Antimikrobiální peptidy

Staphylococcus aureus rezistentní na methicillin (MRSA), Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter baumanii, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, patogenní enterokoky či původci tuberkulózy jsou příklady bakterií s častým výskytem rezistentních kmenů. Na následky infekce způsobené některou z těchto bakterií každoročně v zemích EU (tedy v zemích s vyspělou lékařskou péčí) zemře 25 000 pacientů. Pouhých sedmdesát let od uvedení antibiotik do léčebné praxe nám hrozí, že již v blízké budoucnosti nebudeme mít proti několika typům bakterií účinná antibiotika. Dnes již všichni víme, že příčinou bylo a je nevhodné a neodůvodněné používání antibiotik v humánní i veterinární medicíně.

Abychom se nedostali do doby, kdy antibiotika přestanou fungovat úplně, je nezbytná změna přístupu k užívání antibiotik. To je bezesporu významný krok, započatý již před lety, který spěje k zásadnímu zpomalení rozvoje a šíření bakterií odolných vůči antibiotikům. Není to však počin plně postačující. Vedle toho je nezbytné pokračovat ve výzkumu a vývoji nových antimikrobiálních látek, a to nejlépe takových, které by díky odlišnému mechanismu působení, než mají současná antibiotika, nevytvářely rezistenci. Mezi nové typy antimikrobiálních látek patří antimikrobiální peptidy. Ty sice ještě nebyly uvedeny do klinické praxe, představují však jednu z možných kategorií hledaných protiinfekčních látek.