Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Regenerace v srdci

(Ad M. Aschermann: Využití kmenových buněk v regeneraci myokardu, Vesmír 84, 320, 2005/6 a F. Vyskočil, Regenerace srdečních buněk, Vesmír 84, 413, 2005/7)
 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 440, 2005/8

Stále přibývá prací, které popisují zlepšení poinfarktových oblastí myokardu, v nichž se vyřazené části srdeční svaloviny víceméně vracejí do stavu, kdy převádějí impulzy a stahují se. K tomuto cíli jsou zřejmě otevřeny obě cesty popisované v zmíněných článcích. Jak srdeční reparace z kmenových buněk, např. z kostní dřeně, tak regenerace z vlastních srdečních progenitorových buněk by se mohly uplatnit. Svědčí o tom i červnová studie řeckých kardiologů, kteří popisují návrat stažitelnosti srdečních oblastí u několika pacientů po infarktu, kterým byly z pánevní kosti odebrány mezenchymální kmenové buňky a přes levou sestupnou aortu a vlastní věnčité tepny transplantovány v oblasti poškození. Postup není příliš složitý a před vlastní dopravou do poškozené srdeční tkáně pomocí balonkové angioplastiky vyžaduje pouze několikadenní kultivaci a selekci odebraných kmenových buněk v inkubátoru. Tyto techniky mohou být dostupné na mnoha moderních klinikách a nemocnicích (D. G. Katritsis a spol., Catheter Cardiovasc Interv. 2005, publikováno online na webu 13. 6. 2005). Je pravda, že někdy klinická praxe poněkud předbíhá seriózní, a tedy zdánlivě (z hlediska pacientů a empatických lékařů) těžkopádný výzkum, který ale zmenšuje riziko vedlejších účinků a neočekávaných komplikací při empirické léčbě a podrobněji vysvětluje mechanizmy, které se při léčbě uplaňují. Taková sdělení často představují rukavici vrženou před pracovníky základního a preklinického výzkumu, aby zvolený postup prověřili a snad i vysvětlili. Věřme, že ji ani v tomto případě nenechají dlouho ležet.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....