Ekonomie daru: Má každá darovaná růže svůj trn?

Dary obvykle přinášejí radost. Darování však může mít i stinnou stránku. Pokud například dostanete svetr se sobem v ceně 500 korun, avšak vy si jej ceníte na pouhých 100 korun, dochází k plýtvání ve výši 400 korun. Jaká je skutečná výše tohoto typu plýtvání při darování? Je vůbec možné tomuto plýtvání zamezit, aniž by byla popřena samotná podstata darování?

Místo svetru byste možná raději dostali dárek, který pro vás má při stejné ceně hodnotu vyšší, případně byste nepohrdli darovanou pětisetkorunovou bankovkou. Vzácné zdroje, jež byly vynaloženy na výrobu pletených sobů, mohly být využity lépe, třeba na zlepšení životních podmínek sobů opravdových.

Vánoční účetnictví

Ekonom Joel Waldfogel se v devadesátých letech 20. století pokusil spočítat velikost možné neefektivity spojené s vánočním darováním v USA. Podle jeho výpočtu při darování dochází v průměru ke „zničení“ jedné třetiny až jedné desetiny daru, což odpovídá celkové neefektivitě ve výši 4–13 miliard dolarů.¹⁾ Následné studie však ukazují, že Waldfogelovy výpočty efektivity se mohou od skutečnosti výrazně lišit. Ačkoli řada prací odhaduje výši plýtvání kolem deseti procent, což je blízko spodní hranice Waldfogelova původního odhadu, existují i studie, které zjistily, že při darování dochází spíše k tvorbě hodnoty než k jejímu ničení. Konkrétně ukazují, že hodnota darů pro obdarované je v průměru vyšší než jejich cena, a to až dvojnásobně.²⁾

Zda obecně dochází při darování k plýtvání, tedy není zřejmé. Záleží, koho se ptáte i jak se ptáte. Většina studií se navíc zaměřuje pouze na vánoční dary, a není tedy jisté, zda jsou uvedená čísla zobecnitelná na darování při jiných příležitostech. Základní intuice skrývající se za těmito výpočty je však jednoduchá: každý člověk zná svá přání zpravidla lépe než přání ostatních, a navíc je lépe než ostatní motivován tato svá přání uspokojovat. Zdá se tedy, že z hlediska efektivity je lepší, když každý nakupuje sám pro sebe. Z tohoto pohledu je též žádoucí možnou neefektivitu darování snížit. Jednou z možností je co nejvíce usnadnit vracení nevhodných darů. Další možností je nechat potenciální obdarované předem projevit svá přání třeba tím, že „napíšou Ježíškovi“. V neposlední řadě je možné neefektivitu snížit darováním peněz nebo dárkových poukazů. Existují však důvody, proč peněžní dary nemusí být tou nejlepší volbou.

Když (ne)jde o radost obdarovaného

Jedním z důvodů, proč člověk daruje věci raději než peníze, je snaha obdarované poučit či vzdělat. Takovéto paternalistické darování zahrnuje naučné knihy lidem, kteří touží po všem možném, jen ne po knihách. Pro paternalistické dárce není důležité, jestli má obdarovaný z dárku radost. Důležité je, zda má radost sám dárce. Oproti tomu altruističtí dárci jsou šťastní, pokud mají radost obdarovaní. Co říkají data ohledně paternalistického a altruistického darování?