Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Proč se lidem dělá špatně za jízdy autem, a to zvláště při čtení?

 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 74, 2007/2

Proč se lidem dělá špatně za jízdy autem, a to zvláště při čtení?

Milena Svodobová, Zuzana Hroudová

Odpověď: Těmto pocitům se říká cestovní nevolnost, kinetóza. Je to stav vyvolaný podrážděním statoakustického rovnovážného aparátu středního ucha a postihuje především některé citlivé jedince. Pověstná je mořská nemoc, ale častá je i nevolnost v autě, autobusu, letadle, vlaku, dokonce při jízdě na velbloudu, na kolotoči, při houpání na houpačce nebo při seskoku padákem. Kinetóza může postihnout i zvířata, nejen domácí mazlíčky. Při jízdě dopravním prostředkem přicházejí do mozku dva druhy vjemů. Zrakem vnímáme předměty, které jsou zdánlivě v klidu, z centra rovnováhy ve středním uchu přichází informace o kývavých pohybech. V centrální nervové soustavě dochází k dezorientaci a podráždění autonomního nervstva. To se projeví poklesem krevního tlaku, bledostí, nucením na zvracení, posléze zvracením. Dezorientace v mozku probíhá u každého z nás. Rozdíl je pouze v tom, že každý jedinec má jinak nastavený práh citlivosti pro podráždění toho vůlí neovládnutelného autonomního (postaru vegetativního) nervového systému.

Velmi zajímavá je možnost, že jde o ochranu organizmu před otravou. Mnohé jedy, zkažená potrava a psychotropní látky včetně alkoholu vedou k podobnému stavu jako cestovní kinetóza – k disipaci, k rozdělení vjemu rovnováhy a vjemů zrakových i jiných. Tělo se chce zbavit jedovaté látky, a proto budeme zvracet, což ví každý opilec. Nemáme-li plný žaludek, nebude se nám tak chtít blinkat. Totéž navodí nepřirozené cestování. Pro člověka je jakýkoliv jiný pohyb než chůze a běh nepřirozený a skutečné smyslové vjemy při rychlejší jízdě, zatáčkách a houpání lodi nám vlastně navozují stav otravy jídlem.

A teď k očním pohybům. Při rychlém sledování ubíhající krajiny, kdy jsou pohyby očí mihotavé (mimovolně pohled vychylujeme a rychle jej vracíme zpět), můžeme nevolnost překonat snadněji, než když oči zavřeme nebo fixujeme zrak na čtení. Tehdy je rozdíl ve vjemech největší a nevolnost u citlivých jedinců se „slabším“ žaludkem výraznější. Je známo, že mořskou nemoc snadněji překonáme na palubě, když vnímáme i pohyby vln a rozrážení vody lodí, než v podpalubí. I hluboké dýchání, které pomáhá při nevolnosti, je pobídkou k detoxikaci potenciální jedovaté látky.

František Vyskočil

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...