Aktuální číslo:

2019/1

Téma měsíce:

Led

Světelný receptor času

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 415, 1999/7

Mnoho fyziologických procesů v našem těle (spánek, produkce některých hormonů – např. melatoninu – změna teploty a další) je řízeno cirkadiánními hodinami. Jak jejich název napovídá, běží s periodou vždy o něco větší či menší než 24 hodin, a proto se musí synchronizovat s vnější fotoperiodou (den a noc) trvající přesně 24 hodin. Umožňuje to světelný signál, který se skrz oční sítnici dostává do suprachiazmatického jádra hypotalamu – centra cirkadiánních hodin – uloženého přibližně v oblasti překřížení optických nervů. Až dosud se myslelo, že světlo, ať už nám poskytuje časovou či optickou informaci, je vždy registrováno stejnými receptory – tyčinkami a čípky. Nedávno se však podařilo připravit myši, které neměly ani tyčinky, ani čípky, a přesto kupodivu vnímaly střídající se den a noc stejně jako zdravé vidící myši. Když se jim však odstranily celé oči, přestaly se jejich vnitřní hodiny s vnějším prostředím synchronizovat a myši se začaly v čase předbíhat (perioda jejich cirkadiánních hodin je menší než 24 hodin). Zdálo se tedy, že na sítnici existuje nějaký další světelný receptor, který nás informuje o čase. Horkým kandidátem se stal nedávno objevený protein (Cry) vyskytující se v očích a suprachiazmatickém jádru, který je velmi podobný rostlinnému pigmentu zachycujícímu modré světlo – kryptochromu. Současné experimenty však ukazují, že to s proteinem Cry bude asi o trochu složitější, než se původně myslelo. Aby se zjistilo, jak Cry cirkadiánní hodiny ovlivňuje, připravily se myši bez tohoto proteinu. Výsledek byl překvapivý – myši své hodiny ztratily. (Science 284, 502–507; Nature 398, 627–630)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Dostali jsme obrovskou šanci

Dostali jsme obrovskou šanci

Eva Bobůrková  |  7. 1. 2019
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního...
Dejte to k ledu. Ale ke kterému?

Dejte to k ledu. Ale ke kterému? uzamčeno

Dominik Heger  |  7. 1. 2019
„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...
Nedopsaný příběh červeného sněhu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné