Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

X chromozom a sexuálně antagonistické geny

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 56, 2000/1

Pohlavní chromozomy (X, Y) jsou v mnohém odlišné od ostatních chromozomů autozomů. Tato odlišnost se týká především chromozomu Y, který se šíří výhradně ze samce na samce – sám totiž způsobuje, že jeho nositel se samcem stane a nerekombinuje se svým párovým chromozomem X, takže jeho geny jsou na něm napořád uvězněny. Ideální situace pro ty geny, jež přinášejí výhody samcům, avšak nevýhody samicím (sexuálně antagonistické geny, viz Vesmír 78, 678, 1999/12). Chromozom X je autozomům podobnější. V samicích se stejně jako autozomy vyskytuje v páru a klidně si rekombinuje se svým párovým X. Jen v samcích dostane do dvojice netečný Y. Na první pohled se tedy zdá, že není důvod, aby se na chromozomu X hromadily nějaké zvláštní geny. Nedávné výzkumy však ukázaly opak. Na chromozomu X se s větší pravděpodobností, než by příslušelo náhodě, vyskytují jednak geny, jež určitým způsobem souvisejí s pohlavím a s rozmnožováním jedinců (tj. geny, jejichž mutace způsobují změnu pohlaví, abnormality genitálií nebo sterilitu jedinců), jednak geny pro pohlavně selektované vlastnosti morfologické i charakterové. Proč se takovéto geny na X shromažďují? Možnou odpověď nám přinášejí dvě teorie, podle nichž se na chromozomu X budou hromadit některé sexuálně antagonistické geny (právě ty často ovlivňují pohlavní vývoj a rozmnožování). Podle první teorie příznivé místo na chromozomu X nacházejí recesivní mutace, které jsou prospěšné samcům, ale škodí samicím. U samců s jedním X se totiž recesivní alela projeví, na rozdíl od samic, kde její projev může být potlačen druhou dominantní alelou. Šíření této recesivní alely se začne zpomalovat, až když se alela rozšíří natolik, že se začnou objevovat samičí jedinci nesoucí obě alely recesivní. Druhá teorie ukazuje, že na chromozomu X se budou rychleji šířit i dominantní mutace, tentokrát však výhodné jen pro samice, a to proto, že X stráví dvě třetiny svého času v samicích a jen jednu třetinu v samcích. Chromozom X tedy může vychytávat sexuálně antagonistické geny prospěšné jak samcům, tak samicím. (Trends in Genetics 15, 383–385, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné