Moderně pojatý, byť mírně čechofilní přehled

Po několikerém vydání „Přehledu biologie“ téhož vedoucího autora se dostává do zorného pole českého čtenáře biologicky zvídavého ducha pečlivě vypravená 824stránková kniha o biologii.

A když se řekne biologie, zavane na starší z nás osvícený duch řídících učitelů z vesnických dvojtřídek válečného mezidobí, zdatných včelařů, chovatelů holubů a praktických fytopatologů, k nimž chodili na poradu sedláci a oni zase do učení k bylinkářům a lékár­níkům, a vše o biologii – včetně nechtěného těhotenství Karly ze mlejna a neplodnosti paní oficiálové – se probíralo večer v hospůdce nebo na výročních zemědělských trzích.

Kam ale má jít člověk na poradu dnes? Chabé encyklopedie typu Diderot a Universum vám sice nabídnou pod heslem Wolff tři sochaře a amerického skladatele naprosto nezajímavé hudby, ale o Wolffově liště, horizontálním to pruhu tkáně, z níž pučí naše končetiny do krásy ženských lýtek a síly mužských bicepsů, se tam nedozvíte nic. A nedivme se pak, že i mnohem elementárněji biologické či biomedicínské znalosti lidu českého jsou tristní. V nejnáročnějším vědomostním pořadu Riskuj! televize Nova se svede bitva, zda žížala, jsouc hermafroditem, může oplodnit sama sebe a zda vůbec jde v jejím případě o pohlavní rozmnožování. Ranou mezi oči je pak setkání s vysokoškolsky vzdělaným technikem, který se vás přijde zeptat, zda skuteč­ně nejlepší antikoncepcí je styk v rybníku.

Vítejme tedy moderně pojatý přehled biologie, v němž deset kapitol začíná chemickým složením buňky, její strukturou a fyziologií, molekulární biologií a expresí genů, jde přes systém bakterií, archeí (jedné ze tří hlavních domén života na zemi) k pravojaderným organizmům (eukaryontům), kde se shledáme s prvoky, rostlinami i živočichy, menšími to bratřími našimi, a nakonec i sami se sebou v kapitole o anatomii a fyziologii člověka. Následují kapitoly o virech, cytologických základech genetiky a genovém inženýrství, jimiž se dobereme až ke kapitolám o prostředí, ekosystémech a pěkně přebásněné pohádce o vzniku života a evoluci. Nezanedbatelné jsou i přehledné rejstříky jmenné, pojmové a přehled biologie ve světě a v české kotlině.

Zde zazní jedna výtka – spisek českých biologů je natolik subjektivní, že se v něm setkáme s některými „velikány“ minulého století, jejichž jedinou bibliografií jsou skripta a české články v lokálních periodikách, popřípadě literární oslava přírody, nebo byli dobrými kliniky a méně již biology (J. Charvát). Nesetkáme se v něm ale s takovými vynikajícími a skutečně mezinárodně proslavenými badateli, jako byli Stanislav Prowazek, český zoolog, parazitolog a mikrobiolog, který r. 1913 objevil původce skvrnivky ve střevě vši šatní, hmyzí fyziolog Josef Zachar z Bratislavy nebo zakladatel nervové trofiky E. Gutmann z pražského Fyziologického ústavu AV ČR. A nedá se nic dělat, z Johanna Gregora Mendela neuděláme českého biologa tím, že si ho přivlastníme zařazením do seznamu. Ani Franz Kafka není přeci český spisovatel, i když se narodil a žil v Praze.

Navzdory tomuto lehkému čechofilství, které si autoři mohli asi odpustit nebo alespoň seznam objektivizovat, má „Nový přehled biologie“ vysokou šanci stát se bestsellerem mezi studenty, učiteli a – věřím – i mezi laickou veřejností, která ocení bohatou a moderně pojatou náplň, stejně jako výpravné a názorné obrázky. Proto byla tato publikace navržena odborné porotě a Správní radě na cenu Nadace Českého literárního fondu za oblast věd o živé přírodě. Jak z laudatia vyplývá, kniha cenu získala, k čemuž kolektivu autorů upřímně gratuluji.