Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Evoluce pohlavních chromozomů

 |  5. 3. 1999
 |  Vesmír 78, 176, 1999/3

Pohlavní chromozomy, určující pohlaví jedince, vznikly v evoluci nezávisle na sobě několikrát. Přesto však mají mnohé společné vlastnosti. To znamená, že na ně při jejich utváření působily podobné síly. Zdá se, že za evolucí pohlavních chromozomů stojí konflikt mezi zájmy samců a samic.

Představme si nějaký gen velmi výhodný pro samce, avšak nevýhodný pro samice – například gen pro pestré zbarvení. Z hlediska přírodního výběru je takový gen obecně nevýhodný, nicméně u samců nad touto nevýhodou převažuje výhoda většího úspěchu při získávání samic, a tudíž většího množství potomků (viz Vesmír 75, 443, 1996/8). Nejlepší by bylo, kdyby se takový gen a jiné podobné mohly vyskytovat pouze u samců. Toho lze dosáhnout umístěním těchto genů na chromozom, který nerekombinuje s příslušným párovým chromozomem (neobsahujícím pro samice nevýhodné geny), a tudíž se nedostane do samic. U pavích oček se skutečně zjistilo, že většina genů odpovědných za vznik ornamentů na těle samce je ve vazbě s lokusem určujícím pohlaví, který leží na chromozomu Y. Takový nerekombinující chromozom však podléhá velmi velkému počtu mutací, jež jeho geny znehodnocují. Proto je i u samců důležitý onen druhý chromozom, který může u samic, kde se vyskytuje ve dvou kopiích, rekombinovat a tak zabraňovat vzniku mutací.

V tomto případě je tedy heterozygotní sestava pohlavních chromozomů (XY) charakteristická pro samce a homozygotní sestava (XX) pro samice. S takovou situací se setkáme například u savců. V přírodě však existuje i případ opačný (například u ptáků), kdy homozygotní sestava pohlavních chromozomů (ZZ) určuje samce a heterozygotní sestava (ZW) samice. Science 281, 2004, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné