Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

X chromozom a sexuálně antagonistické geny

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 56, 2000/1

Pohlavní chromozomy (X, Y) jsou v mnohém odlišné od ostatních chromozomů autozomů. Tato odlišnost se týká především chromozomu Y, který se šíří výhradně ze samce na samce – sám totiž způsobuje, že jeho nositel se samcem stane a nerekombinuje se svým párovým chromozomem X, takže jeho geny jsou na něm napořád uvězněny. Ideální situace pro ty geny, jež přinášejí výhody samcům, avšak nevýhody samicím (sexuálně antagonistické geny, viz Vesmír 78, 678, 1999/12). Chromozom X je autozomům podobnější. V samicích se stejně jako autozomy vyskytuje v páru a klidně si rekombinuje se svým párovým X. Jen v samcích dostane do dvojice netečný Y. Na první pohled se tedy zdá, že není důvod, aby se na chromozomu X hromadily nějaké zvláštní geny. Nedávné výzkumy však ukázaly opak. Na chromozomu X se s větší pravděpodobností, než by příslušelo náhodě, vyskytují jednak geny, jež určitým způsobem souvisejí s pohlavím a s rozmnožováním jedinců (tj. geny, jejichž mutace způsobují změnu pohlaví, abnormality genitálií nebo sterilitu jedinců), jednak geny pro pohlavně selektované vlastnosti morfologické i charakterové. Proč se takovéto geny na X shromažďují? Možnou odpověď nám přinášejí dvě teorie, podle nichž se na chromozomu X budou hromadit některé sexuálně antagonistické geny (právě ty často ovlivňují pohlavní vývoj a rozmnožování). Podle první teorie příznivé místo na chromozomu X nacházejí recesivní mutace, které jsou prospěšné samcům, ale škodí samicím. U samců s jedním X se totiž recesivní alela projeví, na rozdíl od samic, kde její projev může být potlačen druhou dominantní alelou. Šíření této recesivní alely se začne zpomalovat, až když se alela rozšíří natolik, že se začnou objevovat samičí jedinci nesoucí obě alely recesivní. Druhá teorie ukazuje, že na chromozomu X se budou rychleji šířit i dominantní mutace, tentokrát však výhodné jen pro samice, a to proto, že X stráví dvě třetiny svého času v samicích a jen jednu třetinu v samcích. Chromozom X tedy může vychytávat sexuálně antagonistické geny prospěšné jak samcům, tak samicím. (Trends in Genetics 15, 383–385, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné