Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Mitochondrie, či hydrogenozomy?

 |  5. 2. 1999
 |  Vesmír 78, 116, 1999/2

Každá buňka potřebuje k svému životu energii. Tu eukaryoti vyrábějí (nebo spíše převádějí z nevyužitelné formy do formy pro buňku využitelné, tedy do ATP, ve zvláštních organelách-mitochondriích). Princip je u všech organizmů stejný. Elektrony uvolněné při oxidaci různých živin putují soustavou přenašečů v membráně mitochondrií a během své cesty uvolňují energii potřebnou pro syntézu ATP. Konečným příjemcem elektronů může být kyslík (u aerobních organizmů) nebo nějaká jiná molekula.

Může to být dokonce pouhý proton (a konečným produktem je vodík). V tomto případě příslušným organelám neříkáme mitochondrie, ale hydrogenozomy. Má se za to, že hydrogenozomy vznikly ze stejného endosymbiotického předka jako mitochondrie, ale na rozdíl od nich během evoluce ztratily veškerou vlastní DNA

Nedávno byly objeveny prazvláštní hydrogenozomy prvoka Nyctotherus ovalis z kmene Ciliata, které obsahují DNA. O tom, že skutečně jde o hydrogenozomy a nikoli mitochondrie (tedy že produkují vodík), svědčí jednak přítomnost endosymbiotických metanogenních archebakterií, které se živí vodíkem, jednak exprese jaderného genu pro hydrogenázu (enzym umožňující spojení protonů a elektronů za vzniku vodíku). Nyctotherus žije ve střevech švábů, kde jim pomáhá trávit celulózu.

Hydrogenozomy obsahující DNA jsou důležitým článkem vývoje hydrogenozomů z pradávných endosymbiontů, který doposud chyběl. Rozbor hydrogenozomální DNA ještě pravděpodobně přinese mnoho překvapení. (Nature 396, 517–518, 527–528, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné