Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Rozmach lékařských udělátek

Vyšetření u pacienta a point of care testing
 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 220, 2014/4

Žádný z lékařů a pracovníků zainteresovaných ve zdravotní péči dnes jistě nepochybuje o stále se zvyšující industrializaci medicíny a její závislosti na technickém vybavení. S tím částečně souvisí i růst nákladů. Věnujme se nyní (obr. 1) pouze diagnostickým strojům, či spíše hračičkám (udělátkům) určeným k použití „u lůžka nemocného“, tzv. VUP (vyšetření u pacienta) – POCT (point of care testing). Někdy používaný výraz „u lůžka“ není zdaleka výstižný, i když má svůj historický původ. Dnes přístroje tohoto typu, v anglické literatuře obvykle označované jako „gadget“, najdeme nejčastěji na pacientově těle, nebo dokonce v něm.

Vyznávám, že jsem byl inspirován knihou Erika Topola The Creative Destruction of Medicine s podtitulem Jak digitální revoluce vytvoří lepší zdravotní péči. Možná že na první pohled nejsou oba tituly samy o sobě dostatečně vypovídající o obsahu knížky, snad spíše připomínají politické deklarace nebo reklamní nápisy. Jak Erik Topol přiznává, hlavní titul převzal od Wernera Sombarta a Josefa Schumpetera a znamená vlastně radikální proměnu, která se zřejmě nevyhne ani lékařské péči a vlastně již započala. Možná že ještě mnozí z nás mají doma psací náčiní po dědečkovi – kalamář se zaschlým inkoustem, násadky a pera či alespoň rozskřípané plnicí pero. Tyto nástroje původně používané ke komunikaci v podobě dopisování nahradily počítače se svými e-maily. Tam, kde kdysi jednal člověk s člověkem, jsou dnes počítačové programy s připravenými instrukcemi, jak splnit účel, pro který jsme přišli – dnes s námi komunikuje stroj. Zárodky změn v mezilidských vztazích – v našem případě mezi lékařem a pacientem –, které Erik Topol předpovídá, pozorujeme již dnes, možná v menší míře než např. v USA, kde žije, ale o to drsněji. Mění se totiž nejen vykonavatelé zdravotní péče, ale i způsoby, jakými s námi zacházejí, a postupně i náš vztah k nim. Zatímco dříve bylo zažitým zvykem, že se na lékaře obracíme se „slepou“ důvěrou, dnes se vyžaduje být mu „rovnocenným“ partnerem.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Radim Brdička

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval praktické medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. Lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústav hematologie a krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v minulém roce do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné