Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Povolný Dalibor

Prof. Dr. Ing. Dalibor Povolný, DrSc., Dr. h. c. (*13. 11. 1924 v Třebíči, † 6. 11. 2004 v Brně) vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské a Hudební dramatickou konzervatoř, obojí v Brně. Na brněnské Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě se zabýval především aplikovanou a systematickou entomologií se speciálním zaměřením na makadlovky (drobné motýly) a mouchy masařky. Je autorem asi 350 původních vědeckých prací, řady monografií a několika set odborných článků. Objevil a popsal více než 250 druhů hmyzu. Z významnějších prací z poslední doby zmiňme alespoň rozsáhlou monografii palearktických makadlovek Iconographia tribus Gnorimoschemini (Lepidoptera, Gelechiidae) Regionis Palaearcticae (2002). Pro Vesmír napsal přes čtyřicet článků. V uplynulých zhruba deseti letech se věnoval mimo jiné intenzivnímu výzkumu masařek na Sicílii, jehož výsledkem bylo množství nových faunistických, zoogeografických a etologických poznatků včetně objevu několika nových druhů.

Počet článků: 16

Masařky dokládají geologickou minulost Sicílie

17. 2. 2005  |  Vesmír 84, 85, 2005/2
Masařky jsou sice etymologicky (slovně) povědomé i širší veřejnosti, jenomže ta za „masařky“ často mylně považuje kovově zelené nebo modré mouchy,...
 

Ohrozí makadlovka hlízová evropské bramborářství?

12. 4. 2004  |  Vesmír 83, 207, 2004/4
Na podzim roku 1972 mi zaslal profesor Gilbert Fuentes z Kostarické univerzity v San José tříšť nevypreparovaných motýlků a zkumavku s fixovanými...
 

Partenogeneze a sex

16. 2. 2004  |  Vesmír 83, 65, 2004/2
V popularizačním tisku bývá častá formulace, že partenogeneze je nepohlavní, popř. „asexuální“ rozmnožování. Přitom i Panna Maria, která přivedla...
 

Masírujme kravám vemena!

5. 5. 2003  |  Vesmír 82, 292, 2003/5
Koncem padesátých let už bylo zjevné, že éra mičurinsko-lysenkovské genetiky a „boj proti reakčnímu mendelizmu-morganizmu“ jsou neudržitelné (viz...
 

Motýli kalifornských písčin

2. 2. 2003  |  Vesmír 82, 97, 2003/2
Náhoda hraje ve vědě významnou roli. Například Albert Einstein se při přijímání vědeckého dorostu zajímal o to, zda má uchazeč štěstí. Věděl, že...
 

Návraty tropických bzučivek

5. 11. 2001  |  Vesmír 80, 623, 2001/11
Pestrostí kovového zbarvení připomínají tropické bzučivky rodu Chysomya létající klenoty. Patří do nepříliš početné skupiny vyšších much (celkem...
 

Emoce kolem Temelína i kolem práv zvířat

5. 5. 2001  |  Vesmír 80, 244, 2001/5
Oceňuji kompetentní dementi toho, co šíří odborně nevzdělaný tisk, různá hnutí atd. Rozvoj biologie je nevídaný, ale veřejnost zůstává stranou....
 

Léčba mušími larvami

5. 4. 2001  |  Vesmír 80, 190, 2001/4
V poslední době se v denním tisku i v rozhlase objevily zprávy (převzaté od agentury Reuter) o zcela nové terapii hnisajících ran na některých...
 

O divokém vepříku

5. 5. 2000  |  Vesmír 79, 288, 2000/5
Předsudky jsou živnou půdou všech druhů fundamentalizmu, od nábožensko-rituálního přes politický až po vědecký. Poslední konstatování zní jako...
 

Čechy, Morava a Slovensko, jedinečný prostor ke studiu vřetenušek

5. 9. 1999  |  Vesmír 78, 498, 1999/9
Ve střední Evropě se vřetenuška Zygaena ephialtes vyskytuje ve dvou velmi odlišných formách. Jsou si natolik nepodobné, že byly po desítky let...
 

Pes přítel pračlověka

5. 12. 1997  |  Vesmír 76, 704, 1997/12
[…] 1) To, že pes je domestikantem vlka a nemá nic společného se šakaly, kojoty atd., nebyl předpoklad, nýbrž jistota. Představa o „hybridním“...
 

František Gregor, entomolog světového významu

5. 11. 1997  |  Vesmír 76, 643, 1997/11
K údělu nejedné z významných osobností českého a slovenského kulturního života patřilo odedávna, že o nich více věděla cizina než domácí veřejnost....
 

Obsah těžkých kovů v modelových skupinách bezobratlých

5. 9. 1997  |  Vesmír 76, 503, 1997/9
Biologické účinky těžkých kovů v ekosystémech Země lze rozdělit zhruba do dvou skupin. Jednoznačně toxické jsou kadmium (Cd), olovo (Pb) a arzen...
 

Sezonní dvojtvárnost babočky síťkované

5. 4. 1996  |  Vesmír 75, 217, 1996/4
Nejmenší z našich baboček (čeleď Nymphalidae) – babočka síťkovaná (Araschnia levana) – proslula v pozoruhodném spektru biologické literatury (např....
 

Klání o zoologická jména

6. 12. 1995  |  Vesmír 74, 685, 1995/12
Jako autentický svědek i účastník okolností, které vedly ke vzniku prvního "oficiálního" českého názvosloví živočichů, soudím, že nastala chvíle,...
 

Několik reflexí na Zrzavé téma

5. 3. 1995  |  Vesmír 74, 149, 1995/3
Na rozdíl od ostatního světa, jímž rozumím svět "biologicky" vyspělý, je nedostatek informací z oboru evoluční biologie důsledkem, respektive...