Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ohrozí makadlovka hlízová evropské bramborářství?

Škůdce cestující v jutovém pytli
 |  12. 4. 2004
 |  Vesmír 83, 207, 2004/4

Na podzim roku 1972 mi zaslal profesor Gilbert Fuentes z Kostarické univerzity v San José tříšť nevypreparovaných motýlků a zkumavku s fixovanými housenkami a napsal mi, že jde o neznámého kalamitního škůdce bramborových hlíz z provincie Llano Grande, který řádí v nadmořských výškách mezi 1200 až 2300 m na výměře zhruba dvou tisíc hektarů. V roce 1971 se tento škůdce dostal do Kostariky (údajně s pytlovanými bramborami) a v přístím roce už byl i v Guatemale. V letech 1971–1972 prý zničil 40 % očekávaného výnosu, ačkoli se na jeho hubení vynaložil téměř milion dolarů.

Popsán a zařazen

Z tříště motýlích těl (ani jedno nebylo nabodnuto na špendlík) jsem po nedlouhém studiu dospěl k závěru, že jde o neznámý druh makadlovky. 1) Neměl jsem ani zdání, že G. Fuentes už motýlky rozeslal do renomovaných institucí po celém světě, mimo jiné i do entomologického oddělení Smithsonian Institution ve Washingtonu, D. C. Odtud je R. W. Hodges zaslal do entomologického oddělení Commenwealth Institutu v Londýně, kde je dostal do rukou můj bývalý doktorand J. D. Bradley. Ten si uvědomil, že by uvedený druh mohl spadat do mé odborné kompetence, věděl totiž, že se makadlovkami zabývám již od roku 1949. 2) Po složitých peripetiích jsem pak konečně dostal sérii řádně vypreparovaných motýlků a mohl jsem nový druh popsat. O prvenství objevu a popis škůdce jsem málem přišel, protože vzápětí jsem byl vyhozen z Mendelovy univerzity (resp. tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně), postižen publikačním zákazem a poslán jako šafář do Lednice (zřejmě proto, že nemáme Sibiř).

V polovině devadesátých let už se makadlovka hlízová vyskytovala téměř v celé bramborářské oblasti horských jihoamerických států (jako jsou Venezuela, Kolumbie, Guayana) a dosud se nebezpečně šíří. Vznikající škody nabývají netušených rozměrů. Ačkoliv jsem vzhledem k povaze a rozsahu škod už tehdy doporučil, aby byla zhoubná makadlovka zařazena na mezinárodní seznam karanténních škůdců, došlo k tomu až později. 3) Tehdy už obavy, že se zhoubná makadlovka dříve nebo později objeví v západní Evropě, začaly být brány vážně.

V polovině prosince 2003 jsem byl alarmován přípisem francouzského ministerstva zemědělství, abych okamžitě navázal pracovní styk s francouzskou Entomologickou unií Národní laboratoře pro ochranu vegetace. 4) Na internetu se o novém škůdci objevily desítky publikací, obsahující různý pohled na jeho život. Mezitím škůdce zamořil některé oblasti Kanárských ostrovů (nejhůř na tom jsou Tenerife, Gomera, Gran Canaria a Lanzarote), kde napadá bramborové kultury již ve výškách mezi 500–600 m n. m. Škod na Kanárských ostrovech si kupodivu jako první všimli norští novináři a investigativní činností se podařilo zjistit, že škůdce pronikl dva roky předtím na Tenerife, kam byl přivezen v pytli s napadenými hlízami, nelegálně importovanými z některého jihoamerického státu.

