…Což se dalo čekat

V posledních letech byla věrohodně prokázána schopnost některých částí mozku savců a člověka v dospělosti buď regenerovat, nebo naopak rychleji ztrácet nervové buňky. V hipokampu, struktuře úzce spjaté s učením a pamětí, mohou vznikat ze zárodečných (progenitorových) buněk nové granulární neurony, především v oblasti zvané nucleus dentatus. Některé práce naznačují, že depresivní stavy ¹⁾ mohou schopnost regenerace snížit. Naproti tomu při léčbě antidepresivy ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (jako jsou SSRI, fluoxetin aj.) se regenerační schopnost a růst nových neuronů v hipokampu zvyšuje. ²⁾ Podobně jako deprese potlačují mozkovou regeneraci u dospělých savců také dlouhodobý stres a zvýšená hladina kortikosteroidů. To vše je pěkným příkladem psychosomatické vazby – ukazuje se, jak úzce jsou naše kognitivní (poznávací a paměťové) schopnosti provázány s duševními stavy a to celé se stavem neuronových sítí. ³⁾ Jaká je tato situace u novorozenců? Je známo, že bezbranná mláďata za některých kritických stavů přežívají lépe než dospělí. Třebas podchlazení kompenzují mnohá mláďata (včetně lidských) vývojem tepla v hnědé tukové tkáni mezi lopatkami. Neurobiologové v několika laboratořích vystavili potkaní a myší novorozence mírnému stresu – po několik dní je pokaždé na tři hodiny odejmuli matkám. Mláďata pak měla zvýšené hladiny stresových hormonů, a přestože podle dřívějších nálezů měla být ke stresu odolnější, jejich mozky byly postiženy na celý život. V hipokampu ubylo synaptických spojů a mechových vláken (propojujících neurony). Nápadné byly i změny v chování. Zvířata v dospělosti reagovala již na nepříliš silné stresové podněty (např. náhlé ofouknutí čumáku) přehnanými úhybnými reakcemi a uvolněním kortikosteroidů, což bylo u normálně se vyvíjejících jedinců pozorováno až při podnětech spojovaných s ohrožením života, jako je třeba zápach lišky. Nyní se zvýšená citlivost na stresové podněty zkoumá na buněčné i receptorové úrovni. ⁴⁾ Způsobují stresové podněty u novorozenců a dětí jen změny ve schopnosti regenerace v dospělém mozku, nebo jde spíše o hormonální poškození, snížení citlivosti k stresovým hormonům, které může vést k jejich zvýšenému uvolňování a nežádoucím vlivům na stavbu i činnost nervových sítí?