Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Proč se lidem dělá špatně za jízdy autem, a to zvláště při čtení?

 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 74, 2007/2

Proč se lidem dělá špatně za jízdy autem, a to zvláště při čtení?

Milena Svodobová, Zuzana Hroudová

Odpověď: Těmto pocitům se říká cestovní nevolnost, kinetóza. Je to stav vyvolaný podrážděním statoakustického rovnovážného aparátu středního ucha a postihuje především některé citlivé jedince. Pověstná je mořská nemoc, ale častá je i nevolnost v autě, autobusu, letadle, vlaku, dokonce při jízdě na velbloudu, na kolotoči, při houpání na houpačce nebo při seskoku padákem. Kinetóza může postihnout i zvířata, nejen domácí mazlíčky. Při jízdě dopravním prostředkem přicházejí do mozku dva druhy vjemů. Zrakem vnímáme předměty, které jsou zdánlivě v klidu, z centra rovnováhy ve středním uchu přichází informace o kývavých pohybech. V centrální nervové soustavě dochází k dezorientaci a podráždění autonomního nervstva. To se projeví poklesem krevního tlaku, bledostí, nucením na zvracení, posléze zvracením. Dezorientace v mozku probíhá u každého z nás. Rozdíl je pouze v tom, že každý jedinec má jinak nastavený práh citlivosti pro podráždění toho vůlí neovládnutelného autonomního (postaru vegetativního) nervového systému.

Velmi zajímavá je možnost, že jde o ochranu organizmu před otravou. Mnohé jedy, zkažená potrava a psychotropní látky včetně alkoholu vedou k podobnému stavu jako cestovní kinetóza – k disipaci, k rozdělení vjemu rovnováhy a vjemů zrakových i jiných. Tělo se chce zbavit jedovaté látky, a proto budeme zvracet, což ví každý opilec. Nemáme-li plný žaludek, nebude se nám tak chtít blinkat. Totéž navodí nepřirozené cestování. Pro člověka je jakýkoliv jiný pohyb než chůze a běh nepřirozený a skutečné smyslové vjemy při rychlejší jízdě, zatáčkách a houpání lodi nám vlastně navozují stav otravy jídlem.

A teď k očním pohybům. Při rychlém sledování ubíhající krajiny, kdy jsou pohyby očí mihotavé (mimovolně pohled vychylujeme a rychle jej vracíme zpět), můžeme nevolnost překonat snadněji, než když oči zavřeme nebo fixujeme zrak na čtení. Tehdy je rozdíl ve vjemech největší a nevolnost u citlivých jedinců se „slabším“ žaludkem výraznější. Je známo, že mořskou nemoc snadněji překonáme na palubě, když vnímáme i pohyby vln a rozrážení vody lodí, než v podpalubí. I hluboké dýchání, které pomáhá při nevolnosti, je pobídkou k detoxikaci potenciální jedovaté látky.

František Vyskočil

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné