Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Mitochondrie, či hydrogenozomy?

 |  5. 2. 1999
 |  Vesmír 78, 116, 1999/2

Každá buňka potřebuje k svému životu energii. Tu eukaryoti vyrábějí (nebo spíše převádějí z nevyužitelné formy do formy pro buňku využitelné, tedy do ATP, ve zvláštních organelách-mitochondriích). Princip je u všech organizmů stejný. Elektrony uvolněné při oxidaci různých živin putují soustavou přenašečů v membráně mitochondrií a během své cesty uvolňují energii potřebnou pro syntézu ATP. Konečným příjemcem elektronů může být kyslík (u aerobních organizmů) nebo nějaká jiná molekula.

Může to být dokonce pouhý proton (a konečným produktem je vodík). V tomto případě příslušným organelám neříkáme mitochondrie, ale hydrogenozomy. Má se za to, že hydrogenozomy vznikly ze stejného endosymbiotického předka jako mitochondrie, ale na rozdíl od nich během evoluce ztratily veškerou vlastní DNA

Nedávno byly objeveny prazvláštní hydrogenozomy prvoka Nyctotherus ovalis z kmene Ciliata, které obsahují DNA. O tom, že skutečně jde o hydrogenozomy a nikoli mitochondrie (tedy že produkují vodík), svědčí jednak přítomnost endosymbiotických metanogenních archebakterií, které se živí vodíkem, jednak exprese jaderného genu pro hydrogenázu (enzym umožňující spojení protonů a elektronů za vzniku vodíku). Nyctotherus žije ve střevech švábů, kde jim pomáhá trávit celulózu.

Hydrogenozomy obsahující DNA jsou důležitým článkem vývoje hydrogenozomů z pradávných endosymbiontů, který doposud chyběl. Rozbor hydrogenozomální DNA ještě pravděpodobně přinese mnoho překvapení. (Nature 396, 517–518, 527–528, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné