Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Světelný receptor času

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 415, 1999/7

Mnoho fyziologických procesů v našem těle (spánek, produkce některých hormonů – např. melatoninu – změna teploty a další) je řízeno cirkadiánními hodinami. Jak jejich název napovídá, běží s periodou vždy o něco větší či menší než 24 hodin, a proto se musí synchronizovat s vnější fotoperiodou (den a noc) trvající přesně 24 hodin. Umožňuje to světelný signál, který se skrz oční sítnici dostává do suprachiazmatického jádra hypotalamu – centra cirkadiánních hodin – uloženého přibližně v oblasti překřížení optických nervů. Až dosud se myslelo, že světlo, ať už nám poskytuje časovou či optickou informaci, je vždy registrováno stejnými receptory – tyčinkami a čípky. Nedávno se však podařilo připravit myši, které neměly ani tyčinky, ani čípky, a přesto kupodivu vnímaly střídající se den a noc stejně jako zdravé vidící myši. Když se jim však odstranily celé oči, přestaly se jejich vnitřní hodiny s vnějším prostředím synchronizovat a myši se začaly v čase předbíhat (perioda jejich cirkadiánních hodin je menší než 24 hodin). Zdálo se tedy, že na sítnici existuje nějaký další světelný receptor, který nás informuje o čase. Horkým kandidátem se stal nedávno objevený protein (Cry) vyskytující se v očích a suprachiazmatickém jádru, který je velmi podobný rostlinnému pigmentu zachycujícímu modré světlo – kryptochromu. Současné experimenty však ukazují, že to s proteinem Cry bude asi o trochu složitější, než se původně myslelo. Aby se zjistilo, jak Cry cirkadiánní hodiny ovlivňuje, připravily se myši bez tohoto proteinu. Výsledek byl překvapivý – myši své hodiny ztratily. (Science 284, 502–507; Nature 398, 627–630)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné