i

Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Mikrořasy na talíři

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 406, 2016/7
 |  Téma: Potraviny

První úvahy o využití mikrořas pro lidskou výživu se objevily během první světové války. Jak můžeme odpovědět dnes na otázku: Co všechno nám můžou řasy nabídnout?

Zelený dóm se klene nad relaxačním centrem a knihovnou řasového výzkumného a univerzitního centra na mořském pobřeží. O tepelnou pohodu a příjemné nazelenalé světlo se uprostřed slunného červencového odpoledne stará solární systém spolu s kultivačními trubicemi s mikroskopickou řasou. O blok vedle je světlo úplně jiné, ostatně návštěvníkům restaurace a denního baru se pod červeno-oranžovým baldachýnem lépe zažívá. V trubicích kolují mikrořasy právě vystavované světelnému stresu v ohnisku lineárních Fresnelových čoček. Většina hostů však ví o všudypřítomných řasách jen to, že jejich vynikající biftek doplnil salát s řasovým olejem (příjemně chutnal po oříšcích) a vše korunovala modrozelená řasová zmrzlina (algice) se špetkou mořské soli.

Tento krátký úvod je dosud jen fantastickou představou, kterou vyvolá pohled na studii architektky Judith Aragones Balboa s názvem Algae Therapeia. Stejně tak ale vzbuzuje i otázku: Co všechno nám mohou nabídnout mikroorganismy, které dnes spíš proklínáme u českých rybníků, než abychom v nich viděli naši budoucnost?

Příběh jménem Chlorella

Člověk konzumuje některé mikrořasy odpradávna, ale co vlastně s nimi pojídá, zjistil až po vynálezu mikroskopu. Počátky řasové biotechnologie musíme hledat v polovině 19. století. Jako první pěstoval mikroskopické řasy německý mikrobiolog Ferdinand Cohn ve své vratislavské laboratoři a poprvé nazval tento proces „kultivací“. První „kulturou“ se tehdy, v roce 1850, stala bičíkatá zelená řasa rodu Haematococcus, dnes komerčně využívaná pro produkci karotenoidního barviva, astaxantinu.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Potraviny
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie

O autorech

Ondřej Prášil

Richard Lhotský

Jiří Masojídek

Další články k tématu

Experiment: Někdo to rád hořkéuzamčeno

Obvykle k článkům nepřikládáme testovací papírové proužky. Není totiž mnoho příležitostí, jak touto cestou podpořit právě běžící výzkum. Tentokrát...

Jazykové sedmero

Jazyk místo očí Signál z miniaturní kamery lze převést na tři odstíny, černou, bílou a šedou, a poslat jej přes počítač na speciální čip o...

Experiment: Někdo to rád hořké

Obvykle k článkům nepřikládáme testovací papírové proužky. Není totiž mnoho příležitostí, jak touto cestou podpořit právě běžící výzkum. Tentokrát...

Lepek na pranýřiuzamčeno

Bezlepková dieta se v posledním desetiletí stala módní záležitostí, propagují ji celebrity i média. Populární teorie mluví o nezdravosti pšenice a...

Co jedli Etruskové?uzamčeno

Značná část starobylého etruského přístavu Pyrgi leží pod mořskou hladinou. Pozůstatky skryté v zatopené studni poskytují svědectví o stravě...

Hladovění zabíjíuzamčeno

Na jednom konci světa kulatá bříška vychrtlých a evidentně hladovějících afrických dětí. Na druhém konci kulatá bříška blahobytných, kteří si občas...

Chemie ve službách potravinuzamčeno

Pod slovem potravina si každý představí něco jiného: grilovaný steak, šťavnatý meloun, restovanou zeleninu, čokoládový dort, mléčný koktejl. Záleží...

Hořčičná detektivkauzamčeno

Kde se vzal v hořčicích nebezpečný bisfenol? Měli bychom spotřebu této pochutiny omezit? „Vnitřní kontrola kvality odhalila v některých našich...

Skladování ovoceuzamčeno

Skladovatelnost ovoce závisí na mnoha faktorech a moderní způsoby skladování ovoce jsou technologicky náročným procesem, který klade vysoké nároky...

Lesk a bída mořského rybolovuuzamčeno

Současný rybolov již dávno postrádá romantiku z povídek a románů Jacka Londona či Ernesta Hemingwaye. Častěji představuje buď vyloženě průmyslový...

Devět miliard hladových krkůuzamčeno

Okolo roku 2042 bude na Zemi žít devět miliard lidí. Budou mít co jíst, když už dnes trpí každý devátý člověk podvýživou? Rovnici o mnoha neznámých...

Nebezpečné mastné kyselinyuzamčeno

Je pravda, že nasycené mastné kyseliny jsou pro naše tělo škodlivé? ptá se David Šarboch Strašení, že všechny nasycené tuky jsou „ucpávači cév“,...

Neolitická revoluce, průmyslová revoluce…

V období zhruba 8000 let před narozením Krista, tedy před deseti tisíci lety od současné doby, začala v úrodné krajině mezi Eufratem a Tigridem...

Soylent: nutriční bastlíři a politika strachu z jídla

Narůstající popularita práškových náhražek stravy známých jako Soylent už druhým rokem živí stránky lifestyle magazínů, food blogů, sociálních...

Zralé maso – chutné maso

Po smrti jatečných zvířat se ze svalů stává maso. Připravit z něj v tu chvíli pokrm by strávníky zasytilo, do gastronomického ideálu ale ještě...

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné