Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Východní mozky – velká příležitost pro Evropu

 |  5. 9. 2001
 |  Vesmír 80, 509, 2001/9

Pod tímto názvem vyšel nedávno článek Allessandra Oviho v italském deníku „La republica“. S největší pravděpodobností je určen italským čtenářům, možná s určitou nadějí, že si ho všimnou i někteří italští politici. Je to ale názor, který by měl dolehnout i k nám.

Alessandro Ovi kritizuje skutečnost, že snaha o rozšíření Evropské unie je mnohdy vnímána pouze jako politická a ekonomická nezbytnost, která zvětší počet „obyvatelstva“ o 30 %, avšak hrubý domácí produkt zvýší pouze o 7 %. Jinými slovy Ovi považuje za omezený názor, že jde o politickou nutnost se zvýšením ekonomické zátěže pro dosavadní členy, především pro ty, kteří nesou hlavní tíhu nákladů na existenci tohoto uskupení. Zdůrazňuje, že totiž v současném světě už dávno nejde jen o „svaly“, ale stále více i o „mozky“, které jsou pro ekonomický rozvoj důležité. Pro budoucnost má daleko největší význam intelektuální potence dané části světa. A ta právě může být pro Evropu hlavní výhodou, neboť oč jsou kandidátské země „chudší“, o to významnější by mohl být jejich příspěvek k zvýšení tohoto potenciálu.

Dosavadní studie ukazují, že základní školství ve státech, jako jsou Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Česká republika a Bulharsko, je na vyšší úrovni než ve státech Evropské unie. Tyto státy však zároveň zaostávají při srovnání studentů, kteří opouštějí školu v 18–24 letech, jinými slovy úroveň středních a vysokých škol je naopak nižší. Ovi uvádí, že vybavenost těchto škol například počítačovou a jinou moderní technikou je sice nesrovnatelně horší, avšak náprava tohoto stavu může být rychlá a kandidátské země již o ni intenzivně usilují.

Nedávné jednání Evropské komise v Bruselu se zabývalo otázkou rozšíření unie v oblasti vědy. Zatím chybějí právní podklady a nejsou jasné způsoby financování, které by dovolily pohyb výzkumných pracovníků v rámci rozšířené unie tak, aby nebyl jednosměrný, ale aby se vědci mohli vracet do svých mateřských zemí, kde by našli srovnatelné pracovní podmínky. A. Ovi srovnává evropskou situaci s USA, kde se největší výzkumná kapacita soustřeďuje do několika států (Kalifornie, Massachusetts, Illinois, Texas a New York), protože tam jsou nejlepší podmínky pro vědecké podnikání. Kladl jsem si otázku, proč v Kalifornii sídlí většina světových firem zabývajících se biočipovou technologií. Odpovědi se mi dostalo na setkání pracovníků několika firem zabývajících se biotechnologiemi, kteří se domnívají, že vedle běžných ekonomických výhod disponovala Kalifornie mnoha odborníky odcházejícími z výzkumných vojenských laboratoří. Ti se zabývali nejmodernějšími technologiemi a vhodným technologických zázemím, které vyplývá z přítomnosti počítačových firem poskytujících jak hardwarové, tak softwarové vybavení. Výhodné podmínky pak umožnily vznik vědeckých týmů, které z celého světa nasávají další odborníky.

Evropská situace je v současnosti zcela odlišná a pro vědecké pracovníky z kandidátských zemí je často mnohem snazší přesunout se do Spojených států než do zemí Evropské unie. Pokud se má stát rozšířená Evropská unie konkurenceschopným uskupením, musí překážky, které brání pohybu výzkumných pracovníků, odstranit, a nejen to – musí jejich pohyb intenzivně podporovat tím, že vytvoří nová stipendijní místa a mnohem bohatší programy vzájemné spolupráce mezi vědeckými instituicemi.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Radim Brdička

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., (*1933) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po dvouletém období, kdy se věnoval praktické medicíně, pracoval 29 let v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. Lékařské fakulty v Praze. Vedle učitelských povinností se věnoval studiu laboratorních potkanů a posléze se začal zabývat i lidskou molekulární genetikou. V roce 1989 přešel do Ústav hematologie a krevní transfuze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., odkud odešel v minulém roce do důchodu. Nyní je na tzv. volné noze. Vedle krátkých pracovních pobytů v zahraničí pracoval dva roky v Římě v Istituto Superiore di Sanitá. Svou pozornost zaměřuje na proměnlivost lidského genomu.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné