i

Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Latour o antropocénu

Složité vztahy mezi intelektuálním a politickým radikalismem
 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 512, 2020/9
 |  Téma: 30 let CTS

Bruno Latour patří mezi nejcitovanější autory v sociálních vědách. Renomé získával především jako sociolog vědy, nikdy se ale nebránil přesahům do ostatních oborů. Napsal řadu empiricky podložených studií – o laboratorních vědeckých praktikách, o technologických inovacích, o fungování správního soudu nebo o Luisi Pasteurovi a jeho době.1) V posledních letech na sebe upozorňuje tím, že promlouvá o antropocénu (někdy píše o „novém klimatickém režimu“). Kdo se o antropocén jen trochu zajímá, nemůže Latourovo jméno přehlédnout. Pozoruhodné je, že jeho obrat k novému tématu je často spojován s údajným obrácením názorovým.

„Bruno Latour , veterán ‚válek o vědu‘, má novou misi,“ hlásá titulek nedávného rozhovoru.2) Místo aby na vědu útočil, jako donedávna, začíná ji prý v éře „alternativních faktů“ hájit. Latour sice vůči takovému výkladu namítá, že proti vědě nikdy nic neměl, nicméně přiznává, že k jakémusi důležitému posunu u něj došlo. V tomto krátkém textu se chci tomuto posunu věnovat.3)

Bruno Latour vždycky vzrušoval a provokoval. Přicházel s originálními vhledy, rozvracel ustavené pořádky, navrhoval překvapivá řešení. A také kolem něj vždycky bylo dost nedorozumění. Leckdo ho pasoval na krajního relativistu, zatímco on vysvětloval, že ve skutečnosti je realista. Brali ho za představitele sociálního konstruktivismu, ale on se vlastně vůči sociálnímu (!) konstruktivismu vymezoval a trval na tom, že vysvětlovat např. vědecká fakta „sociálně“ je mu cizí. Proslul jako ten, který do sociálních věd přivedl tzv. non-human aktéry, nejrůznější věci a technologické artefakty, a mnozí jeho stoupenci se pak předháněli v tom, kdo vymyslí bizarnějšího „aktéra“, třeba strom nebo plastovou lahev. Jenže podle Latoura nějaké čistě ne-lidské jsoucno je typicky stejně bezmocné a nereálné jako „nahý“ a od všeho ostatního oproštěný lidský subjekt. Akceschopnost přichází s propojováním, zdůrazňuje Latour, a to v zásadě kdečeho s kdečím. O to jde. Pro řadu lidí je Latour věrozvěst doby hybridů, ve které si naplno uvědomujeme, že jsme nikdy nebyli moderní. To je ale nepochopení Latourovy asi nejslavnější knihy We Have Never Been Modern:4) v ní se totiž líčí, jak se modernost zhroutila pod vahou vlastního úspěchu a jak klíčem k pochopení toho, co se stalo, je vztah mezi hybridizací a purifikací, tedy dvěma procesy, které jdou vždy ruku v ruce (a nikoli proti sobě, jak se často soudí).

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: 30 let CTS
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Zdeněk Konopásek

Doc. Zdeněk Konopásek, Ph.D., (*1963) působí jako sociolog v CTS. V minulosti přednášel o kvalitativním výzkumu a sociologii vědy a technologií na Fakultě sociálních věd UK v Praze a na Fakultě sociálních studií MU v Brně. Na poli science and technology studies se zabývá zejména složitými vztahy mezi vědou a politikou, expertízou a demokracií; věnoval se také interakcionistickému studiu komunistické (bez)moci a využívání počítačů v kvalitativní analýze nebo fenoménu nadpřirozených náboženských skutečností.
Konopásek Zdeněk

Další články k tématu

Konec metabolické teorie?

Metabolická teorie biologie, vzniklá na přelomu století jakožto grandiózní pokus unifikovat porozumění biologickým procesům pomocí škálovacích...

Produktivita prostředíuzamčeno

Rostliny potřebují ke svému růstu teplo, vodu a sluneční svit. Není proto divu, že teplé a vlhké tropické lesy s víceméně celoroční vegetační...

O vulkánech netušených

I když žijeme na území dosti vzdáleném aktivním vulkanickým oblastem, o sopky, i ty relativně mladé, zde rozhodně nouze není. Ba naopak. Zbytky...

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...

Dvě kulatá výročí

Přesně před dvaceti lety vyšel v jednom interním geologickém věstníku1) krátký a vtipný esej o tom, že se lidstvo díky důsledkům vědecké...

Od vědomí k věděníuzamčeno

Za vlády behaviorismu, empiricismu a materialismu ve vědě minulého století byla introspekce dlouho (a mnohdy je dodnes) odmítána jako něco...

Ten druhý smysl: akustický obrat v dějinách vědyuzamčeno

Kdy je ladička hudební pomůckou a za jakých okolností se stává vědeckým nástrojem? Jaký je vztah mezi sluchem, zrakem a objektivitou a kdy se...

Ekonomie daru: Má každá darovaná růže svůj trn?uzamčeno

Dary obvykle přinášejí radost. Darování však může mít i stinnou stránku. Pokud například dostanete svetr se sobem v ceně 500 korun, avšak vy si...

Studia krajinyuzamčeno

Krajina někdy v běžné řeči splývá s přírodou nebo také s venkovem, tento výraz se používá i jako metafora. Řekne se výlet do přírody, myslí se...

Patočkova (skrytá) přítomnost v dnešní české filosofiiuzamčeno

Že myslitelské dílo Jana Patočky nepřestává být předmětem zájmu současných českých filosofů, je zjevné; uvádět konkrétní interpretace a polemiky...

Jak kolísal obsah CO2 za posledních 23 milionů let?

Přímá měření obsahu CO2 v atmosféře probíhají o něco delší dobu než šedesát let. Bubliny v grónském ledovci pomáhají prodloužit tuto škálu...

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné