mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

…Což se dalo čekat

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 439, 2005/8

V posledních letech byla věrohodně prokázána schopnost některých částí mozku savců a člověka v dospělosti buď regenerovat, nebo naopak rychleji ztrácet nervové buňky. V hipokampu, struktuře úzce spjaté s učením a pamětí, mohou vznikat ze zárodečných (progenitorových) buněk nové granulární neurony, především v oblasti zvané nucleus dentatus. Některé práce naznačují, že depresivní stavy 1) mohou schopnost regenerace snížit. Naproti tomu při léčbě antidepresivy ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (jako jsou SSRI, fluoxetin aj.) se regenerační schopnost a růst nových neuronů v hipokampu zvyšuje. 2) Podobně jako deprese potlačují mozkovou regeneraci u dospělých savců také dlouhodobý stres a zvýšená hladina kortikosteroidů. To vše je pěkným příkladem psychosomatické vazby – ukazuje se, jak úzce jsou naše kognitivní (poznávací a paměťové) schopnosti provázány s duševními stavy a to celé se stavem neuronových sítí. 3) Jaká je tato situace u novorozenců? Je známo, že bezbranná mláďata za některých kritických stavů přežívají lépe než dospělí. Třebas podchlazení kompenzují mnohá mláďata (včetně lidských) vývojem tepla v hnědé tukové tkáni mezi lopatkami. Neurobiologové v několika laboratořích vystavili potkaní a myší novorozence mírnému stresu – po několik dní je pokaždé na tři hodiny odejmuli matkám. Mláďata pak měla zvýšené hladiny stresových hormonů, a přestože podle dřívějších nálezů měla být ke stresu odolnější, jejich mozky byly postiženy na celý život. V hipokampu ubylo synaptických spojů a mechových vláken (propojujících neurony). Nápadné byly i změny v chování. Zvířata v dospělosti reagovala již na nepříliš silné stresové podněty (např. náhlé ofouknutí čumáku) přehnanými úhybnými reakcemi a uvolněním kortikosteroidů, což bylo u normálně se vyvíjejících jedinců pozorováno až při podnětech spojovaných s ohrožením života, jako je třeba zápach lišky. Nyní se zvýšená citlivost na stresové podněty zkoumá na buněčné i receptorové úrovni. 4) Způsobují stresové podněty u novorozenců a dětí jen změny ve schopnosti regenerace v dospělém mozku, nebo jde spíše o hormonální poškození, snížení citlivosti k stresovým hormonům, které může vést k jejich zvýšenému uvolňování a nežádoucím vlivům na stavbu i činnost nervových sítí?

Poznámky

1) R. M. Sapolsky: Is impaired neurogenesis relevant to the affective symptoms of depression?, Biol. Psychiatry 56, 137–139, 2004.
2) J. E. Malberg, R. S. Duman: Cell proliferation in adult hippocampus is decreased by inescapable stress: reversal by fluoxetine treatment, Neuropsychopharmacology 28, 1562–1571, 2003.
3) F. Vyskočil: Deprese, trofika a kmenové buňky, Psychiatrie 8, supl. 2, 51–57, 2004.
4) Yashmin J. G. Karten, Ana Olariu and Heather A. Cameron: Stress in early life inhibits neurogenesis in adulthood Trends in Neurosciences 28, 171–172, 2005/4.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...