Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Regenerace v srdci

(Ad M. Aschermann: Využití kmenových buněk v regeneraci myokardu, Vesmír 84, 320, 2005/6 a F. Vyskočil, Regenerace srdečních buněk, Vesmír 84, 413, 2005/7)
 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 440, 2005/8

Stále přibývá prací, které popisují zlepšení poinfarktových oblastí myokardu, v nichž se vyřazené části srdeční svaloviny víceméně vracejí do stavu, kdy převádějí impulzy a stahují se. K tomuto cíli jsou zřejmě otevřeny obě cesty popisované v zmíněných článcích. Jak srdeční reparace z kmenových buněk, např. z kostní dřeně, tak regenerace z vlastních srdečních progenitorových buněk by se mohly uplatnit. Svědčí o tom i červnová studie řeckých kardiologů, kteří popisují návrat stažitelnosti srdečních oblastí u několika pacientů po infarktu, kterým byly z pánevní kosti odebrány mezenchymální kmenové buňky a přes levou sestupnou aortu a vlastní věnčité tepny transplantovány v oblasti poškození. Postup není příliš složitý a před vlastní dopravou do poškozené srdeční tkáně pomocí balonkové angioplastiky vyžaduje pouze několikadenní kultivaci a selekci odebraných kmenových buněk v inkubátoru. Tyto techniky mohou být dostupné na mnoha moderních klinikách a nemocnicích (D. G. Katritsis a spol., Catheter Cardiovasc Interv. 2005, publikováno online na webu 13. 6. 2005). Je pravda, že někdy klinická praxe poněkud předbíhá seriózní, a tedy zdánlivě (z hlediska pacientů a empatických lékařů) těžkopádný výzkum, který ale zmenšuje riziko vedlejších účinků a neočekávaných komplikací při empirické léčbě a podrobněji vysvětluje mechanizmy, které se při léčbě uplaňují. Taková sdělení často představují rukavici vrženou před pracovníky základního a preklinického výzkumu, aby zvolený postup prověřili a snad i vysvětlili. Věřme, že ji ani v tomto případě nenechají dlouho ležet.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné