Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Co ukazují mitochondriální hodiny?

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 356, 1999/6

V druhé polovině 70. let začali biologové využívat k určování příbuznosti různých organizmů vedle jaderné DNA také DNA mitochondriální (mtDNA). Je velmi výhodná hned z několika důvodů. Na rozdíl od té jaderné tvoří jen jednu kruhovou molekulu, v buňce je poměrně hojná, a hlavně se dědí výhradně po matce. Nemá tedy žádný protějšek od otce, se kterým by mohla rekombinovat (měnit odpovídající úseky), a kdyby v ní neprobíhaly žádné mutace, byla by naše mtDNA identická s mtDNA naší matky, babičky z matčiny strany i její matky (naší prababičky) atd. Mutace se však čas od času objevují, a pokud předpokládáme, že vznikají konstantní rychlostí, můžeme množství odlišných nukleotidů v mtDNA dvou různých organizmů převést na čas uplynulý od doby jejich posledního společného předka.

S odměřováním času molekulárními hodinami to nebude tak jednoduché. Nejenže u různých skupin organizmů jdou různou rychlostí, dokonce se v rámci jedné evoluční linie mohou střídavě předcházet a zpožďovat. Ještě větší ránou je nedávno odhalená skutečnost, že společně s jádrem může ze spermie do vajíčka vstoupit i mitochondrie, jejíž DNA je schopná rekombinovat s mtDNA vajíčka, a tím zavést, či naopak smazat některé změny v nukleotidech. Může to vážně ohrozit teorie vystavěné na analýze mtDNA, např. „mitochondriální Evu“. Z velmi malé proměnlivosti mtDNA současných lidí se soudilo, že žena, která dala vzniknout celé dnešní lidské populaci, žila asi před 200 000 let v Africe. To však nemusí být pravda, pokud vezmeme v úvahu rekombinaci, díky níž se různé mutace dostávají z jedné mateřské linie do druhé a rozdíly mezi nimi se tak postupem času smazávají.

Mnozí biologové doufají, že se nedostatky mitochondriálních hodin podaří statistickými metodami odstranit a uvést některé nesrovnalosti na správnou míru. (Science 283, 1435, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...