Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Brdička Radim

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústavu hematologie a  krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v roce 2011 do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze, s občasnou funkcí konzultanta firmy BIOGEN Praha, s. r. o., kterou kdysi pomáhal založit. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu. Je nositelem medaile J. E. Purkyně za celoživotní dílo.

Počet článků: 15

Dva obory, které posouvají medicínu nejrychleji kupředu

4. 12. 2023  |  Vesmír 102, 722, 2023/12
Současnou medicínu posouvají nejrychleji dopředu genomika a informatika, nebo dokonce spojení obojího. Genomika je rovněž nauka o informacích –...
 

Rozmach lékařských udělátekuzamčeno

10. 4. 2014  |  Vesmír 93, 220, 2014/4
Žádný z lékařů a pracovníků zainteresovaných ve zdravotní péči dnes jistě nepochybuje o stále se zvyšující industrializaci medicíny a její...
 

Eugenika zatracovaná a stále znovu objevovaná

12. 7. 2012  |  Vesmír 91, 454, 2012/7
Eugenika jako směr v nauce o dědičnosti je odvozována již od bádání Francise Galtona, původce specifického pohledu na živé tvory, především na...
 

Kam kráčíš, genetiko?

8. 3. 2012  |  Vesmír 91, 163, 2012/3
Především diagnostika V oblasti medicíny, na rozdíl od jiných přírodních věd, se genetika uplatňuje zatím převážně v diagnostice. Upřesňuje...
 

Jak se stát nobelistou

1. 1. 2002  |  Vesmír 81, 24, 2002/1
S potlačovaným sebezapřením přiznávám, že se mi v posledních letech konečně částečně dostává jistého uznání. Řada různých institucí se na mne...
 

Východní mozky – velká příležitost pro Evropu

5. 9. 2001  |  Vesmír 80, 509, 2001/9
Pod tímto názvem vyšel nedávno článek Allessandra Oviho v italském deníku „La republica“. S největší pravděpodobností je určen italským čtenářům,...
 

Boží DNA?

5. 4. 2001  |  Vesmír 80, 189, 2001/4
Autor pro svou knihu vědomě použil provokativní titul. Musím přiznat, že jako ateista či spíš bezvěrec (výrazy nevyjadřují přesně totéž!) jsem...
 

V přirozenosti člověka je hledat, zkoušet a pokoušet osud

5. 9. 2000  |  Vesmír 79, 487, 2000/9
Kdo má pravdu v debatách o geneticky modifikovaných rostlinách? Čím se máme řídit, chceme-li rozeznat pravdu a omyl, jestliže většina z nás jsou...
 

Cena medicíny

5. 9. 1999  |  Vesmír 78, 506, 1999/9
Naše současnost budí dojem, že teprve nyní se kromě odborného a etického hlediska začíná přihlížet k otázkám nákladů spojených s péčí o zdraví....
 

Staneme se nesmrtelnými?

5. 10. 1998  |  Vesmír 77, 563, 1998/10
Člověk zasahuje čím dál tím více a hlouběji do samé podstaty své existence a v minulém roce (1997) se přiblížil k metě, která rozhýbala veřejné...
 

Biočipová revoluce v DNA laboratořích?

5. 8. 1998  |  Vesmír 77, 447, 1998/8
Po několika letech přibývajících záchvěvů se zdá jasné, že k erupci nových technik v molekulární genetice dojde ještě do konce tisíciletí. Nepůjde...
 

Biosféra jako smetiště genů

5. 1. 1995  |  Vesmír 74, 32, 1995/1
(K článku J. Drobníka 74, 15, 1995/1) Skutečnost, že u nás neexistuje - a pokud existuje, pak rozhodně mimo povědomí většiny občanů - dohoda o...
 

Objev, nebo vynález?

5. 10. 1994  |  Vesmír 73, 554, 1994/10
Dánská rada pro etiku ve svém výročním bulletinu za rok 1993 uveřejnila esej Nilse Holtuga: „Patentování lidských genů – které faktory mají etický...
 

Chraňme svá muzea před hledači fosilní DNA

5. 4. 1994  |  Vesmír 73, 194, 1994/4
V době, kdy jsem přednášel medikům molekulární genetiku, používal jsem jako názorný příklad pro vytvoření představy o molekulách...
 

Srpkovitá anémie

5. 3. 1994  |  Vesmír 73, 144, 1994/3
Značná část defektů červených krvinek je způsobena anomáliemi hemoglobinů. Z klinického hlediska je můžeme dělit do dvou základních skupin, na...