Pes přítel pračlověka

[…] 1) To, že pes je domestikantem vlka a nemá nic společného se šakaly, kojoty atd., nebyl předpoklad, nýbrž jistota. Představa o „hybridním“ původu nejenom psa, nýbrž všech domestikantů, padla už s příchodem „morganovské“ fáze genetiky, tedy dobře před šedesáti lety.

Odborně řečeno: Monofylie psa (i ostatních domestikovaných savců a ptáků) nebyla už desítky let předpokladem, nýbrž jistotou. To, že ji potvrdily i analýzy bází v úseku mitochondriální DNA, je sice velmi důležitý poznatek, ale jenom to potvrzuje závěry „klasické“ genetiky, a definitivně odsouvá představy o vzniku domestikantů do oblasti vysloveně laické, asi jako známá teze o křížení hada s pekařem.

2) Hovořit o „krocení“ vlka v souvislosti s jeho domestikací je hluboké nedorozumění. Krotitelství má k domestikačnímu procesu stejně daleko jako bolševizmus k socializmu. Krotitelství je prostě drezura, tedy „dril“ – je to snaha o okamžité ovládnutí jedince nebo jedinců s cílem dosáhnout u těchto často ještě speciálně vybraných jedinců aktuální změny v jejich chování a zvycích. Proces domestikace spočívá v jímání populačních segmentů druhů s cílem dosahovat řízenou plemenitbou (výběrem rodičovských párů) selektovaných jedinců a jejich potomstva žádoucích dědičných změn somatických, fyziologických („užitkovostních“) a psychologických atd. ¹⁾