Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Kouření a sliznice

aneb Cigareta nejen sexuálním vrahem
 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 263, 2006/5

Jedno z nejčastějších dědičných onemocnění, které se vyskytuje i v české populaci, je cystická fibróza, způsobená chybou v genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance regulátor). Gen v buňkách „vyrábí“ (anebo v řeči molekulárních biologů exprimuje) přenašeče chloridových iontů v membráně epitelových buněk; je vskutku citlivý a známe okolo 800 jeho mutací. V ČR postihuje cystická fibróza jedno z 2000–3000 dětí, každoročně se u nás narodí asi 30 dětí s tímto onemocněním (viz Vesmír 75, 365, 1996/7). Fibróza je postupující zmnožení vaziva v tkáních vystlaných epitelem (výstelkovými transportními a sekrečními buňkami), jako jsou průdušky, trávicí trakt nebo pankreatické, jaterní či pohlavní cesty a vývody.

Protože se v těle spolu s chloridy do dýchacích nebo vývodních duktů (trubiček) vylučuje voda, jsou zdravé sliznice orgánů s vnější sekrecí pokryty jemným a vláčným ochranným hlenem, jehož správná kvalita a množství jsou životně důležité. Při cystické fibróze se nepřenášejí přes epitelové buňky ani chloridy, ani voda nutná pro správné bobtnání hlenových bílkovin – mucinů. Proto je hlen (např. v plicích) velmi hustý a nechrání před infekcemi, na něž většina pacientů posléze umírá, často už v dětství nebo v mladším středním věku. Cystická fibróza, rozpoznatelná už u novorozenců (kteří mají v důsledku poruchy potních žláz enormně slaný pot), je provázena opakovanými chronickými a komplikovanými infekcemi dýchacích cest, poruchami trávení, průjmy, neprospíváním dítěte, porušenou funkcí slinivky břišní a jater, neplodností u mužů a dalšími potížemi, jež jsou spojeny s nefunkčními dukty v orgánech s vnější sekrecí.

Protože zatím chybí množnost vadný gen opravit, podstupují pacienti pouze nepříliš efektivní podpůrnou léčbu některými enzymy, které štěpí mucin v hlenu, a tím snižují jeho viskozitu, dále mukolytiky, vitaminy aj. V krajním případě se podrobují náročným transplantacím často i několika orgánů najednou (např. plic a slinivky břišní), a přesto se řada z nich nedožije ani třicítky.

Při vyhledávání rizikových, ale jinak zcela zdravých osob, pomáhá molekulárněgenetické vyšetření, které může odhalit nosičství chyby v genu. Na genetických pracovištích se provádějí vyšetření buď v rodinách, kde se narodilo dítě s cystickou fibrózou, nebo při podezření na toto onemocnění u některých osob s poruchou rozmnožovacích funkcí. Nemocní a jejich rodiny se sdružují do klubů (např. www.cfklub.cz), což jen podtrhuje, o jak závažné onemocnění jde.

Bylo by tedy s podivem, kdyby si někteří z nás o příznaky choroby přímo koledovali. A přece se najdou. Jsou to naši milí kuřáci, především kouřící děti a mládež. V poslední době se totiž ukázalo, že suché ranní i celodenní pokašlávání kuřáků je projevem toho, že u nich vzniká stav podobný cystické fibróze. Badatelé z Univerzity v Sherbrooke (v kanadské provincii Quebec) prokázali, že extrakt z cigaretového kouře blokuje sekreci chloridů v epitelových buňkách dýchacích cest. Jejich studie 1) doložila, že kyslíkové i jiné volné radikály obsažené v kouři „dusí“ v buněčných jádrech přesně ten citlivý gen CFTR, jehož úkolem je čas od času vyměnit v membráně kanálky pro chloridy. Volné kyslíkové a jiné radikály z cigaretového kouře úplně zablokovaly geny CFTR v buňkách tkáňových kultur a u skupiny 26 osob podstatně snižovaly (z 22,3 mV na 9,6 mV) transepiteliální elektrický potenciál v nosní sliznici, který je měřítkem jejího zdraví. Přesně v takovém stavu mají sliznice cystičtí fibrotici. Autoři studie uvádějí, že chronické bronchitidy u kuřáků jsou tedy z převážné části způsobeny likvidací tohoto významného genu pro transport chloridových iontů a vody, a následným špatným stavem sliznic.

Z toho, co víme o dalších příznacích poruchy genu CFTR ve vývodech našich žláz, lze také odvodit, proč silní kuřáci mají prokazatelně narušené pohlavní a rozmnožovací schopnosti. Loňská anglická protikuřácká kampaň označila cigaretu za sexuálního vraha a teenageři byli vyzýváni, aby nekouřili, pokud chtějí mít v budoucnu kvalitní sex. Podle Britů cigarety promění dívky v ošklivé ježibaby, zatímco chlapcům udělají z mužství seschlou houžvičku.

Kovboji z reklamy na Marlboro i jeho napodobitelům by se tedy měla každá rozumná žena a budoucí maminka zdaleka vyhnout a muž by ho neměl napodobovat, když už dost dobře víme, co kouř s tím citlivým genem CFTR provádí.

Poznámky

1) Cantin A. M. a kol., Am. J. Respir. Crit. Care Med. 23. 2. 2006.

Ke stažení

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné