Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Proč se lidem dělá špatně za jízdy autem, a to zvláště při čtení?

 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 74, 2007/2

Proč se lidem dělá špatně za jízdy autem, a to zvláště při čtení?

Milena Svodobová, Zuzana Hroudová

Odpověď: Těmto pocitům se říká cestovní nevolnost, kinetóza. Je to stav vyvolaný podrážděním statoakustického rovnovážného aparátu středního ucha a postihuje především některé citlivé jedince. Pověstná je mořská nemoc, ale častá je i nevolnost v autě, autobusu, letadle, vlaku, dokonce při jízdě na velbloudu, na kolotoči, při houpání na houpačce nebo při seskoku padákem. Kinetóza může postihnout i zvířata, nejen domácí mazlíčky. Při jízdě dopravním prostředkem přicházejí do mozku dva druhy vjemů. Zrakem vnímáme předměty, které jsou zdánlivě v klidu, z centra rovnováhy ve středním uchu přichází informace o kývavých pohybech. V centrální nervové soustavě dochází k dezorientaci a podráždění autonomního nervstva. To se projeví poklesem krevního tlaku, bledostí, nucením na zvracení, posléze zvracením. Dezorientace v mozku probíhá u každého z nás. Rozdíl je pouze v tom, že každý jedinec má jinak nastavený práh citlivosti pro podráždění toho vůlí neovládnutelného autonomního (postaru vegetativního) nervového systému.

Velmi zajímavá je možnost, že jde o ochranu organizmu před otravou. Mnohé jedy, zkažená potrava a psychotropní látky včetně alkoholu vedou k podobnému stavu jako cestovní kinetóza – k disipaci, k rozdělení vjemu rovnováhy a vjemů zrakových i jiných. Tělo se chce zbavit jedovaté látky, a proto budeme zvracet, což ví každý opilec. Nemáme-li plný žaludek, nebude se nám tak chtít blinkat. Totéž navodí nepřirozené cestování. Pro člověka je jakýkoliv jiný pohyb než chůze a běh nepřirozený a skutečné smyslové vjemy při rychlejší jízdě, zatáčkách a houpání lodi nám vlastně navozují stav otravy jídlem.

A teď k očním pohybům. Při rychlém sledování ubíhající krajiny, kdy jsou pohyby očí mihotavé (mimovolně pohled vychylujeme a rychle jej vracíme zpět), můžeme nevolnost překonat snadněji, než když oči zavřeme nebo fixujeme zrak na čtení. Tehdy je rozdíl ve vjemech největší a nevolnost u citlivých jedinců se „slabším“ žaludkem výraznější. Je známo, že mořskou nemoc snadněji překonáme na palubě, když vnímáme i pohyby vln a rozrážení vody lodí, než v podpalubí. I hluboké dýchání, které pomáhá při nevolnosti, je pobídkou k detoxikaci potenciální jedovaté látky.

František Vyskočil

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.