Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Moderně pojatý, byť mírně čechofilní přehled

STANISLAV ROSYPAL a kol.: Nový přehled biologie
 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 415, 2004/7

Po několikerém vydání „Přehledu biologie“ téhož vedoucího autora se dostává do zorného pole českého čtenáře biologicky zvídavého ducha pečlivě vypravená 824stránková kniha o biologii.

A když se řekne biologie, zavane na starší z nás osvícený duch řídících učitelů z vesnických dvojtřídek válečného mezidobí, zdatných včelařů, chovatelů holubů a praktických fytopatologů, k nimž chodili na poradu sedláci a oni zase do učení k bylinkářům a lékár­níkům, a vše o biologii – včetně nechtěného těhotenství Karly ze mlejna a neplodnosti paní oficiálové – se probíralo večer v hospůdce nebo na výročních zemědělských trzích.

Kam ale má jít člověk na poradu dnes? Chabé encyklopedie typu Diderot a Universum vám sice nabídnou pod heslem Wolff tři sochaře a amerického skladatele naprosto nezajímavé hudby, ale o Wolffově liště, horizontálním to pruhu tkáně, z níž pučí naše končetiny do krásy ženských lýtek a síly mužských bicepsů, se tam nedozvíte nic. A nedivme se pak, že i mnohem elementárněji biologické či biomedicínské znalosti lidu českého jsou tristní. V nejnáročnějším vědomostním pořadu Riskuj! televize Nova se svede bitva, zda žížala, jsouc hermafroditem, může oplodnit sama sebe a zda vůbec jde v jejím případě o pohlavní rozmnožování. Ranou mezi oči je pak setkání s vysokoškolsky vzdělaným technikem, který se vás přijde zeptat, zda skuteč­ně nejlepší antikoncepcí je styk v rybníku.

Vítejme tedy moderně pojatý přehled biologie, v němž deset kapitol začíná chemickým složením buňky, její strukturou a fyziologií, molekulární biologií a expresí genů, jde přes systém bakterií, archeí (jedné ze tří hlavních domén života na zemi) k pravojaderným organizmům (eukaryontům), kde se shledáme s prvoky, rostlinami i živočichy, menšími to bratřími našimi, a nakonec i sami se sebou v kapitole o anatomii a fyziologii člověka. Následují kapitoly o virech, cytologických základech genetiky a genovém inženýrství, jimiž se dobereme až ke kapitolám o prostředí, ekosystémech a pěkně přebásněné pohádce o vzniku života a evoluci. Nezanedbatelné jsou i přehledné rejstříky jmenné, pojmové a přehled biologie ve světě a v české kotlině.

Zde zazní jedna výtka – spisek českých biologů je natolik subjektivní, že se v něm setkáme s některými „velikány“ minulého století, jejichž jedinou bibliografií jsou skripta a české články v lokálních periodikách, popřípadě literární oslava přírody, nebo byli dobrými kliniky a méně již biology (J. Charvát). Nesetkáme se v něm ale s takovými vynikajícími a skutečně mezinárodně proslavenými badateli, jako byli Stanislav Prowazek, český zoolog, parazitolog a mikrobiolog, který r. 1913 objevil původce skvrnivky ve střevě vši šatní, hmyzí fyziolog Josef Zachar z Bratislavy nebo zakladatel nervové trofiky E. Gutmann z pražského Fyziologického ústavu AV ČR. A nedá se nic dělat, z Johanna Gregora Mendela neuděláme českého biologa tím, že si ho přivlastníme zařazením do seznamu. Ani Franz Kafka není přeci český spisovatel, i když se narodil a žil v Praze.

Navzdory tomuto lehkému čechofilství, které si autoři mohli asi odpustit nebo alespoň seznam objektivizovat, má „Nový přehled biologie“ vysokou šanci stát se bestsellerem mezi studenty, učiteli a – věřím – i mezi laickou veřejností, která ocení bohatou a moderně pojatou náplň, stejně jako výpravné a názorné obrázky. Proto byla tato publikace navržena odborné porotě a Správní radě na cenu Nadace Českého literárního fondu za oblast věd o živé přírodě. Jak z laudatia vyplývá, kniha cenu získala, k čemuž kolektivu autorů upřímně gratuluji.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné