Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Neolitická revoluce, průmyslová revoluce…

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 383, 2016/7
 |  Téma: Potraviny

V období zhruba 8000 let před narozením Krista, tedy před deseti tisíci lety od současné doby, začala v úrodné krajině mezi Eufratem a Tigridem neolitická zemědělská revoluce. Z lovců a sběračů se stávali zemědělci, kteří chovali zvířata a pěstovali obilí. Důsledkem tohoto kroku byl usedlý život, budování sídel, sociální diverzita v podobě rozdělení rolí na zemědělce, řemeslníky a vojáky. Z šamanů se vyvinuli kněží, později lékaři, filozofové a matematici. Neolitická zemědělská revoluce je jistě nejvýznamnější revolucí, která zásadně změnila směr vývoje lidstva. Z hlediska výživy znamenala zajištění potravy pro větší počet lidí a byla spojena s významným nárůstem populace. Individuální výživa jednotlivců se však spíše zhoršila. Výrazně se však změnila skladba výživy. Lovci a sběrači konzumovali především předchůdce kořenové a listové zeleniny, ovoce, hmyz, maso a ryby. Neolitická zemědělská revoluce přinesla s obilím konzum škrobu (a také lepku) a také mléka a mléčných výrobků. Postupně se v potravě objevil i alkohol.

Rozvoj civilizací, který po neolitických revolucích v různých částech světa probíhal, postupně přinášel i rozvoj vzdělanosti. V naší části světa se ve středověku začala vzdělanost organizovat nejprve v klášterech, později na univerzitách. Postupný nárůst poznatků i rozvoj vědeckých metod vedl i k rozvoji technologií. Jedním z důsledků těchto technologií je nahrazování práce lidských svalů prací stroje. Odvěký sen zbavit člověka dřiny se v 17. a 18. století začal naplňovat. Technologie, která postupně pronikla do zemědělství, vedla k tomu, že přímou výrobou potravin se v současném rozvinutém světě zabývá jen několik málo procent obyvatel, což je množství o řád nižší než před sto lety. Díky tomu jsou v naší části světa levné potraviny dostupné prakticky každému. Stroje, které nahradily lidskou dřinu a nahrazují i mírnější svalovou práci, zcela změnily nejen sociální strukturu společnosti, ale také lidský energetický metabolismus. Zatímco sekáči obilí ještě na počátku 20. století měli denní energetický příjem i výdej okolo pěti a více tisíc kilokalorií (1 kcal = 4184 J), dnešní kombajnér spotřebuje za volantem okolo 2200 kcal. A to platí i pro další dříve fyzicky namáhavá povolání. Doprava včetně té hromadné a městské postupně vytěsňuje i chůzi. Souběh důsledků dávné neolitické zemědělské revoluce a relativně nedávné průmyslové revoluce vede k vyššímu nutričnímu příjmu a mnohem menší svalové práci a následně i k menšímu energetickému výdeji. To vede k obezitě, diabetu, ateroskleróze i s jejími komplikacemi, tedy infarkty myokardu a mozkovými cévními příhodami, a pravděpodobně i k některým nádorům. Nelze však současně nevidět pozitivní důsledky moderního světa: zajištění pitné vody a kanalizace, dostupné bydlení či nemocniční hygienu, očkování a antibiotika, které dokázaly obrovsky snížit novorozeneckou úmrtnost, mimořádný vývoj moderních léků i v dalších oblastech medicíny. A také dostatečnou výživu, která odstranila podvýživu, jež byla v Evropě masově přítomná ještě v 19. století. Moderní hodnocení globálního vývoje světa by nemělo vést k tomu, že se spolu s nevýhodami rozloučíme i s výhodami, které nám dvě nejdůležitější revoluce v dějinách lidstva přinesly. Především jde o to, jak jejich pozitivní a negativní dopady definovat. To nemusí být tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Po rozlišení těchto důsledků je třeba maximálně omezit dopady negativní a využívat výhod pozitivních aspektů moderního vývoje. K nim bezesporu patří technologie včetně počítače, na kterém píši tuto úvahu, elektronická pošta, tisk a distribuce našeho časopisu. A také to, že si ho můžeme v klidu a v příjemném prostředí domova číst za svitu lampy.

Články červencového čísla Vesmíru k tématu výživa jsou jen malými oblázky z celé mozaiky, kterou toto téma obnáší. Texty jsou značně různorodé a představují ukázku několika aspektů moderní výživy od nutriční fyziologie až po produkci potravin. Snad svou šíří záběru naznačí obrovské rozpětí problémů, které v sobě takové téma zahrnuje.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Potraviny
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Michal Anděl

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je profesorem vnitřního lékařství se zaměřením na diabetologii a klinickou i  preventivní výživu. Je vedoucím Centra pro výzkum výživy metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty UK. V roce 1983 začal léčit první české pacienty intenzifikovanou inzulinovou léčbou. Je členem Učené společnosti ČR.
Anděl Michal

Další články k tématu

Soylent: nutriční bastlíři a politika strachu z jídla

Narůstající popularita práškových náhražek stravy známých jako Soylent už druhým rokem živí stránky lifestyle magazínů, food blogů, sociálních...

Zralé maso – chutné maso

Po smrti jatečných zvířat se ze svalů stává maso. Připravit z něj v tu chvíli pokrm by strávníky zasytilo, do gastronomického ideálu ale ještě...

Experiment: Někdo to rád hořké

Obvykle k článkům nepřikládáme testovací papírové proužky. Není totiž mnoho příležitostí, jak touto cestou podpořit právě běžící výzkum. Tentokrát...

Experiment: Někdo to rád hořkéuzamčeno

Obvykle k článkům nepřikládáme testovací papírové proužky. Není totiž mnoho příležitostí, jak touto cestou podpořit právě běžící výzkum. Tentokrát...

Jazykové sedmero

Jazyk místo očí Signál z miniaturní kamery lze převést na tři odstíny, černou, bílou a šedou, a poslat jej přes počítač na speciální čip o...

Lepek na pranýřiuzamčeno

Bezlepková dieta se v posledním desetiletí stala módní záležitostí, propagují ji celebrity i média. Populární teorie mluví o nezdravosti pšenice a...

Co jedli Etruskové?uzamčeno

Značná část starobylého etruského přístavu Pyrgi leží pod mořskou hladinou. Pozůstatky skryté v zatopené studni poskytují svědectví o stravě...

Hladovění zabíjíuzamčeno

Na jednom konci světa kulatá bříška vychrtlých a evidentně hladovějících afrických dětí. Na druhém konci kulatá bříška blahobytných, kteří si občas...

Chemie ve službách potravinuzamčeno

Pod slovem potravina si každý představí něco jiného: grilovaný steak, šťavnatý meloun, restovanou zeleninu, čokoládový dort, mléčný koktejl. Záleží...

Hořčičná detektivkauzamčeno

Kde se vzal v hořčicích nebezpečný bisfenol? Měli bychom spotřebu této pochutiny omezit? „Vnitřní kontrola kvality odhalila v některých našich...

Skladování ovoceuzamčeno

Skladovatelnost ovoce závisí na mnoha faktorech a moderní způsoby skladování ovoce jsou technologicky náročným procesem, který klade vysoké nároky...

Mikrořasy na talířiuzamčeno

První úvahy o využití mikrořas pro lidskou výživu se objevily během první světové války. Jak můžeme odpovědět dnes na otázku: Co všechno nám můžou...

Lesk a bída mořského rybolovuuzamčeno

Současný rybolov již dávno postrádá romantiku z povídek a románů Jacka Londona či Ernesta Hemingwaye. Častěji představuje buď vyloženě průmyslový...

Devět miliard hladových krkůuzamčeno

Okolo roku 2042 bude na Zemi žít devět miliard lidí. Budou mít co jíst, když už dnes trpí každý devátý člověk podvýživou? Rovnici o mnoha neznámých...

Nebezpečné mastné kyselinyuzamčeno

Je pravda, že nasycené mastné kyseliny jsou pro naše tělo škodlivé? ptá se David Šarboch Strašení, že všechny nasycené tuky jsou „ucpávači cév“,...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...