i

Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Experiment: Někdo to rád hořké

 |  15. 7. 2016
 |  Téma: Potraviny

Obvykle k článkům nepřikládáme testovací papírové proužky. Není totiž mnoho příležitostí, jak touto cestou podpořit právě běžící výzkum. Tentokrát máme dojem, že i vy byste mohli mít chuť zjistit cosi sami o sobě a současně pomoci studii genetika Pavla Lízala z Masarykovy univerzity v Brně.

Cílem zmíněného genetického populačního výzkumu je porovnání obyvatel České a Slovenské republiky s pomocí tří jednoduchých znaků. Prvním z nich je schopnost (či naopak neschopnost) cítit hořkou chuť látky fenylthiokarbamidu (PTC), kterou je napuštěn bílý testovací papírek, vlepený u plné verze tohoto článku v letním dvojčísle Vesmíru, které je právě v prodeji. 1)

Chutnači a nechutnači

Historie tohoto experimentu začala velmi zajímavým objevem z roku 1931. Tehdy americký chemik Arthur L. Fox ve své laboratoři přesypával PTC do menších nádobek, když si mu kolega začal stěžovat na silnou hořkost, kterou cítí na jazyku. Fox však kupodivu nic takového nepociťoval. Po otestování dalších kolegů zjistili, že schopnost vnímat hořkou chuť této látky mají jen někteří lidé. Postupně se rozběhlo testování různých populací na zastoupení „chutnačů“, cítících hořkou chuť PTC, a „nechutnačů“ s pozoruhodným výsledkem: mezi populacemi jsou v této schopnosti značné rozdíly. V některých populacích se nechutnači téměř nevyskytují (např. u jihoamerických indiánů nebo indiánů Tohono O’odham 2)), u jiných se četnost nechutnačů pohybuje mezi 10 až 40 procenty a v některých populacích je dokonce nechutnačů převaha (například v některých indických populacích).

Teprve 72 let po Foxově objevu se roku 2003 podařilo najít i gen, který je za tyto rozdíly zodpovědný – TAS2R38, nalézající se na chromozomu č. 7. Je jedním z více než 10 genů pro receptory hořké chuti.

Mohlo by vás zajímat:

Někdo to rád hořké

S přírodní obdobou PTC se můžeme setkat například v brokolici nebo růžičkové kapustě a podle toho, jakou variantu genu TAS2R38 máme, nám pak tato zelenina chutná nebo nechutná hořce. Stejný znak se vyskytuje také u šimpanzů. Ti z nich, kteří hořkost nevnímají, mají na příslušném genu mutaci, způsobující nefunkčnost příslušných receptorů. Takoví šimpanzi proto nemají schopnost rozeznávat hořkou chuť. Naopak u člověka, který hořkou chuť PTC necítí, mutace pouze pozměnila receptor hořké chuti tak, že necítíme hořkost PTC, ale k jiným hořkým látkám zůstáváme vnímaví. Víme to díky plodům rostliny Antidesma bunius, které chutnačům chutnají sladce, avšak nechutnači je cítí jako hořké.

Tento znak se vyskytoval i u našeho blízkého příbuzného – neandertálce. U něho však byla zastoupena jak šimpanzí, tak i lidská mutace, proto bychom mohli spekulovat, zda jsme ji od svých neandertálských příbuzných nezdědili jako následek křížení, které mezi neandertálci a moderními lidmi probíhalo před 50 000–60 000 lety. 3)

Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, k čemu nám v minulosti byl tento znak užitečný a zda pro nás má význam i v současnosti. Jedna z hypotéz tvrdí, že v době, kdy jsme se živili jako lovci a sběrači, jsme díky získané schopnosti vnímat hořkost dokázali lépe odlišit jedovaté od bezpečně poživatelného. V současné zemědělské společnosti by nám to zase mohlo umožnit poznat potraviny napadené kupříkladu plísní ap. Nicméně jsou to jen spekulace a domněnky.

Existuje však řada studií, které odhalily dopad tohoto genu na naše stravovací návyky. Některé z nich například dokládají … (dočíst článek si můžete v tištěném vydání časopisu nebo si jej zakoupit on-line).

Obsah zbývající části článku

  • Co ukázaly dosavadní výsledky výzkumu o českých mužích a ženách?
  • Jaký je ve vnímání chutí rozdíl mezi Moravou a Čechami?
  • Jak souvisí výběr partnera s barvou očí?
  • Kolik lidí dokáže srolovat jazyk do ruličky?

Bonus v tištěném Vesmíru

K článku (v letním dvojčísle) jsme přiložili speciální chuťový testovací papírový proužek, kterým si můžete vyzkoušet, jak hořkou chuť, o níž jsme psali výše, vnímáte. Do studie je možno se zapojit až do konce září 2016, do kdy si můžete testovací lístky zdarma vyzvednout také na těchto deseti partnerských místech (po kliknutí na ikonu místa se zobrazí přesná adresa i otvírací doba):

Výzva středním školám

Do výzkumu se mohou zapojit i střední školy (zejména v Jihočeském, Karlovarském, Libereckém, Plzeňském a Ústeckém kraji), například v rámci školního projektu. Vedl by jej nadšený student nebo skupina studentů, kteří by oslovili své spolužáky a předali jim dotazník k vyplnění. V případě zájmu nás kontaktujte na e-mailové adrese . Kontakt s vědeckým týmem rádi zprostředkujeme.

 

Prezentovaný výzkum je schválen etickou komisí Masarykovy univerzity v Brně.

Notes:

1) Papírek se běžně používá k testování schopnosti vnímat hořkou chuť a vyrábí jej k tomuto účelu certifikovaný výrobce z USA.

2) Indiáni z území Sonory a Arizony. V minulosti je Španělé a další dobyvatelé nazývali Papagové. Tento termín však pochází od jejich indiánských nepřátel a je vnímán jako neuctivý. Původně zněl Ba:bawı˘ko’a (v překladu „jedlíci fazolí tepary“ čili fazolu ostrolistého – Phaseolus acutifolius).

3) Některé další detaily o tomto znaku lze nalézt na adrese slate.adobe.com/cp/NwJBE

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Potraviny
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorech

Pavel Lízal

Lucie Ráčková

Další články k tématu

Mluvit o zázraku přírody nestačíuzamčeno

Někdo v geneticky modifikovaných plodinách vidí způsob, jak uživit rostoucí lidskou populaci a naplnit zdánlivý oxymóron udržitelného intenzivního...

Lepek na pranýřiuzamčeno

Bezlepková dieta se v posledním desetiletí stala módní záležitostí, propagují ji celebrity i média. Populární teorie mluví o nezdravosti pšenice a...

Co jedli Etruskové?uzamčeno

Značná část starobylého etruského přístavu Pyrgi leží pod mořskou hladinou. Pozůstatky skryté v zatopené studni poskytují svědectví o stravě...

Hladovění zabíjíuzamčeno

Na jednom konci světa kulatá bříška vychrtlých a evidentně hladovějících afrických dětí. Na druhém konci kulatá bříška blahobytných, kteří si občas...

Chemie ve službách potravinuzamčeno

Pod slovem potravina si každý představí něco jiného: grilovaný steak, šťavnatý meloun, restovanou zeleninu, čokoládový dort, mléčný koktejl. Záleží...

Hořčičná detektivkauzamčeno

Kde se vzal v hořčicích nebezpečný bisfenol? Měli bychom spotřebu této pochutiny omezit? „Vnitřní kontrola kvality odhalila v některých našich...

Skladování ovoceuzamčeno

Skladovatelnost ovoce závisí na mnoha faktorech a moderní způsoby skladování ovoce jsou technologicky náročným procesem, který klade vysoké nároky...

Mikrořasy na talířiuzamčeno

První úvahy o využití mikrořas pro lidskou výživu se objevily během první světové války. Jak můžeme odpovědět dnes na otázku: Co všechno nám můžou...

Lesk a bída mořského rybolovuuzamčeno

Současný rybolov již dávno postrádá romantiku z povídek a románů Jacka Londona či Ernesta Hemingwaye. Častěji představuje buď vyloženě průmyslový...

Devět miliard hladových krkůuzamčeno

Okolo roku 2042 bude na Zemi žít devět miliard lidí. Budou mít co jíst, když už dnes trpí každý devátý člověk podvýživou? Rovnici o mnoha neznámých...

Experiment: Někdo to rád hořkéuzamčeno

Obvykle k článkům nepřikládáme testovací papírové proužky. Není totiž mnoho příležitostí, jak touto cestou podpořit právě běžící výzkum. Tentokrát...

Nebezpečné mastné kyselinyuzamčeno

Je pravda, že nasycené mastné kyseliny jsou pro naše tělo škodlivé? ptá se David Šarboch Strašení, že všechny nasycené tuky jsou „ucpávači cév“,...

Neolitická revoluce, průmyslová revoluce…

V období zhruba 8000 let před narozením Krista, tedy před deseti tisíci lety od současné doby, začala v úrodné krajině mezi Eufratem a Tigridem...

Jazykové sedmero

Jazyk místo očí Signál z miniaturní kamery lze převést na tři odstíny, černou, bílou a šedou, a poslat jej přes počítač na speciální čip o...

Soylent: nutriční bastlíři a politika strachu z jídla

Narůstající popularita práškových náhražek stravy známých jako Soylent už druhým rokem živí stránky lifestyle magazínů, food blogů, sociálních...

Zralé maso – chutné maso

Po smrti jatečných zvířat se ze svalů stává maso. Připravit z něj v tu chvíli pokrm by strávníky zasytilo, do gastronomického ideálu ale ještě...

Doporučujeme

Vesmir.cz v novém

Vesmir.cz v novém

redakce  |  7. 11. 2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, navštěvujete-li web časopisu Vesmír pravidelně, jste dnes možná trochu překvapeni. Nebojte, jste tu správně, to...
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné