Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Rozmach lékařských udělátek

Vyšetření u pacienta a point of care testing
 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 220, 2014/4

Žádný z lékařů a pracovníků zainteresovaných ve zdravotní péči dnes jistě nepochybuje o stále se zvyšující industrializaci medicíny a její závislosti na technickém vybavení. S tím částečně souvisí i růst nákladů. Věnujme se nyní (obr. 1) pouze diagnostickým strojům, či spíše hračičkám (udělátkům) určeným k použití „u lůžka nemocného“, tzv. VUP (vyšetření u pacienta) – POCT (point of care testing). Někdy používaný výraz „u lůžka“ není zdaleka výstižný, i když má svůj historický původ. Dnes přístroje tohoto typu, v anglické literatuře obvykle označované jako „gadget“, najdeme nejčastěji na pacientově těle, nebo dokonce v něm.

Vyznávám, že jsem byl inspirován knihou Erika Topola The Creative Destruction of Medicine s podtitulem Jak digitální revoluce vytvoří lepší zdravotní péči. Možná že na první pohled nejsou oba tituly samy o sobě dostatečně vypovídající o obsahu knížky, snad spíše připomínají politické deklarace nebo reklamní nápisy. Jak Erik Topol přiznává, hlavní titul převzal od Wernera Sombarta a Josefa Schumpetera a znamená vlastně radikální proměnu, která se zřejmě nevyhne ani lékařské péči a vlastně již započala. Možná že ještě mnozí z nás mají doma psací náčiní po dědečkovi – kalamář se zaschlým inkoustem, násadky a pera či alespoň rozskřípané plnicí pero. Tyto nástroje původně používané ke komunikaci v podobě dopisování nahradily počítače se svými e-maily. Tam, kde kdysi jednal člověk s člověkem, jsou dnes počítačové programy s připravenými instrukcemi, jak splnit účel, pro který jsme přišli – dnes s námi komunikuje stroj. Zárodky změn v mezilidských vztazích – v našem případě mezi lékařem a pacientem –, které Erik Topol předpovídá, pozorujeme již dnes, možná v menší míře než např. v USA, kde žije, ale o to drsněji. Mění se totiž nejen vykonavatelé zdravotní péče, ale i způsoby, jakými s námi zacházejí, a postupně i náš vztah k nim. Zatímco dříve bylo zažitým zvykem, že se na lékaře obracíme se „slepou“ důvěrou, dnes se vyžaduje být mu „rovnocenným“ partnerem.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Radim Brdička

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval praktické medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. Lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústav hematologie a krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v minulém roce do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné