby makrofág mikroba po pohlcení usmrtil, nastává často opak: S. flexneri zabíjí spoustu makrofágů. Důsledkem mohou být hnisavé abscesy, které obsahují odumřelé buňky a bakterie.

S. flexneri má schopnost, jejíž zásluhou může uniknout z fagozomu, tj. z vakuoly, do které byla makrofágem pohlcena. Do fagozomu uvolňují makrofágy enzymy, které pohlcené bakterie zabíjejí. S. flexneri umí totiž vyloučit sekret (hemolyzin), jenž způsobí rozpad fagozomu a uvolnění bakterie do cytoplazmy. Poté vyloučí S. flexneri bílkovinu, která aktivuje sebevražedný gen makrofágu. Sebezničení buňky je způsobeno syntézou nukleázy, která štěpí vlastní nukleové kyseliny (DNA i RNA).

V laboratoři molekulární patologie mikroorganizmů Pasteurova ústavu v Paříži odhalili (A. Zychlinsky a spol.), že tímto genem je ipaB. Zjistili to tak, že řízenou mutagenezí změnili v genomu hostitelských buněk gen ipaB. A právě mutace uvedeného genu způsobila ztrátu schopnosti sebevraždy.

Programované sebevraždě buňky je schopen zabránit např. protoonkogen bcl-2, který byl zjištěn u četných lidských nádorů. Tento protoonkogen takto usnadňuje rakovinotvorný proces, protože maligně změněná buňka by se mohla sama zničit a nebýt tak příčinou nádoru. Naopak p53 (o tomto genu a proteinu viz Vesmír 73, 235, 1994/4), který je schopen v některých případech potlačovat růst nádoru, může aktivovat sebezničení buněk.

Prvotním smyslem naprogramované sebevraždy je však schopnost uvolnit signál, který stimuluje v mnohobuněčném organizmu zánětlivé reakce, jež jsou součástí mechanizmu obranyschopnosti organizmu proti cizorodým částicím, obvykle proti infekčním bakteriím. Některé bakterie zneužívají této schopnosti buněk k tomu, aby se samy naopak před usmrcením ubránily.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Josef Berger

Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity se zabývá klinickou biologií. (e-mail: berger@jcu.cz)

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné