Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Sodné kanály v neuronech vnímajících bolest

 |  5. 8. 2001
 |  Vesmír 80, 426, 2001/8

Asi před dvaceti lety jsme se Stephenem Thesslefem z Univerzity v Lundu studovali vlastnosti akčních potenciálů u svalů, které byly denervovány, tj. několik dní poté, co jim byl přeťat motorický hybný nerv. Zjistili jsme, že sodné kanály jsou u denervovaných svalů méně citlivé na tetrodotoxin, což je nervový jed izolovaný z ryby fugu. Pozdější výzkumy ukázaly, že jde o zvláštní typ sodíkového kanálu (viz též Vesmír 79, 556, 2000/10), který je přítomen i ve vyvíjející se svalové tkáni. Zhruba v téže době kyjevský neurofyziolog Platon Kostjuk zjistil, že podobné tetrodotoxin-rezistentní kanály mohou u laboratorního potkana existovat v senzorických neuronech mimo míchu – v dorzálních míšních gangliích. Tyto nálezy byly zpochybňovány tvrzením, že může jít o chybu měření nebo o zbytky embryonálních kanálů, které zřejmě při vzniku podráždění na smyslových neuronech nemají žádnou úlohu. Ukázalo se, že tento skeptický názor není pravdivý, protože klonování sodných kanálů odhalilo skutečně přítomnost zvláštní tetrodotoxin-rezistentní podjednotky alfa (SNS/PN3), která převažuje v některých senzorických gangliových buňkách o malém průměru, jež zřejmě přenášejí bolest. Před několika lety badatelé zjistili, že prostanglandin E2, uvolňovaný během zánětu a při poškození tkání, snižuje aktivační práh tetrodotoxin-rezistentního sodíkového podtypu. Toto působení může alespoň částečně vysvětlit zvýšenou dráždivost senzitivních neuronů u tkáně postižené zánětem. Proto se nyní hledají nové látky zmírňující bolest, které by vyřadily z činnosti právě tetrodotoxin-rezistentní sodné kanály. Doufejme, že v brzké době bude možné potlačovat cíleně bolest na úrovni určitého podtypu iontového kanálu, a tím se zbavit řady vedlejších účinků, které mají současná víceméně „plošně“ působící steroidní a nesteroidní analgetika, včetně populárního aspirinu a ibuprofenu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné