Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Regenerace v srdci

(Ad M. Aschermann: Využití kmenových buněk v regeneraci myokardu, Vesmír 84, 320, 2005/6 a F. Vyskočil, Regenerace srdečních buněk, Vesmír 84, 413, 2005/7)
 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 440, 2005/8

Stále přibývá prací, které popisují zlepšení poinfarktových oblastí myokardu, v nichž se vyřazené části srdeční svaloviny víceméně vracejí do stavu, kdy převádějí impulzy a stahují se. K tomuto cíli jsou zřejmě otevřeny obě cesty popisované v zmíněných článcích. Jak srdeční reparace z kmenových buněk, např. z kostní dřeně, tak regenerace z vlastních srdečních progenitorových buněk by se mohly uplatnit. Svědčí o tom i červnová studie řeckých kardiologů, kteří popisují návrat stažitelnosti srdečních oblastí u několika pacientů po infarktu, kterým byly z pánevní kosti odebrány mezenchymální kmenové buňky a přes levou sestupnou aortu a vlastní věnčité tepny transplantovány v oblasti poškození. Postup není příliš složitý a před vlastní dopravou do poškozené srdeční tkáně pomocí balonkové angioplastiky vyžaduje pouze několikadenní kultivaci a selekci odebraných kmenových buněk v inkubátoru. Tyto techniky mohou být dostupné na mnoha moderních klinikách a nemocnicích (D. G. Katritsis a spol., Catheter Cardiovasc Interv. 2005, publikováno online na webu 13. 6. 2005). Je pravda, že někdy klinická praxe poněkud předbíhá seriózní, a tedy zdánlivě (z hlediska pacientů a empatických lékařů) těžkopádný výzkum, který ale zmenšuje riziko vedlejších účinků a neočekávaných komplikací při empirické léčbě a podrobněji vysvětluje mechanizmy, které se při léčbě uplaňují. Taková sdělení často představují rukavici vrženou před pracovníky základního a preklinického výzkumu, aby zvolený postup prověřili a snad i vysvětlili. Věřme, že ji ani v tomto případě nenechají dlouho ležet.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...