Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Produktivita prostředí

Problematické měření klíčové proměnné
 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 494, 2020/9
 |  Téma: 30 let CTS

Rostliny potřebují ke svému růstu teplo, vodu a sluneční svit. Není proto divu, že teplé a vlhké tropické lesy s víceméně celoroční vegetační sezonou jsou považovány za nejproduktivnější biom na Zemi. Tropické lesy jsou zároveň extrémně druhově bohaté a produktivita je tak právem považována za hlavní příčinu proměnlivosti v počtu druhů na Zemi. Tato učebnicová tvrzení ovšem narážejí na zásadní problém, že produktivitu neumíme spolehlivě stanovit, a to především na velkých prostorových škálách.

Produktivita, která vyjadřuje úživnost daného stanoviště, se nejčastěji měří jako množství rostlinné hmoty vyprodukované na jednotku plochy za jednotku času. Dá se proto celkem dobře měřit na malé ploše, kde můžeme vegetaci přímo posekat, usušit a zvážit, případně aspoň změřit její výšku nebo přírůstky kmene.

Složitější situace nastává na úrovni krajinné, kontinentální či globální, kde produktivitu přímo měřit nejde. Lze místo toho měřit jiné proměnné, u kterých předpokládáme, že s produktivitou souvisejí, a z nich pak můžeme pomocí modelů produktivitu vypočítat. Modelů globální produktivity je hodně, často se liší ve svých vstupních proměnných a bohužel i ve výsledných hodnotách. Některé modely jsou založeny výhradně na klimatických proměnných (především na teplotě a srážkách) s předpokladem, že rostliny víc rostou, když je vlhko a teplo. Jiné modely se kromě klimatických proměnných spoléhají i na míru zelenosti vegetace snímané z družic, další na intenzitu slunečního záření. Složitější modely v sobě zahrnují například i to, jak rychle různé typy vegetace rostou. Všechny modely ovšem zanedbávají fakt, že rostliny potřebují kromě vlhka a tepla i dostatek živin [1].

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: 30 let CTS
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Irena Šímová

Mgr. Irena Šímová, Ph.D., (*1982) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V CTS UK a AV ČR se zabývá možnými mechanismy, které jsou zodpovědné za variabilitu v počtu druhů na různých prostorových úrovních.
Šímová Irena

Další články k tématu

O vulkánech netušených

I když žijeme na území dosti vzdáleném aktivním vulkanickým oblastem, o sopky, i ty relativně mladé, zde rozhodně nouze není. Ba naopak. Zbytky...

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...

Od vědomí k vědění

Za vlády behaviorismu, empiricismu a materialismu ve vědě minulého století byla introspekce dlouho (a mnohdy je dodnes) odmítána jako něco...

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...

Konec metabolické teorie?

Metabolická teorie biologie, vzniklá na přelomu století jakožto grandiózní pokus unifikovat porozumění biologickým procesům pomocí škálovacích...

Dvě kulatá výročí

Přesně před dvaceti lety vyšel v jednom interním geologickém věstníku1) krátký a vtipný esej o tom, že se lidstvo díky důsledkům vědecké a...

Ten druhý smysl: akustický obrat v dějinách vědyuzamčeno

Kdy je ladička hudební pomůckou a za jakých okolností se stává vědeckým nástrojem? Jaký je vztah mezi sluchem, zrakem a objektivitou a kdy se...

Ekonomie daru: Má každá darovaná růže svůj trn?uzamčeno

Dary obvykle přinášejí radost. Darování však může mít i stinnou stránku. Pokud například dostanete svetr se sobem v ceně 500 korun, avšak vy si...

Studia krajinyuzamčeno

Krajina někdy v běžné řeči splývá s přírodou nebo také s venkovem, tento výraz se používá i jako metafora. Řekne se výlet do přírody, myslí se...

Patočkova (skrytá) přítomnost v dnešní české filosofiiuzamčeno

Že myslitelské dílo Jana Patočky nepřestává být předmětem zájmu současných českých filosofů, je zjevné; uvádět konkrétní interpretace a polemiky...

Jak kolísal obsah CO2 za posledních 23 milionů let?

Přímá měření obsahu CO2 v atmosféře probíhají o něco delší dobu než šedesát let. Bubliny v grónském ledovci pomáhají prodloužit tuto škálu na 800...

Latour o antropocénuuzamčeno

Bruno Latour patří mezi nejcitovanější autory v sociálních vědách. Renomé získával především jako sociolog vědy, nikdy se ale nebránil přesahům do...

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...