Stíhán, ale nezničen

Makadlovka hlízová (Scrobipalpopsis solanivora Povolný, 1973) je univerzálním škůdcem brambor. Dnes už toho o něm dost víme. Je to noční hmyz, jehož samičky kladou vajíčka na povrch půdy v blízkosti stonků, přednostně však přímo na hlízy, které vyčnívají nad povrch. Jestliže se přemnoží, napadají všechny části rostliny. Housenky makadlovek se zavrtávají do hlíz a prožerou je spletí chodbiček. Nakonec se po svlékání, jako 4. instar, zakuklí při povrchu půdy. Napadají ale také hlízy ve skladech (v tom případě se kuklí ve spárách podlahy, v rozích místností apod.). Při průměrných teplotách kolem 10 °C trvá vývoj jedné generace asi půl roku, avšak při 25 °C sotva jeden měsíc. Vylíhlí motýlci jsou značně dlouhověcí, samičky žijí (a kladou vajíčka) při teplotách kolem 16 °C přibližně 20 dní, samečci asi o týden méně. Plodnost samiček je vysoká, kolem 200 vajíček. Vzhledově jsou tito motýlci dvoutvární, menší sameček má rozpětí kolem 1,5 cm, statnější samička něco přes 2 cm (viz obr. 1). Housenka dosahuje před zakuklením délky od 12,5 do 14,5 mm, je šarlatově narudlá s náznaky podélných proužků přerušovaných zářezy tělních článků, hlava a předohrudní štítek jsou kaštanově hnědé.

Makadlovka hlízová (Scrobipalpopsis solanivora) občas bývá zaměňována s makadlovkou bramborovou (Phthorimaea operculella), která je o poznání menší, má šedou nevýraznou barvu (viz obr. 2) a její šedobílé housenky připomínají „červíky“ s tmavší, jakoby špendlíkovou hlavičkou (bývají proto označovány jako „pinworm“). Tento druh je rovněž jihoamerického původu, avšak housenky většinou vytvářejí podkopěnky (miny) v bramborových listech. Pokud napadnou i hlízy, jsou jejich chodbičky tak řídké a úzké, že většinou zkorkovatí. Makadlovka bramborová sice napadá i tabák, baklažán a další lilky, ale škody, které napáchá, bývají spíše jen estetické povahy (znetvoření listů a povrchu hlíz), ekonomicky jsou únosné a místně omezené. Naproti tomu hlízy napadené makadlovkou hlízovou jsou většinou zcela zničeny půdní mikroflorou jakožto druhotnou infekcí – zkvašují a odporně páchnou.

Projevy makadlovky hlízové a možnostmi jejího tlumení se zabýval přímo v Guatemale (aby škůdce nebyl rozvlékán) japonský entomolog Hiroshi Inoue se svým týmem. Podařilo se mu najít feromon, který je sice účinný, ale hodí se spíše pro signalizaci přítomnosti škůdce při invazi, kdy má ještě nízkou, sotva pozorovatelnou hustotu. (Když si lidé prvních škod všimnou, bývá už zpravidla pozdě.) Největší škody vznikají na pytlovaných bramborách ve skladech. Protože škůdci naprosto vyhovují jutové pytle (v nichž je teplo a tma), vyvíjejí se nové, větratelné pytle z průsvitných materiálů. Ve skladech se musí trvale svítit. Brambory jsou významná potravina, a proto nelze hubit housenky klasickými insekticidy. Naštěstí se podařilo zjistit, že housenky napadá značně specifický hmyzí granulovirus. V emulzní nebo suspenzní formě by mohl být účinným postřikem.

Zkoumán a zkoumán

V poslední době jsem neustále žádán o spolupráci. J. F. Germain z oddělení živočišné ekologie a zemědělské zoologie Univerzity v Montpellieru si ode mne vyžádal co možná úplnou literaturu, povolení k použití mých ilustrací z mé původní práce z r. 1973 apod., a nakonec mne požádal o vydání společné studie ve francouzštině. Přišel také s návrhem na velký plakát, na němž mají být motýlci i housenky škůdce a typicky poškozené bramborové hlízy (viz obr. 3 a 4). Vyvěšen má být zejména v jihofrancouzských, popř. i španělských přístavech spolu s feromonovým lapákem, který by signalizoval přítomnost motýlků. Také španělská strana má o podobná opatření čím dál větší zájem. Největší obavy mají však organizace producentů brambor v západní Evropě.

Nesporné je, že zavlečení tohoto škůdce do západního Středomoří (těžiště šlechtění a produkce raných brambor) by představovalo neskutečné finanční náklady (byly by třeba např. speciální pytle, speciálně uzpůsobené sklady, feromonové lapáky, postřiky granulovirem atd.), které by nevyhnutelně vedly k dalšímu zvýšení ceny této „potraviny chudých“. Makadlovka pochází ze značných nadmořských výšek, hlavně mezi dvěma až třemi tisíci metrů nad mořem. Ve vyšších polohách And je vzácnější, protože je citlivá na mlhy a déšť, ty jsou však domovinou botanických forem Solanum tuberosum – výchozího šlechtitelského materiálu – které rostou na indiánských územích a indiáni si jejich sběrem poněkud vylepšují svůj chudý životní standard. Kulturní (šlechtěné) formy brambor při svých vysokých výnosech rychle „degenerují“, výnosy klesají zhruba po 15 letech, zhoršuje se také zdravotní stav rostlin (degenerativní projevy, virózy jako stolbur a další) a pro novošlechtění jsou zdravé přírodní formy brambor nenahraditelným výchozím šlechtitelským materiálem.

Nakonec dvě „absurdity“: Když jsem počátkem sedmdesátých let minulého století nového škůdce popisoval, dostalo vedení tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně (dnešní Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity) pozvání, určené vlastně mně, abych mohl do Kostariky na její náklady zajet a podílet se na dalším výzkumu škůdce. Ačkoliv jsem už měl zákaz výkonu povolání (se všemi důsledky pro celou rodinu), odpověděl tehdejší rektor do Kostariky, že jsem ve své odbornosti „natolik nepostradatelný, že mne bohužel nemůže uvolnit“. Říká se tomu „myš, která řvala“. Zároveň se však potvrdil zajímavý a snad i důležitý poznatek, že náhoda potká jenom připraveného. Dalších téměř dvacet let jsem (přes četné zákazy) studoval tuto skupinu molů a komentáře k tomu byly mírně řečeno ironické, protože mě i v odborných kruzích označovali za excentrika. Kdybych jím však nebyl, možná by se dodnes nevědělo, jaký druh motýlka vlastně brambory devastuje. Moji obrovskou radost trochu kalí skutečnost, že motýlek, kterého jsem popsal, je tak závažným škůdcem.

Poznámky

1) Makadlovky jsou drobní motýlci s šavlovitě zahnutými makadly; tato čeleď zahrnuje podle odhadu více než 30 000 zatím nedostatečně prozkoumaných druhů.
2) Povolný, D.: Iconographia Tribus Gnorimoschemini (Lepidoptera, Gelechiidae) Regionis Palaearcticae, F. Slamka Publishers, Bratislava 2000
3) Prosadila to venezuelská Agronomická fakulta Ústřední univerzity v Maracay.
4) Resp. Laboratoire National de la Protection des Végétaux – Unité d’Entomologie.

O autorovi

Dalibor Povolný

Prof. Dr. Ing. Dalibor Povolný, DrSc., Dr. h. c. (*13. 11. 1924 v Třebíči, † 6. 11. 2004 v Brně) vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské a Hudební dramatickou konzervatoř, obojí v Brně. Na brněnské Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě se zabýval především aplikovanou a systematickou entomologií se speciálním zaměřením na makadlovky (drobné motýly) a mouchy masařky. Je autorem asi 350 původních vědeckých prací, řady monografií a několika set odborných článků. Objevil a popsal více než 250 druhů hmyzu. Z významnějších prací z poslední doby zmiňme alespoň rozsáhlou monografii palearktických makadlovek Iconographia tribus Gnorimoschemini (Lepidoptera, Gelechiidae) Regionis Palaearcticae (2002). Pro Vesmír napsal přes čtyřicet článků. V uplynulých zhruba deseti letech se věnoval mimo jiné intenzivnímu výzkumu masařek na Sicílii, jehož výsledkem bylo množství nových faunistických, zoogeografických a etologických poznatků včetně objevu několika nových druhů.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné