i

Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Od vědomí k vědění

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 507, 2020/9
 |  Téma: 30 let CTS

Za vlády behaviorismu, empiricismu a materialismu ve vědě minulého století byla introspekce dlouho (a mnohdy je dodnes) odmítána jako něco nevědeckého, nespolehlivého a bezpředmětného. Přesto se v současné kognitivní vědě překvapivě dostává ke slovu bádání, které se otevřeně hlásí k introspekci jako k legitimní metodě získávání poznatků v takzvané perspektivě první osoby.

Před několika miliony let se na naší planetě objevily bytosti, které si uvědomily, že jsou. Toto uvědomění jim asi bylo ku prospěchu, protože o něj nepřišly. Jsou tu s ním dodnes, jsme to my a říkáme si člověk. Staráme se o sebe a tato starost nás povznáší i tíží. Poznali jsme, že kolem nás se rozkládá svět, který vnímáme a do něhož cíleně i zasahujeme. Toužíme o tom světě i o nás samých vědět stále víc. Jsme Homo sapiens curiosus.

Vědecké poznání již přineslo a dále přináší obdivuhodné množství poznatků o světě. O platnosti jedněch nepochybujeme, u druhých si nejsme tak úplně jisti – jak kdo, jak kterých a proč. Existují domněnky, hypotézy a celé teorie, kterých se držíme jen proto, že něco vyjasňují, a ani nás moc nepřekvapí, když se časem ukáže, jak jsou vachrlaté. Pak třeba jiná, novější vysvětlení lépe zapadnou do složité mozaiky našeho poznání.

V dalších úvahách se chci dotknout jisté zvlášť utajené sféry, kterou neumíme dost dobře uchopit ani pojmově. Nějak tu totiž vždy jde o niterný svět jednotlivého člověka – váš, můj, kohokoliv. Už v prvním odstavci této úvahy najdeme několik výrazů, které známe, běžně užíváme a ve vhodném kontextu jim jaksi rozumíme. Zde jsou: uvědomit si, starat se o sebe, poznat, vnímat, cíleně zasahovat, toužit, vědět. Co však znamená „jaksi rozumět“ těmto a podobným výrazům?

Robota prostě necháme, aby si někam ukládal všechny výskyty takových výrazů v jejich konkrétním kontextu, kdykoliv se s nimi u lidí setká. Časem se naučí je používat tak, až se nám zazdá, že jim snad i rozumí. Není vyloučeno, že stejně jsem se to v minulosti učil i já. Opravdu je to tak? Zkusmo obracím svůj pohled do sebe samého, pokoušeje se o jakousi elementární introspekci – a zjišťuji, že v hloubi mého nitra jsou významy podobných slov spojeny s čímsi, co je přinejmenším rozlišuje. Třeba když po něčem toužím, je to nějak jiné, než když toužím se toho zbavit. Když chci bdít, je to jiné, než když chci spát. Uznávám, že taková rozlišování jsou daleko od nějakého vědění, ale jak se k vědění klopotně blížit, to je moje dnešní téma.

Od první k třetí osobě

Jak už napovídá výraz „intro-spekce“, jde tu o zkoumání vlastního nitra. S uplatněním introspekce v kognitivní vědě se vynořují témata, jako například vnitřní prožívání, subjektivní zkušenost, svobodná vůle, uvědomování si sebe samého, empatie s druhými apod., o něž se odpradávna zajímala spíše filosofie. Pro studium takových témat se postupně vžilo i označení: věda o vědomí.1) Dnes už existuje bezpočet publikací s tímto zaměřením, a to pod různými úhly – od neurověd přes psychologii až po analytickou i fenomenologicky laděnou filosofii.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: 30 let CTS
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Kognitivní vědy

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., (*1938) absolvoval FEL ČVUT v Praze. V letech 1969–1971 studoval počítačové vědy (Ph.D.) na University of California v Berkeley. Několik let pracoval jako výzkumný pracovník v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V současné době je docentem na Univerzitě Karlově v Praze a působí v CTS, jehož byl v letech 1990 až 2008 ředitelem. Od roku 1990 do roku 2019 byl šéfredaktorem Vesmíru.
Havel Ivan M.

Další články k tématu

Konec metabolické teorie?

Metabolická teorie biologie, vzniklá na přelomu století jakožto grandiózní pokus unifikovat porozumění biologickým procesům pomocí škálovacích...

Produktivita prostředíuzamčeno

Rostliny potřebují ke svému růstu teplo, vodu a sluneční svit. Není proto divu, že teplé a vlhké tropické lesy s víceméně celoroční vegetační...

O vulkánech netušených

I když žijeme na území dosti vzdáleném aktivním vulkanickým oblastem, o sopky, i ty relativně mladé, zde rozhodně nouze není. Ba naopak. Zbytky...

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...

Dvě kulatá výročí

Přesně před dvaceti lety vyšel v jednom interním geologickém věstníku1) krátký a vtipný esej o tom, že se lidstvo díky důsledkům vědecké...

Ten druhý smysl: akustický obrat v dějinách vědyuzamčeno

Kdy je ladička hudební pomůckou a za jakých okolností se stává vědeckým nástrojem? Jaký je vztah mezi sluchem, zrakem a objektivitou a kdy se...

Ekonomie daru: Má každá darovaná růže svůj trn?uzamčeno

Dary obvykle přinášejí radost. Darování však může mít i stinnou stránku. Pokud například dostanete svetr se sobem v ceně 500 korun, avšak vy si...

Studia krajinyuzamčeno

Krajina někdy v běžné řeči splývá s přírodou nebo také s venkovem, tento výraz se používá i jako metafora. Řekne se výlet do přírody, myslí se...

Patočkova (skrytá) přítomnost v dnešní české filosofiiuzamčeno

Že myslitelské dílo Jana Patočky nepřestává být předmětem zájmu současných českých filosofů, je zjevné; uvádět konkrétní interpretace a polemiky...

Jak kolísal obsah CO2 za posledních 23 milionů let?

Přímá měření obsahu CO2 v atmosféře probíhají o něco delší dobu než šedesát let. Bubliny v grónském ledovci pomáhají prodloužit tuto škálu...

Latour o antropocénuuzamčeno

Bruno Latour patří mezi nejcitovanější autory v sociálních vědách. Renomé získával především jako sociolog vědy, nikdy se ale nebránil přesahům do...

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné