Regenerace v srdci

Stále přibývá prací, které popisují zlepšení poinfarktových oblastí myokardu, v nichž se vyřazené části srdeční svaloviny víceméně vracejí do stavu, kdy převádějí impulzy a stahují se. K tomuto cíli jsou zřejmě otevřeny obě cesty popisované v zmíněných článcích. Jak srdeční reparace z kmenových buněk, např. z kostní dřeně, tak regenerace z vlastních srdečních progenitorových buněk by se mohly uplatnit. Svědčí o tom i červnová studie řeckých kardiologů, kteří popisují návrat stažitelnosti srdečních oblastí u několika pacientů po infarktu, kterým byly z pánevní kosti odebrány mezenchymální kmenové buňky a přes levou sestupnou aortu a vlastní věnčité tepny transplantovány v oblasti poškození. Postup není příliš složitý a před vlastní dopravou do poškozené srdeční tkáně pomocí balonkové angioplastiky vyžaduje pouze několikadenní kultivaci a selekci odebraných kmenových buněk v inkubátoru. Tyto techniky mohou být dostupné na mnoha moderních klinikách a nemocnicích (D. G. Katritsis a spol., Catheter Cardiovasc Interv. 2005, publikováno online na webu 13. 6. 2005). Je pravda, že někdy klinická praxe poněkud předbíhá seriózní, a tedy zdánlivě (z hlediska pacientů a empatických lékařů) těžkopádný výzkum, který ale zmenšuje riziko vedlejších účinků a neočekávaných komplikací při empirické léčbě a podrobněji vysvětluje mechanizmy, které se při léčbě uplaňují. Taková sdělení často představují rukavici vrženou před pracovníky základního a preklinického výzkumu, aby zvolený postup prověřili a snad i vysvětlili. Věřme, že ji ani v tomto případě nenechají dlouho ležet.