Proč se lidem dělá špatně za jízdy autem, a to zvláště při čtení?

Proč se lidem dělá špatně za jízdy autem, a to zvláště při čtení?

Odpověď: Těmto pocitům se říká cestovní nevolnost, kinetóza. Je to stav vyvolaný podrážděním statoakustického rovnovážného aparátu středního ucha a postihuje především některé citlivé jedince. Pověstná je mořská nemoc, ale častá je i nevolnost v autě, autobusu, letadle, vlaku, dokonce při jízdě na velbloudu, na kolotoči, při houpání na houpačce nebo při seskoku padákem. Kinetóza může postihnout i zvířata, nejen domácí mazlíčky. Při jízdě dopravním prostředkem přicházejí do mozku dva druhy vjemů. Zrakem vnímáme předměty, které jsou zdánlivě v klidu, z centra rovnováhy ve středním uchu přichází informace o kývavých pohybech. V centrální nervové soustavě dochází k dezorientaci a podráždění autonomního nervstva. To se projeví poklesem krevního tlaku, bledostí, nucením na zvracení, posléze zvracením. Dezorientace v mozku probíhá u každého z nás. Rozdíl je pouze v tom, že každý jedinec má jinak nastavený práh citlivosti pro podráždění toho vůlí neovládnutelného autonomního (postaru vegetativního) nervového systému.

Velmi zajímavá je možnost, že jde o ochranu organizmu před otravou. Mnohé jedy, zkažená potrava a psychotropní látky včetně alkoholu vedou k podobnému stavu jako cestovní kinetóza – k disipaci, k rozdělení vjemu rovnováhy a vjemů zrakových i jiných. Tělo se chce zbavit jedovaté látky, a proto budeme zvracet, což ví každý opilec. Nemáme-li plný žaludek, nebude se nám tak chtít blinkat. Totéž navodí nepřirozené cestování. Pro člověka je jakýkoliv jiný pohyb než chůze a běh nepřirozený a skutečné smyslové vjemy při rychlejší jízdě, zatáčkách a houpání lodi nám vlastně navozují stav otravy jídlem.

A teď k očním pohybům. Při rychlém sledování ubíhající krajiny, kdy jsou pohyby očí mihotavé (mimovolně pohled vychylujeme a rychle jej vracíme zpět), můžeme nevolnost překonat snadněji, než když oči zavřeme nebo fixujeme zrak na čtení. Tehdy je rozdíl ve vjemech největší a nevolnost u citlivých jedinců se „slabším“ žaludkem výraznější. Je známo, že mořskou nemoc snadněji překonáme na palubě, když vnímáme i pohyby vln a rozrážení vody lodí, než v podpalubí. I hluboké dýchání, které pomáhá při nevolnosti, je pobídkou k detoxikaci potenciální jedovaté látky.