Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Dvě kulatá výročí

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 475, 2020/9
 |  Téma: 30 let CTS

Přesně před dvaceti lety vyšel v jednom interním geologickém věstníku1) krátký a vtipný esej o tom, že se lidstvo díky důsledkům vědecké a průmyslové revoluce zařadilo mezi dominantní globální geologické činitele. Součástí sdělení byl rovnou návrh na formální vymezení této nové epochy celoplanetárního vývoje. To pravověrné geology pořádně nadzvedlo. Chytlavý koncept spolu s negativní reklamou posléze dokonale zafungoval. Z původní vtipné provokace se stal obecný, v některých ohledech přímo popkulturní myšlenkový statek.

Pravidelný čtenář Vesmíru už nepochybně poznal, o jakém konceptu je řeč. Vždyť antropocénu bylo před nedávným časem věnováno celé jedno číslo.2) Možná si dokonce vzpomene, že se o něm ve Vesmíru psalo na začátku roku 2002,3) čímž byl tento pojem vůbec poprvé uveden do české populárně-vědecké literatury.

Řekne-li se „antropocén“, ošívají se ovšem nejen geologové, pro které je představa jakési „geologie současnosti“ či „geologie lidstva“ problematická přinejmenším z metodologického hlediska. Mnozí jiní, včetně konzervativněji založených filosofů, zase nechápou, co je na této myšlence vlastně tak strašně nového. Právě zesnulý nestor české přírodovědy Vojen Ložek nás ostatně učil, že vliv člověka je charakteristický pro celý holocén a že naše příroda je s lidskou činností provázána odpradávna. Přiznáváme se, že jsme s konceptem antropocénu měli ze všech těchto důvodů značný problém – a to máme „geologii současnosti“ a globální změny jako kvartérní paleoekolog a makroekolog takříkajíc v popisu práce. Není vyhlášení „věku člověka“ na Zemi příliš velkohubé a zpupné? Není v posledku důkazem ztráty nadhledu a perspektivy, smyslu pro měřítka a realitu vůbec? „Poručíme větru, dešti“ už jako by nemělo stačit a z nechvalně proslulého imperativu že by se rovnou měl stát faktický popis celoplanetární situace?

„Tradiční rozdělení věd na ,přírodní‘ a ,společenské‘ začíná být na překážku. Brání porozumět současným změnám, které charakterizuje netriviální provázanost přírodních a společenských procesů.“

Koncept antropocénu každopádně představuje novou výzvu. Hozenou rukavici dnes zvedá leckdo, a každý po svém – výtvarní umělci, postmoderní filosofové, aktivisti. My vědci bychom si mohli celou věc postavit přinejmenším jako hypotézu a vyvinout úsilí k jejímu eventuálnímu vyvrácení. Přesně to se také děje a dít bude, protože zvířené vody se hned tak neusadí. Geologové se přou o nejrůznější stratigrafická kritéria, geochemici do čím dál větších detailů popisují dopady lidmi způsobených změn na dynamiku procesů v atmosféře, v půdách i ve vodách. Biologové zkoumají vliv těchto změn na areálovou dynamiku organismů, na vznik „nových ekosystémů“, na biologické invaze, evoluci a vymírání. Sociologové a ekonomové se zabývají nejrůznějšími „aktéry“, které antropocenní situace plodí. Environmentální aktivisti v antropocénní rétorice hledají podporu pro zvýšení průraznosti vlastního politického usilování. Antropocén jako samostatný fenomén tu zkrátka je, a to nezávisle na tom, zda jej lze geologicky rigorózně vymezit a zda lidský vliv je skutečně srovnatelný s běžnými geologickými činiteli. Možná jde o nový stav světa, každopádně jde ale o nový náhled na svět – na svět, kde člověk sice dominuje, ale neřídí jej a je beznadějně zapleten do přírodních procesů.4)

Základním antropocénním náhledem je, že neexistuje cosi jako čistá, od člověka oproštěná příroda, a zároveň že nelze o společnosti uvažovat bez ohledu na její ukotvení v rozmanitých přírodních skutečnostech. To ale také znamená, že nám tradiční rozdělení věd na „přírodní“ a „společenské“ začíná být na překážku. Že brání porozumět současným změnám, které charakterizuje netriviální provázanost přírodních a společenských procesů. Nezbývá proto, než se vynasnažit prolomit tradiční oborové bariéry a učit se komunikovat napříč disciplínami. Právě taková snaha je původním smyslem existence Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, které právě slaví 30 let od svého založení a jemuž je věnováno toto číslo Vesmíru.

Poznámky

1) Crutzen P. J., Stoermer E. F.: The „Anthropocene“. Global Change Newsletter 41, 17–18, 2000.

2) Vesmír 95, 146, 2016/3.

3) Cílek V.: Antropocén. Vesmír 81, 67, 2002/2.

4) Pokorný P., Storch D. (eds.): Antropocén. Academia, Praha 2020, v tisku.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: 30 let CTS
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorech

Petr Pokorný

David Storch

Další články k tématu

Konec metabolické teorie?

Metabolická teorie biologie, vzniklá na přelomu století jakožto grandiózní pokus unifikovat porozumění biologickým procesům pomocí škálovacích...

Produktivita prostředíuzamčeno

Rostliny potřebují ke svému růstu teplo, vodu a sluneční svit. Není proto divu, že teplé a vlhké tropické lesy s víceméně celoroční vegetační...

O vulkánech netušených

I když žijeme na území dosti vzdáleném aktivním vulkanickým oblastem, o sopky, i ty relativně mladé, zde rozhodně nouze není. Ba naopak. Zbytky...

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...

Od vědomí k věděníuzamčeno

Za vlády behaviorismu, empiricismu a materialismu ve vědě minulého století byla introspekce dlouho (a mnohdy je dodnes) odmítána jako něco...

Ten druhý smysl: akustický obrat v dějinách vědyuzamčeno

Kdy je ladička hudební pomůckou a za jakých okolností se stává vědeckým nástrojem? Jaký je vztah mezi sluchem, zrakem a objektivitou a kdy se...

Ekonomie daru: Má každá darovaná růže svůj trn?uzamčeno

Dary obvykle přinášejí radost. Darování však může mít i stinnou stránku. Pokud například dostanete svetr se sobem v ceně 500 korun, avšak vy si...

Studia krajinyuzamčeno

Krajina někdy v běžné řeči splývá s přírodou nebo také s venkovem, tento výraz se používá i jako metafora. Řekne se výlet do přírody, myslí se...

Patočkova (skrytá) přítomnost v dnešní české filosofiiuzamčeno

Že myslitelské dílo Jana Patočky nepřestává být předmětem zájmu současných českých filosofů, je zjevné; uvádět konkrétní interpretace a polemiky...

Jak kolísal obsah CO2 za posledních 23 milionů let?

Přímá měření obsahu CO2 v atmosféře probíhají o něco delší dobu než šedesát let. Bubliny v grónském ledovci pomáhají prodloužit tuto škálu...

Latour o antropocénuuzamčeno

Bruno Latour patří mezi nejcitovanější autory v sociálních vědách. Renomé získával především jako sociolog vědy, nikdy se ale nebránil přesahům do...

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné