mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

X chromozom a sexuálně antagonistické geny

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 56, 2000/1

Pohlavní chromozomy (X, Y) jsou v mnohém odlišné od ostatních chromozomů autozomů. Tato odlišnost se týká především chromozomu Y, který se šíří výhradně ze samce na samce – sám totiž způsobuje, že jeho nositel se samcem stane a nerekombinuje se svým párovým chromozomem X, takže jeho geny jsou na něm napořád uvězněny. Ideální situace pro ty geny, jež přinášejí výhody samcům, avšak nevýhody samicím (sexuálně antagonistické geny, viz Vesmír 78, 678, 1999/12). Chromozom X je autozomům podobnější. V samicích se stejně jako autozomy vyskytuje v páru a klidně si rekombinuje se svým párovým X. Jen v samcích dostane do dvojice netečný Y. Na první pohled se tedy zdá, že není důvod, aby se na chromozomu X hromadily nějaké zvláštní geny. Nedávné výzkumy však ukázaly opak. Na chromozomu X se s větší pravděpodobností, než by příslušelo náhodě, vyskytují jednak geny, jež určitým způsobem souvisejí s pohlavím a s rozmnožováním jedinců (tj. geny, jejichž mutace způsobují změnu pohlaví, abnormality genitálií nebo sterilitu jedinců), jednak geny pro pohlavně selektované vlastnosti morfologické i charakterové. Proč se takovéto geny na X shromažďují? Možnou odpověď nám přinášejí dvě teorie, podle nichž se na chromozomu X budou hromadit některé sexuálně antagonistické geny (právě ty často ovlivňují pohlavní vývoj a rozmnožování). Podle první teorie příznivé místo na chromozomu X nacházejí recesivní mutace, které jsou prospěšné samcům, ale škodí samicím. U samců s jedním X se totiž recesivní alela projeví, na rozdíl od samic, kde její projev může být potlačen druhou dominantní alelou. Šíření této recesivní alely se začne zpomalovat, až když se alela rozšíří natolik, že se začnou objevovat samičí jedinci nesoucí obě alely recesivní. Druhá teorie ukazuje, že na chromozomu X se budou rychleji šířit i dominantní mutace, tentokrát však výhodné jen pro samice, a to proto, že X stráví dvě třetiny svého času v samicích a jen jednu třetinu v samcích. Chromozom X tedy může vychytávat sexuálně antagonistické geny prospěšné jak samcům, tak samicím. (Trends in Genetics 15, 383–385, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...