Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Život bez sexu

 |  5. 10. 2000
 |  Vesmír 79, 546, 2000/10

Rozmnožovat se pohlavně je výhodné, alespoň z dlouhodobého hlediska (viz Flegr, Vesmír 74, 268, 1995/5). I většina nepohlavně se množících druhů se jednou za čas rozmnoží pohlavně. Ty, které tak neučiní, jsou odsouzeny k vymření, ať už kvůli hromadícím se škodlivým mutacím nebo kvůli parazitům, kteří si s nimi poradí podobně jako kůrovec se smrkovými monokulturami. Proto v přírodě nenajdeme širší skupinu příbuzných druhů, které by to dělaly výhradně nepohlavně. Až na jednu výjimku. U jedné skupiny vířníků (Bdelloidea), čítající 360 druhů, nikdo neviděl samce. Přesto se dlouho myslelo, že samičky přece jenom sex tajně provozují. Teprve nahlédnutí do jejich genomu ukázalo, že se skutečně už dobrých 80 milionů let množí pouze nepohlavně. Jak se taková věc dá z genomu vyčíst? Pohlavně se rozmnožující tvorové mají každý gen ve dvou víceméně stejných kopiích (alelách), které vykonávají stejnou funkci. Když má na svět přijít potomek, dostane od každého rodiče vždy po jedné alele, a tento nový pár musí fungovat tak, jak má. Běda, kdyby se sešly dvě neschopné alely! Teď si ale představte, že se jednou takový organizmus rozhodne množit pouze nepohlavně. Jeho alely zůstanou navždy spolu. Jedna z nich pak může zmutovat a začít dělat něco jiného. Nevadí to (pokud ta druhá zvládne vykonávat jejich práci sama), protože nehrozí, že by se v další generaci potkala s jinou alelou, která by ji v její původní činnosti nedovedla zastoupit. Ze dvou alel jednoho genu se tak pomalu stávají dva odlišné geny diploidní genom se mění v haploidní s dvojnásobným počtem genů. A z toho, jak moc už se od sebe alely liší, je možné spočítat, před kolika lety se daná skupina organizmů začala rozmnožovat nepohlavně. Teď zbývá přijít na to, jak mohli vířníci bez sexu tak dlouho přežít. (Science 288, 1211-1215)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...