Co se děje se samčími mitochondriemi?

Všichni asi znáte poučku: „Mitochondrie se dědí výhradně po matce“. Tento fakt býval vysvětlován tím, že samčí mitochondrie zůstávají po oplození uvězněny ve spermii a do cytoplazmy vajíčka vůbec nevstupují. Ukázalo se však, že věc se má trochu jinak. Úspěšná spermie, po tom, co splyne s vajíčkem, předává do jeho cytoplazmy nejen své jádro, ale i své mitochondrie, které jsou tím ovšem odsouzeny ke zničení. Ve vajíčku jsou totiž samčí mitochondrie označeny speciálním proteinem ubikvitinem, jenž jim slouží jako jízdenka do zvláštních organel, proteazomů, které štěpí všechny proteiny, co se do nich dostanou (viz Vesmír 75, 250, 1996/5 a Vesmír 74, 554, 1995/10). Tak jsou do třetího rozdělení oplozeného vajíčka zlikvidovány všechny otcovy mitochondrie. Úplně stejně se buňky našeho těla zbavují také starých či špatně utvořených proteinů. Do určité míry jsou samčí mitochondrie ubikvitinizovány už v samčích pohlavních orgánech, tam jsou ale tyto jejich značky pečlivě kryty disulfidovými vazbami. Teprve když mitochondrie jakožto továrny na výrobu energie odvedou svou práci, tj. zajistí, aby spermie dopravila svůj genetický materiál do vajíčka, můžou být v cíli své cesty zničeny. V určitých případech se však samčím mitochondriím daří samičí destruktivní mašinerii unikat. U mezidruhových kříženců (domestikovaná kráva-gaur indický, myší hybridi) se ukázalo, že samčí mitochondrie nejsou ve vajíčku „ubikvitinizovány“ a přežívají i po třetím buněčném dělení. To by mohl být jeden z mechanizmů přispívajících k udržování mezidruhových reprodukčních bariér. (Nature 402, 371, 1999)