Storchová Radka
Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě
v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.
Počet článků: 21
O slavících a děravých druhových hranicích
22. 7. 2010 | Vesmír 89, 425, 2010/7
Vznik nových druhů (speciace) je důležitý evoluční proces, jemuž vděčíme za úžasnou biologickou rozmanitost, kterou kolem sebe vidíme. Není se...
Výhody mezidruhového křížení
13. 3. 2008 | Vesmír 87, 152, 2008/3
Pářit se s jedinci cizího druhu je obecně považováno za velmi nevýhodné, neboť většinou vede k narození špatně adaptovaných, neživotaschopných nebo...
Dobré matky mají špatné syny
15. 3. 2007 | Vesmír 86, 140, 2007/3
Samice a samci se často liší svými schopnostmi, přednostmi a potřebami, z čehož plyne skutečnost, že to, co je dobré pro jedno pohlaví, nemusí být...
Genetický rozvod wasmannie
16. 1. 2006 | Vesmír 85, 13, 2006/1
Někdy nám může připadat, že muži a ženy jsou svým chováním, názory či chutěmi odlišní tak dalece, jako kdyby šlo o dva různé živočišné druhy. Ve...
Biologie in silico
13. 10. 2005 | Vesmír 84, 582, 2005/10
Tak jako se zoologové a botanici už po staletí zabývají vznikem, rozšířením, migracemi a vymíráním jednotlivých druhů rostlin a živočichů, mají...
O původu těhotenských nevolností
5. 9. 2002 | Vesmír 81, 490, 2002/9
Ranní nevolnost, slabost, mdloby, nechutenství – to vše bývá první předzvěstí příchodu nového člena rodiny. Mají tyto časné příznaky těhotenství...
Proč existují právě dvě pohlaví?
5. 10. 2001 | Vesmír 80, 550, 2001/10
Ve Vesmíru (80, 10, 2001/1) byla zodpovězena otázka, proč existují právě dvě pohlaví. Podle Radky Aixnerové i Tomáše Grima za to můžou...
Co všechno se dá z našich buněk vyčíst
5. 6. 2001 | Vesmír 80, 350, 2001/6
Po výborných knihách The Red Queen (Červená královna) a The Origins of Virtue (Původ ctnosti), které v minulých dvou letech vyšly i v češtině, se...
Odpověď na každou otázku
5. 1. 2001 | Vesmír 80, 10, 2001/1
Proč existují právě dvě pohlaví? Myslím, že touto otázkou si láme hlavu víc lidí. Je opravdu podivuhodné, že máme pouze dvě pohlaví. Bylo by pro...
Život bez sexu
5. 10. 2000 | Vesmír 79, 546, 2000/10
Rozmnožovat se pohlavně je výhodné, alespoň z dlouhodobého hlediska (viz Flegr, Vesmír 74, 268, 1995/5). I většina nepohlavně se množících druhů se...
Umlčování genů jako antivirová obrana
5. 9. 2000 | Vesmír 79, 485, 2000/9
I rostliny a bezobratlí živočichové mají své imunitní mechanizmy, jimiž se brání před vetřelci, i když zdaleka ne tak rafinované a komplikované...
Co se děje se samčími mitochondriemi?
5. 2. 2000 | Vesmír 79, 116, 2000/2
Všichni asi znáte poučku: „Mitochondrie se dědí výhradně po matce“. Tento fakt býval vysvětlován tím, že samčí mitochondrie zůstávají po oplození...
X chromozom a sexuálně antagonistické geny
5. 1. 2000 | Vesmír 79, 56, 2000/1
Pohlavní chromozomy (X, Y) jsou v mnohém odlišné od ostatních chromozomů autozomů. Tato odlišnost se týká především chromozomu Y, který se šíří...
O vybíravosti samic
5. 12. 1999 | Vesmír 78, 678, 1999/12
Samice všech zvířat jsou velmi vybíravé při volbě otce svých potomků. Do svých mláďat investují více energie než samci, a proto jich mívají méně,...
Světelný receptor času
5. 7. 1999 | Vesmír 78, 415, 1999/7
Mnoho fyziologických procesů v našem těle (spánek, produkce některých hormonů – např. melatoninu – změna teploty a další) je řízeno cirkadiánními...
Co ukazují mitochondriální hodiny?
5. 6. 1999 | Vesmír 78, 356, 1999/6
V druhé polovině 70. let začali biologové využívat k určování příbuznosti různých organizmů vedle jaderné DNA také DNA mitochondriální (mtDNA). Je...
Původ HIV1 odhalen
5. 5. 1999 | Vesmír 78, 296, 1999/5
Odkud se vzal ten prohnaný virus, s nímž se už tak dlouho neúspěšně potýkáme? Nezavedli jsme si ho žádnou vakcínou, ani ho nestvořila vláda, jak...
Evoluce pohlavních chromozomů
5. 3. 1999 | Vesmír 78, 176, 1999/3
Pohlavní chromozomy, určující pohlaví jedince, vznikly v evoluci nezávisle na sobě několikrát. Přesto však mají mnohé společné vlastnosti. To...
Tankyráza – nový pomocník pro telomerázu
5. 2. 1999 | Vesmír 78, 115, 1999/2
Buňky našeho těla nejsou – až na pár výjimek – nesmrtelné. Délka jejich života je mimo jiné určena délkou telomer (opakujících se sekvencí...
Mitochondrie, či hydrogenozomy?
5. 2. 1999 | Vesmír 78, 116, 1999/2
Každá buňka potřebuje k svému životu energii. Tu eukaryoti vyrábějí (nebo spíše převádějí z nevyužitelné formy do formy pro buňku využitelné, tedy...
Strana:
[1]
[2]