Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Česko-slovenské setkání lékařských genetiků

 |  2. 6. 2025
 |  Vesmír 104, 334, 2025/6

V dubnu se v Luhačovicích uskutečnil 1. československý kongres lékařské genetiky. Zajímavý a až dojemný pokus o obnovení historické vzájemnosti mezi Čechy a Slováky byl bezpochyby užitečný po odborné stránce, ale také nečekaně vřelý pro stránce společenské. Pro nás starší byl spojen s radostí, že se zase potkáváme a máme na co vzpomínat. A mladším přinesl často překvapení, že si tak dobře rozumíme. Účastníci si jistě odnášeli mnoho podnětů čemu se věnovat a jak vylepšit svá pracoviště, hlavně z hlediska účinnosti přenosu novinek ze svého oboru do klinické praxe. Bylo znát, že zdravotnictví se blíží k bodu, kdy se nutnost strukturních změn stane nezbytností. V současnosti již do všech medicínských oborů vstoupila genomika a razantně nastupuje umělá inteligence, byť zatím bohužel není mnoha zdravotníky chápána jako přínos. Vzájemná setkávání mohou, jak ukázal zmiňovaný kongres, k urychlení pozitivních změn užitečně přispět.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Genetika
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Radim Brdička

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústavu hematologie a  krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v roce 2011 do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze, s občasnou funkcí konzultanta firmy BIOGEN Praha, s. r. o., kterou kdysi pomáhal založit. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu. Je nositelem medaile J. E. Purkyně za celoživotní dílo.

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...