Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Regenerace v srdci

(Ad M. Aschermann: Využití kmenových buněk v regeneraci myokardu, Vesmír 84, 320, 2005/6 a F. Vyskočil, Regenerace srdečních buněk, Vesmír 84, 413, 2005/7)
 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 440, 2005/8

Stále přibývá prací, které popisují zlepšení poinfarktových oblastí myokardu, v nichž se vyřazené části srdeční svaloviny víceméně vracejí do stavu, kdy převádějí impulzy a stahují se. K tomuto cíli jsou zřejmě otevřeny obě cesty popisované v zmíněných článcích. Jak srdeční reparace z kmenových buněk, např. z kostní dřeně, tak regenerace z vlastních srdečních progenitorových buněk by se mohly uplatnit. Svědčí o tom i červnová studie řeckých kardiologů, kteří popisují návrat stažitelnosti srdečních oblastí u několika pacientů po infarktu, kterým byly z pánevní kosti odebrány mezenchymální kmenové buňky a přes levou sestupnou aortu a vlastní věnčité tepny transplantovány v oblasti poškození. Postup není příliš složitý a před vlastní dopravou do poškozené srdeční tkáně pomocí balonkové angioplastiky vyžaduje pouze několikadenní kultivaci a selekci odebraných kmenových buněk v inkubátoru. Tyto techniky mohou být dostupné na mnoha moderních klinikách a nemocnicích (D. G. Katritsis a spol., Catheter Cardiovasc Interv. 2005, publikováno online na webu 13. 6. 2005). Je pravda, že někdy klinická praxe poněkud předbíhá seriózní, a tedy zdánlivě (z hlediska pacientů a empatických lékařů) těžkopádný výzkum, který ale zmenšuje riziko vedlejších účinků a neočekávaných komplikací při empirické léčbě a podrobněji vysvětluje mechanizmy, které se při léčbě uplaňují. Taková sdělení často představují rukavici vrženou před pracovníky základního a preklinického výzkumu, aby zvolený postup prověřili a snad i vysvětlili. Věřme, že ji ani v tomto případě nenechají dlouho ležet.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...