Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Rozdíly mezi mužem a ženou 1–3

(Ad Vesmír 85, 429, 2006/7, 85, 490, 2006/8, 85, 548, 2006/9)
 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 641, 2006/11

Už první část byla pěkná, ale druhá je přímo vynikající. Vzal jsem si to číslo na dovolenou do Slovenského ráje, po večerech jej přečetli všichni z rodiny a všem se líbil. Článek je napsán vtipně, opírá se o vědecké poznatky a přináší četné příklady ze života.

Jiří Patočka

Se zaujetím jsem si vychutnal článek o rozdílech mezi mužem a ženou od prof. Vyskočila. Ten článek oslovil asi nejen mne, protože řada mých přátel o něm už ví a těší se na třetí díl. Příspěvek pana Vyskočila se prostě v určitém kulturním okruhu stihl stát „kultovním“ materiálem.

Václav Vašků

[…] Dlouho jsem bojoval s křečemi bránice. Jako biologovi mi bylo vždycky jasné, že jsme si všichni docela podobni, ale když jste už tak pěkně vyřkl myšlenky, které mne samotného nesčetněkrát napadaly při drobných občasných neshodách s mou milou, pak jste tím úplně zničil mé poslední ideje o výjimečnosti lidských jedinců. Asi se teď začnu hlouběji věnovat ezoterickému zkoumání smyslu života, když vidím, že jsme všichni vlastně úplně stejní a naše pocity se tak podobají.

Rád bych Vám poblahopřál k těmto článkům, protože tak skvělý text jsem už dlouho nečetl. Když jsem o tom nadšeně referoval své Janičce, nejdříve mi blahosklonně odporovala, ale pak myslím našla jisté paralely, což jsem poznal ze soustředěného výrazu při čtení, kdy dokonce opomněla vrozeně lépe reagovat na blízké podněty a na mé opakované dotazy a poznámky pak reagovala přehnaně analyticky, asi aby zakryla svou přirozenost. Že jste zanechal nesmazatelnou stopu v mém životě, je též patrné z toho, že jsme za a) prodali televizi, za b) naše auto trošičku změnilo tvar, poněvadž teď už neparkuji já, aby mohlo být dokázáno, že jste NEMĚL pravdu a za c) v naší domácnosti vládne větší ticho, což nesu nelibě, neboť podle Vašich statistik se co do počtu vyslovených slov považuji spíše za ženu.

Karel Janko

Se zájmem jsem sledovala, zda se bude František Vyskočil ve svých článcích o rozdílech mezi muži a ženami držet vědeckých faktů, a musím konstatovat, že v jedné věci poněkud ujel do „peaseovštiny“, která zrovna moc vědecká není. Jedná se o mýtus „mlčenlivého muže – lovce“. Co se týče počtu slov, který vysloví za den žena a muž, nevěřím, že tyto průzkumy byly dělány ve veřejné sféře, na schůzích managementu různých firem, v parlamentu, prostě na všech těch místech, kde muži mluví nesrovnatelně více, déle, rozvláčněji a méně konstruktivně než ženy. Nebo další příklad – muž, který se snaží „ulovit“ nějakou ženu, toho namluví podstatně víc než ona. A konečně si vezměte muže románských národů – Francouze, Italy – chcete s vážnou tváří tvrdit, že jsou mlčenliví?

Bylo by třeba ověřit nebo vyvrátit hypotézu, že model „mlčenlivého muže-lovce“ je ve skutečnosti daný kulturně americkou realitou, tradicemi mlčenlivých kovbojů, silnou soutěživostí a individualismem a tím daným velkým tlakem na muže, aby omezili sdílení s ostatními. Tohle je problém zmíněné „peaseovštiny“ – jevy, které pozoruji v současné Americe, pokládají za „přirozené“ a „biologicky dané“ pro celé lidstvo.

Musím poznamenat, že jinak naprosto souhlasím s popisem toho, jak obvykle probíhá komunikace mezi mužem a ženou. Trvám však na tom, že muži nejsou mlčenliví – mluví jen za jiných okolností (spíše na veřejnosti) a s jinými cíli (soupeření a posilování vlastního ega) než ženy (vytváření vazeb).

Eva Hauserová

Odpověď atutora:

Dostal jsem řadu pozitivních a pár kritických ohlasů na sérii tří článků o některých fyziologických aspektech společných a rozdílných vlastností mužů a žen. Články byly míněny spíše jako fejetony než jako suchý faktografický popis statisticky významných či nevýznamných nálezů. Skutečně odborným problémům a zdaleka neukončeným diskusím především o mezilidské a mezigenderové komunikaci se věnují některá periodika 1) nebo jiné publikace. 2)

Jeden údaj ale musím uvést na pravou míru. Jde o počet slov, popřípadě „objem“ verbálního a neverbálního vyjadřování mužů a žen, který podle údajů tradovaných desetiletí mají ženy v průměru dvakrát až třikrát větší. Tuto skutečnost mnohé ženy zpochybňují a tvrdí, že muži jsou stejně upovídaní, ne-li upovídanější než ženy. Stručně řečeno, pravda je taková, že jakmile muži začnou mluvit, mají zhruba stejnou frekvenci a počet slov za minutu jako ženy. Obecně ale ženy začínají hovor častěji a s větším počtem partnerů než muži. Jistěže záleží na kulturním a etnickém prostředí, kde absolutní číslo v převaze ženské komunikační schopnosti může varírovat od 1,2 do 3. Uveďme si konkrétní čísla ze suché anglické studie P. Raysona a kol. „Social differentiation in the use of English vocabulary: some analyses of the conversational component of the British National Corpus“ (International Journal of Corpus Linguistics 2, 133–152, 1997/1). Zhruba stovka mužů a žen dva dny zaznamenávala na diktafon veškerou konverzaci. Při každém hovoru byl průměr počtu slov v jednom vstupu 10,3 u žen a 9,5 u mužů, ale počet vstupů byl 251 u žen a jen 180 u mužů (33 %). Celkově v této studii vyslovily ženy o 45 % slov více než muži. A to jsou prosím zdrženliví Angličané. Nevím o žádné podobné studii z prostředí italského, pouze vím, že probíhá podobný výzkum v Rusku, kde o frekvenci konverzace mezi muži (stařík-tatínek Nastěnky) a ženami (macecha a Marfuša) již dávno vypovídá oblíbený „Mrazík“.

František Vyskočil

Poznámky

1) Např. International Journal of Corpus Linguistics, Cross-Cultural Research, Journal of Personality and Social Psychology, Psychology Today aj.
2) Z těch kvalitnějších namátkou Deborah Tannen, ed.: „Gender and Conversational Interaction“, Oxford Univ. Press 1993, p. 281–312, kontroverzní současné knihy Leonarda Saxe „Why Gender Matters?“ nebo Louanny Brizendineové „The Female Brain“, internetové stránky jako gidreform.org a mnoho dalších.

O autorech

Jiří Patočka

František Vyskočil

Eva Hauserová

Karel Janko

Zdeněk Vašků

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné