Aktuální číslo:

2021/12

Téma měsíce:

Jeskyně

Naprogramovaná sebevražda

 |  5. 6. 1994
 |  Vesmír 73, 357, 1994/6

Některé bakterie umějí vyvolávat choroby, protože jsou schopné aktivovat onu část genetického programu, která způsobí sebevraždu infikované buňky. Mezi takovéto bakterie patří např. Shigella flexneri, jež u lidí způsobuje bakteriální úplavici (Recherche 25, 444 - 5, 1994).

S. flexneri lze nalézt uvnitř makrofágů napadeného organizmu. Makrofágy jsou buňky, jejichž hlavním úkolem je rychle pohlcovat (fagocytovat) a usmrcovat bakterie. Makrofágy svou úlohu fagocytovat Shigelly plní. Ale namísto toho, aby makrofág mikroba po pohlcení usmrtil, nastává často opak: S. flexneri zabíjí spoustu makrofágů. Důsledkem mohou být hnisavé abscesy, které obsahují odumřelé buňky a bakterie.

S. flexneri má schopnost, jejíž zásluhou může uniknout z fagozomu, tj. z vakuoly, do které byla makrofágem pohlcena. Do fagozomu uvolňují makrofágy enzymy, které pohlcené bakterie zabíjejí. S. flexneri umí totiž vyloučit sekret (hemolyzin), jenž způsobí rozpad fagozomu a uvolnění bakterie do cytoplazmy. Poté vyloučí S. flexneri bílkovinu, která aktivuje sebevražedný gen makrofágu. Sebezničení buňky je způsobeno syntézou nukleázy, která štěpí vlastní nukleové kyseliny (DNA i RNA).

V laboratoři molekulární patologie mikroorganizmů Pasteurova ústavu v Paříži odhalili (A. Zychlinsky a spol.), že tímto genem je ipaB. Zjistili to tak, že řízenou mutagenezí změnili v genomu hostitelských buněk gen ipaB. A právě mutace uvedeného genu způsobila ztrátu schopnosti sebevraždy.

Programované sebevraždě buňky je schopen zabránit např. protoonkogen bcl-2, který byl zjištěn u četných lidských nádorů. Tento protoonkogen takto usnadňuje rakovinotvorný proces, protože maligně změněná buňka by se mohla sama zničit a nebýt tak příčinou nádoru. Naopak p53 (o tomto genu a proteinu viz Vesmír 73, 235, 1994/4), který je schopen v některých případech potlačovat růst nádoru, může aktivovat sebezničení buněk.

Prvotním smyslem naprogramované sebevraždy je však schopnost uvolnit signál, který stimuluje v mnohobuněčném organizmu zánětlivé reakce, jež jsou součástí mechanizmu obranyschopnosti organizmu proti cizorodým částicím, obvykle proti infekčním bakteriím. Některé bakterie zneužívají této schopnosti buněk k tomu, aby se samy naopak před usmrcením ubránily.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Josef Berger

Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity se zabývá klinickou biologií. (e-mail: berger@jcu.cz)

Doporučujeme

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Ondřej Vrtiška  |  6. 12. 2021
Jak dopravit lék na přesné místo v organismu a uvolňovat ho v takovém množství, aby pomáhal bojovat s nemocí a nezatěžoval zbytečně tělo...
České objevy v jeskyni Sulfur

České objevy v jeskyni Sulfur uzamčeno

Marek Audy  |  6. 12. 2021
Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...
Olomoucké výrečkobraní

Olomoucké výrečkobraní uzamčeno

Tomáš Grim  |  6. 12. 2021
Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné