Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Žiji díky výzkumu na zvířatech

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 8, 2005/1

V Kongresovém centru protepleného kalifornského San Diega se odehrálo ke konci října pravidelné 43. setkání neurovědců z celého světa, členů a k nim přidružených badatelů Společnosti pro neurovědy (SfN). Jejich počet (včetně provázejících je osob) přesáhl letos už 28 tisíc a díky přehledně sestavenému programu a itineráři na CD-ROM bylo možné snadno kontaktovat kteréhokoliv účastníka také prostřednictvím „seznamky“ na místní počítačové síti. Mimo vědecké prezentace ve formě přednášek, sympozií a posterů se v obrovitých halách prezentovaly i různé firmy, nakladatelství, univerzitní a osvětové organizace. U jednoho stánku (tuším u firmy produkující léky proti roztroušené skleróze) bylo možno dostat – mimo standardní firemní propisku – i placku konstatující: „Žiji! Díky výzkumu na zvířatech. Americká fyziologická společnost.“ Na nádvoří nizozemské univerzity v Leidenu je soška žáby (zřejmě skokana hnědého, Rana temporaria L.) jako výraz ocenění tohoto nenáročného tvora, provázejícího biomedicínu od jejích prvních krůčků až dodnes. Rozumné zákony v mnoha zemích (nikoliv však u nás) umožňují divoce žijící obojživelníky kontrolovaně používat i v laboratořích. Užitek je nasnadě, v Evropě se za minulých sto let zvýšila očekávaná délka dožití člověka díky laboratorní práci na zvířatech v průměru o více než 24 let. Takto použití živočichové nám posloužili rozhodně lépe než miliony kaprů, každoročně v našich končinách masakrovaných bez zákonné ochrany, dokonce veřejně u rybářských kádí paličkou a nožem. Po následujících opulentních hodech bude sice ryb méně, zato nás pak s Novým rokem přibude. Koho? No přece těch, kteří onemocní zánětem žaludku, žlučového měchýře, ledvinovými kaménky a v neposlední řadě obezitou. Lehká pomoc, navštívíme lékaře a lékárnu, spolkneme několik prášků a bude lépe. Řekneme si pak alespoň v duchu a s vděčností: Žiji! Ano, díky výzkumu na zvířatech, „bratřích to našich“? (František z Assisi, 1181/82–1226, Laudes creaturarum č. 1224–1226).

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....