Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Patočkova (skrytá) přítomnost v dnešní české filosofii

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 510, 2020/9
 |  Téma: 30 let CTS

Že myslitelské dílo Jana Patočky nepřestává být předmětem zájmu současných českých filosofů, je zjevné; uvádět konkrétní interpretace a polemiky by v době fulltextových vyhledávačů a internetových katalogů a bibliografií bylo nošením dříví do lesa. Patočkovo působení je však živé i na místech, kde není výslovně připomínán, a na tento víceméně skrytý vliv snad není zbytečné několika slovy poukázat.

Co vlastně mělo být účinkem Patočkova působení, jaké výsledky on sám od své filosofické práce požadoval a očekával?

Už koncem třicátých let několikrát kritizoval české vzdělané vrstvy pro nedostatečnou šíři horizontů, konkrétně pro slabý vztah k velkým „orientačním bodům“: jednou měl na mysli antiku, francouzskou filosofii 17. a 18. století a německou klasickou filosofii, jindy antiku, křesťanství a osvícenství, pokaždé však nejvíce postrádal živý, niterný vztah k antické filosofii. V následujících dekádách se jeho hodnocení situace příliš nezměnilo: když mu o třicet let později, v rozhovoru k jeho šedesátinám, položil Josef Zumr otázku, co podle něj česká filosofie potřebuje nejvíce, odpověděl: „Nejosvědčenější cestou je důkladná práce s textem. Té je nutno naučit se v semináři. Přál bych našemu filosofickému studiu vznik dobrých a stále udržovaných seminářů o hlavních velkých postavách a tématech filosofie: Platón, Aristotelés, Descartes, Spinoza, Leibniz, Kant, Hegel… jen abych jmenoval ty hlavní nezbytné.“

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: 30 let CTS
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filosofie

O autorovi

Jan Frei

Jan Frei, Ph.D. et Ph.D., (*1971) studoval hudební vědu na Univerzitě Karlově v Praze (Mgr. 1995, Ph.D. 2003). Roku 2014 získal tamtéž doktorát v oboru filosofie. V současnosti působí jako vedoucí Archivu Jana Patočky, který je součástí CTS.
Frei Jan

Další články k tématu

Od vědomí k vědění

Za vlády behaviorismu, empiricismu a materialismu ve vědě minulého století byla introspekce dlouho (a mnohdy je dodnes) odmítána jako něco...

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...

Konec metabolické teorie?

Metabolická teorie biologie, vzniklá na přelomu století jakožto grandiózní pokus unifikovat porozumění biologickým procesům pomocí škálovacích...

Produktivita prostředíuzamčeno

Rostliny potřebují ke svému růstu teplo, vodu a sluneční svit. Není proto divu, že teplé a vlhké tropické lesy s víceméně celoroční vegetační...

O vulkánech netušených

I když žijeme na území dosti vzdáleném aktivním vulkanickým oblastem, o sopky, i ty relativně mladé, zde rozhodně nouze není. Ba naopak. Zbytky...

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...

Dvě kulatá výročí

Přesně před dvaceti lety vyšel v jednom interním geologickém věstníku1) krátký a vtipný esej o tom, že se lidstvo díky důsledkům vědecké...

Ten druhý smysl: akustický obrat v dějinách vědyuzamčeno

Kdy je ladička hudební pomůckou a za jakých okolností se stává vědeckým nástrojem? Jaký je vztah mezi sluchem, zrakem a objektivitou a kdy se...

Ekonomie daru: Má každá darovaná růže svůj trn?uzamčeno

Dary obvykle přinášejí radost. Darování však může mít i stinnou stránku. Pokud například dostanete svetr se sobem v ceně 500 korun, avšak vy si...

Studia krajinyuzamčeno

Krajina někdy v běžné řeči splývá s přírodou nebo také s venkovem, tento výraz se používá i jako metafora. Řekne se výlet do přírody, myslí se...

Jak kolísal obsah CO2 za posledních 23 milionů let?

Přímá měření obsahu CO2 v atmosféře probíhají o něco delší dobu než šedesát let. Bubliny v grónském ledovci pomáhají prodloužit tuto škálu...

Latour o antropocénuuzamčeno

Bruno Latour patří mezi nejcitovanější autory v sociálních vědách. Renomé získával především jako sociolog vědy, nikdy se ale nebránil přesahům do...

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné