Světelný receptor času

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 415, 1999/7

Mnoho fyziologických procesů v našem těle (spánek, produkce některých hormonů – např. melatoninu – změna teploty a další) je řízeno cirkadiánními hodinami. Jak jejich název napovídá, běží s periodou vždy o něco větší či menší než 24 hodin, a proto se musí synchronizovat s vnější fotoperiodou (den a noc) trvající přesně 24 hodin. Umožňuje to světelný signál, který se skrz oční sítnici dostává do suprachiazmatického jádra hypotalamu – centra cirkadiánních hodin – uloženého přibližně v oblasti překřížení optických nervů. Až dosud se myslelo, že světlo, ať už nám poskytuje časovou či optickou informaci, je vždy registrováno stejnými receptory – tyčinkami a čípky. Nedávno se však podařilo připravit myši, které neměly ani tyčinky, ani čípky, a přesto kupodivu vnímaly střídající se den a noc stejně jako zdravé vidící myši. Když se jim však odstranily celé oči, přestaly se jejich vnitřní hodiny s vnějším prostředím synchronizovat a myši se začaly v čase předbíhat (perioda jejich cirkadiánních hodin je menší než 24 hodin). Zdálo se tedy, že na sítnici existuje nějaký další světelný receptor, který nás informuje o čase. Horkým kandidátem se stal nedávno objevený protein (Cry) vyskytující se v očích a suprachiazmatickém jádru, který je velmi podobný rostlinnému pigmentu zachycujícímu modré světlo – kryptochromu. Současné experimenty však ukazují, že to s proteinem Cry bude asi o trochu složitější, než se původně myslelo. Aby se zjistilo, jak Cry cirkadiánní hodiny ovlivňuje, připravily se myši bez tohoto proteinu. Výsledek byl překvapivý – myši své hodiny ztratily. (Science 284, 502–507; Nature 398, 627–630)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné