Vyskočil František

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Počet článků: 128
Kosmologie a kultura 21. století
4. 8. 2003 | Vesmír 82, 424, 2003/8
…N. E. Abramsová a J. R. Primack v Science (a zprostředkovaně ve Vesmíru) si vybrali archaický biblický překlad krále Jakuba, který byl dokončen...
Plyny a jejich kanálky v membráně
1. 3. 2002 | Vesmír 81, 147, 2002/3
Před více než deseti lety byl učiněn významný objev týkající se působení oxidu dusnatého na životní procesy. Tento krátce žijící volný radikál...
Sodné kanály v neuronech vnímajících bolest
5. 8. 2001 | Vesmír 80, 426, 2001/8
Asi před dvaceti lety jsme se Stephenem Thesslefem z Univerzity v Lundu studovali vlastnosti akčních potenciálů u svalů, které byly denervovány,...
Můžeme být jen živí, nebo jen mrtví
5. 6. 2001 | Vesmír 80, 327, 2001/6
Ať jsme ateisté nebo deisté, čas od času se nám vetře do mysli lehce postmodernisticky oděná otázka, co bylo, když nebylo nic, a co bude, až my tu...
Pomalý synaptický přenos
5. 1. 2001 | Vesmír 80, 13, 2001/1
Arvid Carlsson byl oceněn za sérii pokusů z konce 50. let, které vedly k objevu, že velmi důležitým přenašečem signálu při vzájemné komunikaci...
Ke glose Geneticky modifikované rostliny v rukách entomologů
5. 10. 2000 | Vesmír 79, 544, 2000/10
Ani já se geneticky modifikovaných organizmů neobávám a důvěřuji kvalitnímu průzkumu možných rizik, jak pěkně ukázal článek kolegy Hrdého, protože...
Rekombinantní toxiny
5. 10. 2000 | Vesmír 79, 556, 2000/10
Někteří živočichové jsou vybaveni jedovými žlázami (štíři. hadi, pavouci), žahavými buňkami (mořské sasanky) či jedovými žlázkami v kůži (žáby). Ať...
Iontové kanály a rakovinné metastázy
5. 6. 2000 | Vesmír 79, 312, 2000/6
Asi největším nebezpečím nádorového bujení je rozsev rakovinných buněk z původního nádoru. Buňky unikají do dalších tkání a tvoří v nich sekundární...