Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kouření a sliznice

aneb Cigareta nejen sexuálním vrahem
 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 263, 2006/5

Jedno z nejčastějších dědičných onemocnění, které se vyskytuje i v české populaci, je cystická fibróza, způsobená chybou v genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance regulátor). Gen v buňkách „vyrábí“ (anebo v řeči molekulárních biologů exprimuje) přenašeče chloridových iontů v membráně epitelových buněk; je vskutku citlivý a známe okolo 800 jeho mutací. V ČR postihuje cystická fibróza jedno z 2000–3000 dětí, každoročně se u nás narodí asi 30 dětí s tímto onemocněním (viz Vesmír 75, 365, 1996/7). Fibróza je postupující zmnožení vaziva v tkáních vystlaných epitelem (výstelkovými transportními a sekrečními buňkami), jako jsou průdušky, trávicí trakt nebo pankreatické, jaterní či pohlavní cesty a vývody.

Protože se v těle spolu s chloridy do dýchacích nebo vývodních duktů (trubiček) vylučuje voda, jsou zdravé sliznice orgánů s vnější sekrecí pokryty jemným a vláčným ochranným hlenem, jehož správná kvalita a množství jsou životně důležité. Při cystické fibróze se nepřenášejí přes epitelové buňky ani chloridy, ani voda nutná pro správné bobtnání hlenových bílkovin – mucinů. Proto je hlen (např. v plicích) velmi hustý a nechrání před infekcemi, na něž většina pacientů posléze umírá, často už v dětství nebo v mladším středním věku. Cystická fibróza, rozpoznatelná už u novorozenců (kteří mají v důsledku poruchy potních žláz enormně slaný pot), je provázena opakovanými chronickými a komplikovanými infekcemi dýchacích cest, poruchami trávení, průjmy, neprospíváním dítěte, porušenou funkcí slinivky břišní a jater, neplodností u mužů a dalšími potížemi, jež jsou spojeny s nefunkčními dukty v orgánech s vnější sekrecí.

Protože zatím chybí množnost vadný gen opravit, podstupují pacienti pouze nepříliš efektivní podpůrnou léčbu některými enzymy, které štěpí mucin v hlenu, a tím snižují jeho viskozitu, dále mukolytiky, vitaminy aj. V krajním případě se podrobují náročným transplantacím často i několika orgánů najednou (např. plic a slinivky břišní), a přesto se řada z nich nedožije ani třicítky.

Při vyhledávání rizikových, ale jinak zcela zdravých osob, pomáhá molekulárněgenetické vyšetření, které může odhalit nosičství chyby v genu. Na genetických pracovištích se provádějí vyšetření buď v rodinách, kde se narodilo dítě s cystickou fibrózou, nebo při podezření na toto onemocnění u některých osob s poruchou rozmnožovacích funkcí. Nemocní a jejich rodiny se sdružují do klubů (např. www.cfklub.cz), což jen podtrhuje, o jak závažné onemocnění jde.

Bylo by tedy s podivem, kdyby si někteří z nás o příznaky choroby přímo koledovali. A přece se najdou. Jsou to naši milí kuřáci, především kouřící děti a mládež. V poslední době se totiž ukázalo, že suché ranní i celodenní pokašlávání kuřáků je projevem toho, že u nich vzniká stav podobný cystické fibróze. Badatelé z Univerzity v Sherbrooke (v kanadské provincii Quebec) prokázali, že extrakt z cigaretového kouře blokuje sekreci chloridů v epitelových buňkách dýchacích cest. Jejich studie 1) doložila, že kyslíkové i jiné volné radikály obsažené v kouři „dusí“ v buněčných jádrech přesně ten citlivý gen CFTR, jehož úkolem je čas od času vyměnit v membráně kanálky pro chloridy. Volné kyslíkové a jiné radikály z cigaretového kouře úplně zablokovaly geny CFTR v buňkách tkáňových kultur a u skupiny 26 osob podstatně snižovaly (z 22,3 mV na 9,6 mV) transepiteliální elektrický potenciál v nosní sliznici, který je měřítkem jejího zdraví. Přesně v takovém stavu mají sliznice cystičtí fibrotici. Autoři studie uvádějí, že chronické bronchitidy u kuřáků jsou tedy z převážné části způsobeny likvidací tohoto významného genu pro transport chloridových iontů a vody, a následným špatným stavem sliznic.

Z toho, co víme o dalších příznacích poruchy genu CFTR ve vývodech našich žláz, lze také odvodit, proč silní kuřáci mají prokazatelně narušené pohlavní a rozmnožovací schopnosti. Loňská anglická protikuřácká kampaň označila cigaretu za sexuálního vraha a teenageři byli vyzýváni, aby nekouřili, pokud chtějí mít v budoucnu kvalitní sex. Podle Britů cigarety promění dívky v ošklivé ježibaby, zatímco chlapcům udělají z mužství seschlou houžvičku.

Kovboji z reklamy na Marlboro i jeho napodobitelům by se tedy měla každá rozumná žena a budoucí maminka zdaleka vyhnout a muž by ho neměl napodobovat, když už dost dobře víme, co kouř s tím citlivým genem CFTR provádí.

Poznámky

1) Cantin A. M. a kol., Am. J. Respir. Crit. Care Med. 23. 2. 2006.

Ke stažení

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....