Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Žiji díky výzkumu na zvířatech

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 8, 2005/1

V Kongresovém centru protepleného kalifornského San Diega se odehrálo ke konci října pravidelné 43. setkání neurovědců z celého světa, členů a k nim přidružených badatelů Společnosti pro neurovědy (SfN). Jejich počet (včetně provázejících je osob) přesáhl letos už 28 tisíc a díky přehledně sestavenému programu a itineráři na CD-ROM bylo možné snadno kontaktovat kteréhokoliv účastníka také prostřednictvím „seznamky“ na místní počítačové síti. Mimo vědecké prezentace ve formě přednášek, sympozií a posterů se v obrovitých halách prezentovaly i různé firmy, nakladatelství, univerzitní a osvětové organizace. U jednoho stánku (tuším u firmy produkující léky proti roztroušené skleróze) bylo možno dostat – mimo standardní firemní propisku – i placku konstatující: „Žiji! Díky výzkumu na zvířatech. Americká fyziologická společnost.“ Na nádvoří nizozemské univerzity v Leidenu je soška žáby (zřejmě skokana hnědého, Rana temporaria L.) jako výraz ocenění tohoto nenáročného tvora, provázejícího biomedicínu od jejích prvních krůčků až dodnes. Rozumné zákony v mnoha zemích (nikoliv však u nás) umožňují divoce žijící obojživelníky kontrolovaně používat i v laboratořích. Užitek je nasnadě, v Evropě se za minulých sto let zvýšila očekávaná délka dožití člověka díky laboratorní práci na zvířatech v průměru o více než 24 let. Takto použití živočichové nám posloužili rozhodně lépe než miliony kaprů, každoročně v našich končinách masakrovaných bez zákonné ochrany, dokonce veřejně u rybářských kádí paličkou a nožem. Po následujících opulentních hodech bude sice ryb méně, zato nás pak s Novým rokem přibude. Koho? No přece těch, kteří onemocní zánětem žaludku, žlučového měchýře, ledvinovými kaménky a v neposlední řadě obezitou. Lehká pomoc, navštívíme lékaře a lékárnu, spolkneme několik prášků a bude lépe. Řekneme si pak alespoň v duchu a s vděčností: Žiji! Ano, díky výzkumu na zvířatech, „bratřích to našich“? (František z Assisi, 1181/82–1226, Laudes creaturarum č. 1224–1226).

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné