Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

V mezioborovosti je síla

 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 490, 2016/9
 |  Téma: Chemie života

Ústav organické chemie a biochemie je zásluhou licenčních poplatků, které farmaceutická firma Gilead Sciences platí za právo využívat látky z laboratoře Antonína Holého, s velkým náskokem nejbohatší z ústavů Akademie věd ČR. Jeho ředitel Zdeněk Hostomský se snaží úspěchy minulosti využít jako katalyzátor úspěchů budoucích.

Příští rok vyprší patenty na terapeutické využití tenofoviru – účinné látky v lécích proti viru HIV a hepatitidě B. Zatím ústavu přinášejí miliardy korun. Jste připraveni na okamžik, kdy zdroj příjmů zeslábne? — Podařilo se nám vyjednat určitou participaci na nové látce odvozené od tenofoviru, TAF, která má pro pacienty některé výhodné vlastnosti a loni ji schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Už se začal prodávat a nám z něj budou plynout příjmy podle licenční smlouvy. Máme jen orientační projekce, jak to za rok bude vypadat. Zatím bych se omezil na konstatování, že sice nastane pokles příjmů, ale ne na nulu.

Máte kromě tenofoviru ve hře i něco dalšího? — Máme několik projektů s různými institucemi včetně Gilead Sciences. Společně jsme vyvinuli nový preparát proti viru HIV. Máme společný patent a uvidíme, jak s tou látkou firma naloží. Dělají směs účinných látek v jedné tabletce, těch kombinací je několik, každá je vhodná pro jiný typ pacientů a tato látka by mohla být součástí některých z nich. Je tam velká konkurence, ale máme želízko v ohni. Dále spolupracujeme třeba s Univerzitou Johnse Hopkinse, přes kterou je napojení na jiné firmy. Máme sedm až devět projektů, které by potenciálně mohly v budoucnu něco přinést, ale je to samozřejmě nesmírně těžké. Jsou v preklinické fázi, dva jsou relativně blízko první fáze klinického testování. Je třeba toho zkoušet hodně a občas něco vyjde.

Mnozí farmaceutickým firmám vyčítají, že vydělávají na lidském zdraví. Řešíte v ústavu etickou otázku využití vašich objevů? — Kdyby se motiv zisku z farmaceutického průmyslu odstranil, nemohlo by to fungovat. Do vývoje léků by musely investovat státy. Je pravda, že ve Spojených státech mají NIH a další instituce programy, v nichž za peníze daňových poplatníků nějaké léky vyvíjejí, ale ve srovnání s firmami je to pomalé a neefektivní. Významnou roli začínají hrát nadace, typicky Bill and Melinda Gates Foundation. Už několik let spolupracujeme s ústavem Calibr v kalifornské La Jolle, který od této nadace dostal velké peníze na screenování látek proti zanedbávaným tropickým nemocem. Posíláme jim naše knihovny látek a máme několik zajímavých „zásahů“. Není vyloučeno, že by z toho něco mohlo být. Asi z toho nebudeme mít velké peníze, ale můžeme mít dobrý pocit, že naše chemie pomůže v boji s těmito nemocemi.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Chemie života
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Ebola: epidemie skončila, boj s virem pokračuje

Přesně před čtyřiceti lety pronikly na veřejnost první zprávy o nové agresivní infekční nemoci, způsobující krvácení ze sliznic, horečku a problémy...

Molekulární tlačítka na černých skříňkách

Skladování inzulinu ve slinivce, vylévání neurotransmiterů do synaptické štěrbiny nebo průchod potenciálních léčiv buněčnou membránou. To jsou...

Nevídané dobrodružství chemika Holého

Antonín Holý se svou prací zařadil k nejúspěšnějším českým přírodovědcům a světovým chemikům 20. století. V jeho laboratoři se zrodily mj. léky...

Boj proti bakteriálním toxinůmuzamčeno

Pokud patogenní bakterie produkcí toxinů poškozují buňky, je nasnadě, že imunitní systém organismu se snaží patogenním bakteriím bránit a naopak...

Peptidy – naděje pro léčbu obezityuzamčeno

Zázračná pilulka proti obezitě neexistuje a jen tak se neobjeví. Naději, že najdeme účinné léky, dnes představují peptidové hormony, regulující...

Návrat staré dámyuzamčeno

Když bylo pro virologii a biologii nádorů potřeba najít šikovné chemické nástroje, zrodily se první chytré molekuly a nový vědní obor – chemická...

Motýli voní i zpívajíuzamčeno

Motýli spolu komunikují pomocí chemických látek čili feromonů, které vypouštějí do okolí a lákají jimi sexuálního partnera. Někteří motýlí...

Proč je hepatitida B nebezpečnáuzamčeno

Podle Světové zdravotnické organizace se ve světě ročně nakazí virem hepatitidy A 1,4 milionu lidí a virem hepatitidy B 10–30 milionů lidí....

Antimikrobiální peptidyuzamčeno

Mezi největší problémy současné medicíny patří rezistence bakterií k běžně užívaným antibiotikům. Původně účinná antibiotika selhávají, a tím se...

Malý velký oxiduzamčeno

Změna postoje k dusičnanům a dusitanům v potravinách překvapivě souvisí s oxidem dusnatým – malou molekulou, která se vyskytuje v procesech, kde...

Štěpení singletuuzamčeno

Motivací pro ambiciózní cíl – zvýšení účinnosti solárních článků – jsou rostoucí energetické potřeby lidstva. Lidstvo stále hledá nejlepší a...

Jak vidět elektřinuuzamčeno

Jak fungují feromony? Hledání odpovědi na tuto otázku mne přivedlo k studiu elektrických signálů vysílaných neurony, k optickým mikroskopům a...

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...