Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Původ HIV1 odhalen

 |  5. 5. 1999
 |  Vesmír 78, 296, 1999/5

Odkud se vzal ten prohnaný virus, s nímž se už tak dlouho neúspěšně potýkáme? Nezavedli jsme si ho žádnou vakcínou, ani ho nestvořila vláda, jak jsme se mohli ještě nedávno dozvědět, nýbrž k nám přeskočil od našich blízkých příbuzných, od opic. Už dříve se zjistilo, že méně početný HIV2 jsme chytli od mangabeje (Cercocebus atys), který splňuje vše potřebné pro důkaz mezidruhového přenosu. Je to náš blízký příbuzný, virus SIVsm se u něj vyskytuje často a lidskému HIV2 je podobný. Jeho areál výskytu se shoduje s epicentrem epidemií HIV2. Jasná je i možnost přenosu – mangabej se běžně loví pro maso a chová se jako domácí zvířátko. Není proto divu, že bylo odhaleno šest nezávislých přenosů SIVsm na člověka.

S identifikací zdroje HIV1 (mnohem častější příčiny aidsu) to zpočátku tak jednoznačné nebylo. Uvažovalo se sice o šimpanzovi (Pan troglodytes), hostiteli viru SIVcpz (velmi podobného HIV1), ale pár věcí tu nehrálo. Předně SIVcpz byl nalezen pouze u čtyř zvířat. Dvě z nich byla chycena v Gabunu, jedno v Zairu a původ čtvrtého nebyl znám. Také původní rozšíření HIV1 (Gabun, rovníková Guinea, Kamerun) zahrnuje jen část areálu rozšíření šimpanze. Začalo se proto spekulovat o jiném zdroji viru.

Bližší výzkumy však celou věc vyjasnily. SIVcpz šimpanze ze Zairu se ukázal být poněkud odlišný jak od HIV1, tak od SIVcpz zbylých tří zvířat. Šimpanz byl už dříve na základě mitochondriální DNA rozdělen do čtyř poddruhů s nepřekrývajícím se areálem. Podle místa odchytu a analýzy mtDNA všech čtyř infikovaných zvířat byl šimpanz ze Zairu zařazen k poddruhu Pan troglodytes schweinfurthii. Ostatní pak připadli k poddruhu Pan troglodytes troglodytes, jehož areál výskytu se přesně shoduje s oblastí, z níž pocházejí první záznamy o onemocnění aidsem. Vše nasvědčuje tomu, že zdrojem onoho lstivého viru je přeci jenom šimpanz, přesněji jeden jeho poddruh Pan troglodytes troglodytes. I ten velmi nízký počet nakažených zvířat se jednoduše vysvětlil. Většina zkoumaných jedinců se totiž buď narodila v zajetí, nebo byli chyceni, když byli tak mladí, že nemohli být infikováni. Fylogenetická analýza všech známých kmenů HIV1 a SIVcpz odhalila tři nezávislé přenosy viru na člověka (každý ze tří známých kmenů HIV1 je blíže příbuzný některému SIVcpz než jinému kmenu HIV1). Není však vyloučeno, že budou nalezeny další méně početné kmeny HIV1, které budou pocházet z jiného šimpanzího poddruhu.

Jedna záhada je tedy vyřešena a snad nám dopomůže k objasnění dalších, možná závažnějších otázek. Například proč virus, který decimuje lidský imunitní systém, našim blízkým příbuzným téměř neškodí. (Nature 397, 436–440, 1999; Science 283, 772–773, 1999)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...