V mezioborovosti je síla
| 8. 9. 2016Ústav organické chemie a biochemie je zásluhou licenčních poplatků, které farmaceutická firma Gilead Sciences platí za právo využívat látky z laboratoře Antonína Holého, s velkým náskokem nejbohatší z ústavů Akademie věd ČR. Jeho ředitel Zdeněk Hostomský se snaží úspěchy minulosti využít jako katalyzátor úspěchů budoucích.
Příští rok vyprší patenty na terapeutické využití tenofoviru – účinné látky v lécích proti viru HIV a hepatitidě B. Zatím ústavu přinášejí miliardy korun. Jste připraveni na okamžik, kdy zdroj příjmů zeslábne? — Podařilo se nám vyjednat určitou participaci na nové látce odvozené od tenofoviru, TAF, která má pro pacienty některé výhodné vlastnosti a loni ji schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Už se začal prodávat a nám z něj budou plynout příjmy podle licenční smlouvy. Máme jen orientační projekce, jak to za rok bude vypadat. Zatím bych se omezil na konstatování, že sice nastane pokles příjmů, ale ne na nulu.
Máte kromě tenofoviru ve hře i něco dalšího? — Máme několik projektů s různými institucemi včetně Gilead Sciences. Společně jsme vyvinuli nový preparát proti viru HIV. Máme společný patent a uvidíme, jak s tou látkou firma naloží. Dělají směs účinných látek v jedné tabletce, těch kombinací je několik, každá je vhodná pro jiný typ pacientů a tato látka by mohla být součástí některých z nich. Je tam velká konkurence, ale máme želízko v ohni. Dále spolupracujeme třeba s Univerzitou Johnse Hopkinse, přes kterou je napojení na jiné firmy. Máme sedm až devět projektů, které by potenciálně mohly v budoucnu něco přinést, ale je to samozřejmě nesmírně těžké. Jsou v preklinické fázi, dva jsou relativně blízko první fáze klinického testování. Je třeba toho zkoušet hodně a občas něco vyjde.
Mnozí farmaceutickým firmám vyčítají, že vydělávají na lidském zdraví. Řešíte v ústavu etickou otázku využití vašich objevů? — Kdyby se motiv zisku z farmaceutického průmyslu odstranil, nemohlo by to fungovat. Do vývoje léků by musely investovat státy. Je pravda, že ve Spojených státech mají NIH a další instituce programy, v nichž za peníze daňových poplatníků nějaké léky vyvíjejí, ale ve srovnání s firmami je to pomalé a neefektivní. Významnou roli začínají hrát nadace, typicky Bill and Melinda Gates Foundation. Už několik let spolupracujeme s ústavem Calibr v kalifornské La Jolle, který od této nadace dostal velké peníze na screenování látek proti zanedbávaným tropickým nemocem. Posíláme jim naše knihovny látek a máme několik zajímavých „zásahů“. Není vyloučeno, že by z toho něco mohlo být. Asi z toho nebudeme mít velké peníze, ale můžeme mít dobrý pocit, že naše chemie pomůže v boji s těmito nemocemi.
Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.