Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Světelný receptor času

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 415, 1999/7

Mnoho fyziologických procesů v našem těle (spánek, produkce některých hormonů – např. melatoninu – změna teploty a další) je řízeno cirkadiánními hodinami. Jak jejich název napovídá, běží s periodou vždy o něco větší či menší než 24 hodin, a proto se musí synchronizovat s vnější fotoperiodou (den a noc) trvající přesně 24 hodin. Umožňuje to světelný signál, který se skrz oční sítnici dostává do suprachiazmatického jádra hypotalamu – centra cirkadiánních hodin – uloženého přibližně v oblasti překřížení optických nervů. Až dosud se myslelo, že světlo, ať už nám poskytuje časovou či optickou informaci, je vždy registrováno stejnými receptory – tyčinkami a čípky. Nedávno se však podařilo připravit myši, které neměly ani tyčinky, ani čípky, a přesto kupodivu vnímaly střídající se den a noc stejně jako zdravé vidící myši. Když se jim však odstranily celé oči, přestaly se jejich vnitřní hodiny s vnějším prostředím synchronizovat a myši se začaly v čase předbíhat (perioda jejich cirkadiánních hodin je menší než 24 hodin). Zdálo se tedy, že na sítnici existuje nějaký další světelný receptor, který nás informuje o čase. Horkým kandidátem se stal nedávno objevený protein (Cry) vyskytující se v očích a suprachiazmatickém jádru, který je velmi podobný rostlinnému pigmentu zachycujícímu modré světlo – kryptochromu. Současné experimenty však ukazují, že to s proteinem Cry bude asi o trochu složitější, než se původně myslelo. Aby se zjistilo, jak Cry cirkadiánní hodiny ovlivňuje, připravily se myši bez tohoto proteinu. Výsledek byl překvapivý – myši své hodiny ztratily. (Science 284, 502–507; Nature 398, 627–630)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné