Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mitochondrie, či hydrogenozomy?

 |  5. 2. 1999
 |  Vesmír 78, 116, 1999/2

Každá buňka potřebuje k svému životu energii. Tu eukaryoti vyrábějí (nebo spíše převádějí z nevyužitelné formy do formy pro buňku využitelné, tedy do ATP, ve zvláštních organelách-mitochondriích). Princip je u všech organizmů stejný. Elektrony uvolněné při oxidaci různých živin putují soustavou přenašečů v membráně mitochondrií a během své cesty uvolňují energii potřebnou pro syntézu ATP. Konečným příjemcem elektronů může být kyslík (u aerobních organizmů) nebo nějaká jiná molekula.

Může to být dokonce pouhý proton (a konečným produktem je vodík). V tomto případě příslušným organelám neříkáme mitochondrie, ale hydrogenozomy. Má se za to, že hydrogenozomy vznikly ze stejného endosymbiotického předka jako mitochondrie, ale na rozdíl od nich během evoluce ztratily veškerou vlastní DNA

Nedávno byly objeveny prazvláštní hydrogenozomy prvoka Nyctotherus ovalis z kmene Ciliata, které obsahují DNA. O tom, že skutečně jde o hydrogenozomy a nikoli mitochondrie (tedy že produkují vodík), svědčí jednak přítomnost endosymbiotických metanogenních archebakterií, které se živí vodíkem, jednak exprese jaderného genu pro hydrogenázu (enzym umožňující spojení protonů a elektronů za vzniku vodíku). Nyctotherus žije ve střevech švábů, kde jim pomáhá trávit celulózu.

Hydrogenozomy obsahující DNA jsou důležitým článkem vývoje hydrogenozomů z pradávných endosymbiontů, který doposud chyběl. Rozbor hydrogenozomální DNA ještě pravděpodobně přinese mnoho překvapení. (Nature 396, 517–518, 527–528, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné