Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Jak se stát nobelistou

(nebo alespoň členem Newyorské akademie věd)
 |  1. 1. 2002
 |  Vesmír 81, 24, 2002/1

S potlačovaným sebezapřením přiznávám, že se mi v posledních letech konečně částečně dostává jistého uznání. Řada různých institucí se na mne obrátila s nabídkou, abych se stal jejich členem, přijal zařazení mezi dvoutisícovku nejvýznačnějších světových vědců, stal se mužem roku a konečně mi bylo nabídnuto, abych se stal nobelistou. Se zadostiučiněním konstatuji, že mezi prvními, kdo mne oslovil, byla Newyorská akademie věd a měla též nejnižší požadavky. Některé instituce nabízely kromě členství i vystavení patřičně zdobného diplomu, a vysoká cena jiných by byla dokonce vyvážena udělením medaile. Bohužel žádná nebyla spojena s udělením nějaké ceny nebo odměny.

Konečně vždyť i šlechtické tituly, jak se dočteme v historických dokumentech, se kdysi také kupovaly – a proč bychom si uznání neměli nějakým způsobem zasloužit, třeba úlitbou. I odpuštění hříchů bylo možné dosáhnout odměněním církevního zprostředkovatele. Ani převoz na onen svět nebýval zdarma a musel být vyvážen patřičným obolusem. Jak je vidět, podnikání nezná hranic a vstupuje i do těch oblastí vědy, které jeho méně etických forem bývaly ušetřeny. Ostatně když tak nad těmi nabídkami přemýšlím, koupě iluzí o vlastní důležitosti není zas tak neužitečná investice. A až si ze svého platu nějaký dolar ušetřím, třeba si tu medaili i koupím.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Radim Brdička

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústavu hematologie a  krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v roce 2011 do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze, s občasnou funkcí konzultanta firmy BIOGEN Praha, s. r. o., kterou kdysi pomáhal založit. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu. Je nositelem medaile J. E. Purkyně za celoživotní dílo.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...