Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Rozmach lékařských udělátek

Vyšetření u pacienta a point of care testing
 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 220, 2014/4

Žádný z lékařů a pracovníků zainteresovaných ve zdravotní péči dnes jistě nepochybuje o stále se zvyšující industrializaci medicíny a její závislosti na technickém vybavení. S tím částečně souvisí i růst nákladů. Věnujme se nyní (obr. 1) pouze diagnostickým strojům, či spíše hračičkám (udělátkům) určeným k použití „u lůžka nemocného“, tzv. VUP (vyšetření u pacienta) – POCT (point of care testing). Někdy používaný výraz „u lůžka“ není zdaleka výstižný, i když má svůj historický původ. Dnes přístroje tohoto typu, v anglické literatuře obvykle označované jako „gadget“, najdeme nejčastěji na pacientově těle, nebo dokonce v něm.

Vyznávám, že jsem byl inspirován knihou Erika Topola The Creative Destruction of Medicine s podtitulem Jak digitální revoluce vytvoří lepší zdravotní péči. Možná že na první pohled nejsou oba tituly samy o sobě dostatečně vypovídající o obsahu knížky, snad spíše připomínají politické deklarace nebo reklamní nápisy. Jak Erik Topol přiznává, hlavní titul převzal od Wernera Sombarta a Josefa Schumpetera a znamená vlastně radikální proměnu, která se zřejmě nevyhne ani lékařské péči a vlastně již započala. Možná že ještě mnozí z nás mají doma psací náčiní po dědečkovi – kalamář se zaschlým inkoustem, násadky a pera či alespoň rozskřípané plnicí pero. Tyto nástroje původně používané ke komunikaci v podobě dopisování nahradily počítače se svými e-maily. Tam, kde kdysi jednal člověk s člověkem, jsou dnes počítačové programy s připravenými instrukcemi, jak splnit účel, pro který jsme přišli – dnes s námi komunikuje stroj. Zárodky změn v mezilidských vztazích – v našem případě mezi lékařem a pacientem –, které Erik Topol předpovídá, pozorujeme již dnes, možná v menší míře než např. v USA, kde žije, ale o to drsněji. Mění se totiž nejen vykonavatelé zdravotní péče, ale i způsoby, jakými s námi zacházejí, a postupně i náš vztah k nim. Zatímco dříve bylo zažitým zvykem, že se na lékaře obracíme se „slepou“ důvěrou, dnes se vyžaduje být mu „rovnocenným“ partnerem.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Radim Brdička

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústavu hematologie a  krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v roce 2011 do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze, s občasnou funkcí konzultanta firmy BIOGEN Praha, s. r. o., kterou kdysi pomáhal založit. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu. Je nositelem medaile J. E. Purkyně za celoživotní dílo.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...